Škola v Kuněticích

V dobách, kdy nebyla ještě v obci škola, navštěvovaly zdejší děti školu v Sezemicích, kam docházely s dalšími dětmi z Rábů, Brozan a Srchu. Z těchto vsí požíval sezemický učitel desátek 3 1/2 korce žita.

Vznik kunětické školy můžeme klást do konce 18. století. 13. července 1788 se uskutečnila v Kuněticích za školního komisaře Ignáce Schütze komise za zřízení samostatné školy, která tento plán schválila. Ke stavbě dřevěné školní budovy, která se nacházela na místě pozdějšího domu čp. 4, došlo v roce 1789 (hmotou přispěl i panský patronát). Ta měla 2 místnosti, první sloužila pro vyučování a druhá k bydlení učitele. Z pamětní knihy známe první zdejší učitele - Jana Václavíka, Václava Mašatu a Antonína Buchnu. V letech 1807-1872 zde působil Matěj Pětioký, v letech 1872-1878 Antonín Dědek, v letech 1878-1899 Josef Tichý (jako zajímavost uvádím, že tehdy bylo jeho služné 400 zlatých a funkční přídavek 100 zlatých, samozřejmě že ročně; v roce 1898 založil spolu s manželkou Annou nadaci ve výši 100 zlatých, aby bylo z úroků každoročně placeno ošacení "nejchudšího, ale přitom mravného a pilného žáka vyznání římskokatolického"), v letech 1899-1904 Josef Nemanský a Antonín Sluga a v letech 1904-1924 Václav Košťál.

Když školní budova pro 185 dětí již nepostačovala z kapacitních i hygienických důvodů, bylo c. k. okresní školní radou nařízeno roku 1874, aby byla postavena nová škola. Místní školní rada se však obávala příliš vysokých nákladů spojených se stavbou nové školní budovy, a tak si v roce 1876 pouze pronajala 1 místnost k vyučování v domě Josefa Havlíčka. V letech 1878 a 1880 byla škola navíc poškozena velkou povodní, tehdy pro zajímavost mohu uvést to, že služné řídícího učitele činilo 400 zlatých, k čemuž ještě náležel funkční přídavek 100 zlatých, jak je vidět, tak v žádné době nebylo učitelování velké terno, jak je tomu dnes. Vedle toho c. k. okresní školní rada nadále neúspěšně vyzývala k výstavbě nového objektu, a tak nakonec přípisem z 25. listopadu 1880 přikázala místní školní radě, aby neprodleně zřídila 3. třídu.

Té již nezbylo nic jiného, než aby přikročila k vybudování nové školní budovy. Roku 1881 byla vyhlášena veřejná soutěž na zhotovitele budovy, jejíž stavba byla zadána 17. července 1881 pardubickému staviteli Karlu Brožovi, přičemž dokončena měla být 31. července 1882. Sama stavba byla zahájena 10. srpna 1881 a k jejímu ukončení došlo 30. června 1882. Slavnostní vysvěcení bylo provedeno 27. srpna 1882 (její původní vzhled je k vidění na obecním webu: https://www.obeckunetice.cz/skola-zalozena-v-roce-1892/g-1072). To již byla škola dvoutřídní, protože druhou třídu získala v roce 1876. Roku 1884 byla založena školní zahrada. Trojtřídní se stala škola v roce 1885. Tehdy sem byly přiškoleny: Brozany, Kunětice a Ráby. Staré a Nové Hradiště bylo již roku 1879 odškoleno k Srchu. Během obnovy místního kostela v roce 1897 byla ve škole zřízena prozatímní kaple, v níž odsloužil 17. října téhož roku mši sv. královéhradecký biskup Msgre. Edvard Jan Nepomuk Brynych. V letech 1908-1938 sloužila škola také jako sídlo Spořitelního a záložního spolku pro Kunětice a okolí.

Protože však počet dětí postupně klesal i stoupal (nejvyššího počtu dosáhla ve školním roce 1878/1879, kdy sem chodilo 208 dětí a nejméně dětí ji navštěvovalo ve školním roce 1971/1972, kdy jich bylo pouhých 41), tak byla zdejší škola v letech 1920-1930 dvoutřídní, v letech 1930-1940 trojtřídní, v letech 1941-1955 dvoutřídní, v letech 1955-1960 trojtřídní, v letech 1961-1965 měla 4 třídy pro 1.-5. ročník, v letech 1965-1970 byla opět trojtřídní a v letech 1970-1982 dvoutřídní. Obdobně se měnili rovněž zdejší řídící učitelé. V letech 1924-1927 byl správcem zdejší školy František Pospíšil, v letech 1927-1939 Jan Bíza, v letech 1939-1942 František Kudláček, v letech 1943-1953 Jan Ryšavý, v letech 1953-1956 Václav Hvězda a v letech 1956-1982 manželé Josef a Josefa Práškovi.

Od 4. března do 18. dubna 1945 bylo budovy užito k ubytování německého vojska. Když se začal ve škole projevovat nedostatek dětí a objekt nebyl již plně využíván, rozhodla obec o tom, že v přízemí zřídila v roce 1950 svatební obřadní síň. Na přelomu 60. a 70. let 20. století se objevuje tlak na uzavření školy, a to rovnou jak na úrovni okresu, tak mezi některými rodiči, protože do Sezemic je to kousek a tamní škola je lépe vybavena a může nabídnout větší množství pedagogů i zájmových mimoškolních aktivit. Z tohoto důvodu MNV ve spolupráci s TJ Sokol zahájil alespoň pravidelné cvičení žactva ve zdejší ZDŠ. V letech 1977-1978 došlo ke generální rekonstrukci elektroinstalace, díky čemuž mohlo být roku 1979 zavedeno elektrické akumulační vytápění.

Po uzavření školy v roce 1982 byla do objektu nejprve přesunuta místní lidová knihovna a po osamostatnění obce od Rábů byl do budovy umístěn obecní úřad. Roku 1993 byla pořízena nová střešní krytina a kompletní oplechování. O rok později byla natřena okna, dveře a okapy. Od té doby obec stále hledala využití bývalé školní budovy, např. v letech 2005-2006 byla provedena rekonstrukce zdejšího bytu, v roce 2007 obecní zastupitelstvo schválilo pronájem nebytových prostor v 1. patře objektu firmě Regionální poradenské a informační centrum Pardubice k uskladnění archivních materiálů a tak bychom mohli ještě pokračovat.