Roudnička (Hradec Králové)

František Ladislav Sál naznačuje, že pojmenování této vsi může pocházet od těžby nějaké z rud, nejspíše té železné, i když ta je doložena pouze z kopce sv. Jana, a to k roku 1577, kdy byla povolena javorovskému zlatníkovi Janu Sednerovi. Jiní autoři hovoří o tom, že tento název pochází od zbarvení zdejších půd. Prof. Antonín Profous zase hovoří toto:

"2. Roudnička (lid. v Roudničce, do Roudničky, roudnickej), ves na lesnatém návrší 4 km na jih od Hradce Králové: 1465 Rúdničku (obce hradecké), AČ. 16/160; 1546 (1469) měšťané a obec města w Hradczy Králowe rybník udělali na zboží kláštera opatowskeho . . u vsi Rudniczky a tak 1 1/2 lánu dědin potopili lidem v též vsi Rudniczcze, DZ. 6 F 3; 1559 ves Brzezhrad . . ves Hržibsko, ves Raudniczku, vesnice celé, DD. 87 B 29.

Jm. R. bylo demin. jména Roudnice (v. t.)."

Původně vlastnili zdejší pozemky opatovičtí benediktýni, jež je měli obdržet od panovníka, což naznačuje, že Roudnička mohla být založena nejspíše od něho a následným vlastníkem jen zušlechťována. Po vypálení jejich kláštera husity v roce 1421 získalo Roudničku město Hradec Králové. Následně připadla králi Jiřímu z Poděbrad a ten ji roku 1465 daroval svým synům Viktorinovi, Jindřichu staršímu a Jindřichu mladšímu, knížatům z Minsterberka, a Bočkovi z Kunštátu, přičemž zůstala nadále v zástavě městu Hradci Králové. První zmínka o Roudničce, jež obdržela svoje pojmenování po zde získávané bahenní rudě, pochází z roku 1465. O 4 roky později byl vybudován stejnojmenný rybník. V roce 1535 přestali lidé z Roudničky odvádět platy ku záduší v Opatovicích nad Labem. Roku 1538 byly vsi Roudnička a Vysoká nad Labem přifařeny ke kostelu sv. Antonína na Mýtském podměstí, kde se faráři zavázaly odvádět obilní desátky a nadto k Velikonocím 2 kopy vajec. O 3 roky později platila ves městu Hradci Králové 1 kopu, 41 grošů a 3 denáry pololetního úroku. V roce 1547 byla ves zkonfiskována městu Hradci Králové a byla následně prodána Janu z Pernštejna. Roku 1559 odkoupila královéhradecká obec Roudničku od Jaroslava z Pernštejna. V roce 1620 byla Roudnička opětovně zkonfiskována. Teprve roku 1631 byla vrácena městu Hradci Králové. Po třicetileté válce byla Roudnička jen jedním dvorem, pravděpodobně šosovním. Počátkem 18. století byli v Roudničce 2 sedláci, 3 chalupníci a 2 podruzi. V roce 1753 měli zdejší obyvatelé nařízeno 138 dní potažní a 454 dní pěší roboty. V roce 1824 byl zrušen rybník Roudnička. Roku 1826 žilo v Roudničce 184 obyvatel v 21 domech a v roce 1843 131 osob ve 22 domech.

Roku 1849 se stala Roudnička spolu s Kluky jednou politickou obcí, nikoliv však katastrální. V letech 1862-1864 byla v Roudničce v čp. 26 zřízena pobočka školy, do níž z Vysoké nad Labem docházel učit Vincenc Houžvička. 9. února 1866 byla Roudnička výnosem c. k. místodržitelství odškolena od Nového Hradce Králové a přiškolena k Vysoké nad Labem. Roku 1869 skoupilo město Hradec Králové soukromé lesy u Roudničky. V září 1870 vyhořely domy čp. 5, 4 a 1. V roce 1872 přestala Roudnička spadat pod poštovní úřad v Hradci Králové a připadla k nově zřízenému na Novém Hradci Králové. 15. března 1875 shořela střecha domu, kolna a stodola statkáře Josefa Jiroutka. Roku 1878 byl místo dřevěného postaven kříž kamenný, který přišel na 202 zlatých a 56 krejcarů. 13. července 1882 vyhořela stavení čp. 28, 2 a 3. V roce 1885 byl v čp. 26 otevřen obecní hostinec. Roku 1889 vznikl v domě Františky Votrubové čp. 14 první místní obchod. V roce 1890 bylo podél cest v Roudničce vysázeno 120 lip a na hrázi rybníka topoly, které z většiny zašly. 25. června 1896 byla zřízena tzv. přespolní pošta se schránkou na psaní a pravidelným jednodenním docházením listonoše. 1. ledna 1897 řádil oheň u Antonína Jirouška. Roku 1897 byl znovuzřízen rybník Roudnička, jehož hráz byla v roce 1904 osázena duby. 14. května 1905 byl založen SDH. Prvním starostou se stal František Jareš, velitelem Antonín Jiroutek. 16. srpna téhož roku došlo ke slavnostnímu předání hasičské stanice a velké stříkačky. Roku 1906 byl sociální demokracií prohlášen bojkot hostinského Jana Zadrobilka z Roudničky a strana se odebrala do sousední osady Kopce sv. Jana, čímž veškerá činnost v obci byla přerušena až do srpna 1910. 28. června 1908 vypukl požár ve zděné hasičské stanici u čp. 26. Škoda nebyla uhražena, protože stanice nebyla pojištěna. V roce 1909 vznikla při SDH pohřební pokladna a dramatický odbor. Zároveň byl na návsi upraven Dolní rybníček. O rok později bylo ustaveno Hospodářské družstvo pro vzájemnou náhradu škod vyšlých na dobytku hovězím následkem zhynutí neb porážky z nutnosti. Při jeho vzniku byli obce Nový Hradec, Kluk a Roudnička. Činnost byla zastavena po vypuknutí 1. světové války a obnovena byla až roku 1923, přičemž bylo družstvo rozšířeno i na další obce: Zámeček, Lhotu pod Strání a Malšovice. V letech 1911-1912 došlo k melioracím zdejších pozemků. 3. ledna 1912 zahrál SDH první ochotnické divadelní představení. V roce 1912 byla poničena zdejší úroda velkým krupobitím. Tehdy se rovněž ustavili místní agrárníci. V 1. světové válce padlo 6 místních mužů a 3 zůstali nezvěstní.

21. dubna 1919 bylo jednohlasně schváleno usnesení obecního zastupitelstva, aby osada Kluky byla oddělena od Roudničky a stala se samostatnou obcí. 31. října 1919 narušilo množství napadaného sněhu sklizeň řepy cukrovky. 1. listopadu 1920 vyhořela část městských lesů v tzv. Špitálsku. O 2 roky později došlo k elektrifikaci obce. 23. července 1922 zasáhla Roudničku velká vichřice. Roku 1925 byl opraven tamní kamenný kříž. 1. prosince 1928 byla obnovena místní organizace sociální demokracie, která v roce 1921 přerušila činnost. Roku 1929 vznikla obecní knihovna. 8. prosince 1929 došlo následkem vystoupení starosty Josefa Marečka z KSČ k doplňovací volbě starosty. V roce 1931 byla provedena přestavba obecního hostince čp. 26. 7. dubna 1933 proběhla ustavující schůze politické organizace sociálně demokratické mládeže. 3. března 1934 se uskutečnila ustavující schůze místních dramatických odborů pro postavení nového jeviště. 19. května 1934 se kvůli neodsouhlasení starosty Lankaše nadřízeným úřadem konaly doplňovací volby starosty. Na nich byl opět zvolen starostou ten dosavadní. Kvůli tomu okresní úřad rozpustil obecní zastupitelstvo a vypsal nové volby. 2. prosince 1934 se neuskutečnily obecní volby, neboť se místní dohodli na jednotné kandidátce a tím byli oni kandidáti považováni za zvolené. 10. února 1935 byl ustaven Včelařský spolek pro Roudničku a okolí. Roku 1936 byl ustaven Okrašlovací spolek. O 2 roky později byla Roudnička přiškolena k újezdní měšťanské škole na Novém Hradci Králové a vznikla DTJ. 24. dubna 1938 zastavil Okrašlovací spolek svoji činnost. Za německé okupace nesla obec pojmenování Klein-Raudnitz. Roku 1940 měla 63 domů a 321 obyvatel. Tehdy byla rovněž stavěna silnice do Kluků. V roce 1947 byly založeny ČSM a Osvětová beseda. Roku 1948 byl znovu zavěšen zvonek na zvoničku. 1. října 1949 došlo ke sloučení hradeckého obvodu Třebše s Roudničkou a vzniku jednotného MNV. Roudnička se tak stala poprvé součástí Hradce Králové. V roce 1950 bylo ustaveno JZD, jež se k 1. lednu 1962 sloučilo s JZD Vysoká nad Labem. 24. dubna 1950 bylo zahájeno pravidelné autobusové spojení Roudničky s městem. Roku 1954 se Roudnička opět osamostatnila. V roce 1961 proběhla generální oprava zdejšího hostince. 15. ledna - 15. února 1966 se zde uskutečnilo zimní vojenské cvičení technického vojska. V noci z 5. na 6. února 1967 došlo k vloupání do hostince. 12. května 1967 navštívil obec bývalý partyzán Nikolaj Travkin, který se v květnu 1945 skrýval u místních občanů. V roce 1960 byla vybudována autobusová čekárna. Roku 1968 se vlivem srpnových událostí rozpadl SČSP. Stejně dopadl krátce předtím i ČSM. V témže roce bylo vybudováno výbojkové veřejné osvětlení, nový rozhlas a 150 m kanalizace. Jejich kolaudace se uskutečnila 8. listopadu 1968. Roku 1970 byl dokončen vodovod. V roce 1975 byla dokončena výstavba řadových rodinných domů. 1. července 1980 byla Roudnička připojena k Hradci Králové. Tehdy byla rovněž otevřena nová prodejna smíšeného zboží. V letech 1985-1993 zde působil Miniklub Jonáš - soubor malých jevištních forem, místní organizace SSM Roudnička (5 členů, vedoucí Zdeněk Žampa), od roku 1993 činný pod názvem Společenství Jonáš. 1. června 2002 došlo ke slavnostnímu předání sportovního areálu do správy tamního Sportovního klubu a Komise místní samosprávy. 27. března 2005 byl otevřen Park Golf Club Hradec Králové, kde vznikl driving range a šestijamkové hřiště. V témže roce byl odbahněn rybník Roudnička.

Mezi jediné zdejší pamětihodnosti náleží: kamenný kříž z roku 1878 a betonová zvonička z roku 1935. Nejvýznamnějšími místními rodáky jsou: komunistický politik a odbojář Jaroslav Štefec (14. června 1888 Roudnička - 20. září 1944 Golnov), poslední předválečný předseda KSČ na Novém Hradci Králové a parašutista Zdeněk Kaplan (1. prosince 1928 Roudnička - 12. října 2003 Praha), mistr světa 1958 a 1960, mistr ČSR 1953, 1957 spolu s Jaroslavem Jehličkou vytvořil světový rekord ve skupinovém seskoku z výše 12 120 m (den) a 12 990 m (noc), ale z Roudničky pocházel rovněž Jiří Kemlink, praděd královéhradeckého císařského purkmistra Aloise Kemlinka.