Rosice nad Labem (Pardubice)

O původu pojmenování Rosic nad Labem, dříve nazývaných jako Rosice Labské, píše prof. Antonín Profous ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl III. M-Ř" toto:

"2. Rosice (R. nad Labem, v Rosicích, z Rosic u Pardubic), obec 2 1/2 km záp. od Pardubic: 1325 dedit Mrdicz municionem .. Herzmanowo Miesto opidum, Kossicze (m. Ro-)villam et mun. et molendina, RT. I, 403; 1352 - ok. 1405 decan. Gradic.: Rossicz, RDP. 90; 1373 pleb. in Rossicz super Albea, LC. II, 86; 1436 Rosice (ke Kunětické hoře), AČ. 4/175; 1490 drží v zástavě (od Kunětické Hory) Živanice s rychtou, Rosice s rychtou, AČ. 16/368 n.

Jm. R. = ves lidí Rosových (1207 Petrus Ross, CB. II, 55; 1337 Rossa pistor in Milenowicz, RB. IV, 175), srov. příjm. Rosa i Ross v Adr. a jméno českého gramatika ʻVáclav Rosaʼ (1620-1689)!"

Podle některých podání však toto pojmenování pochází od toho, že díky vysoké vlhkosti od blízkého Labe se vše často rosilo a ves byla známá častými mlhami. Obdobných vysvětlení bychom nalezli ještě mnoho. Jak již bylo zmíněno, tak poprvé se tato ves listinně zjevuje v roce 1325 (viz http://www.parpedie.cz/cti-zaznam.php?id=Rosice_nad_Labem), kdy náležela k majetku opatovického benediktinského kláštera, který byl husity vypleněn a zapálen roku 1421. Počátkem 14. století však nejspíše patřila vladykům z Mrdic (Heřmanu a jeho synu Jarošovi), jež byli zmíněni jako držitelé zdejšího podacího. Dokonce se zde měla nacházet tvrz, ale její existenci většina pramenů zavrhuje. Osídlení této lokality je však mnohem staršího data, protože zde bylo objeveno slezsko-platěnické pohřebiště. Později zabral ves Diviš Bořek z Miletínka, jemuž ji s dalšími majetky zapsal v roce 1436 císař Zikmund Lucemburský. Roku 1491 ji získal Vilém z Pernštejna a v rámci pardubického panství zůstala až do zrušení poddanství a zavedení prozatímního zřízení obecního. Právě díky Pernštejnům býval severně od obce Rosický rybník. V roce 1518 zde byla krčma, v níž se vystavovalo pardubické pivo. Roku 1583 shořel starý kostel a na jeho místě vznikl následně současný objekt. V roce 1588 zde byla rychta a ve vsi bylo zmíněno 23 lidí osedlých. Roku 1589 došlo ke zřízení vlastního hřbitova. V roce 1617 platil Matouš Petříček vrchnosti ze zdejšího masného krámu 12 grošů českých ročně, a to vždy na sv. Jiří. Roku 1627 vyhořela rosická fara a zdejší kostel se stal opět filiálním do Pardubic. 18. dubna 1632 vyhořel grunt Matěje Vobořila, protože jeho vlastník nechtěl koupit čeládce do chléva svíčky a sám se na ni šel podívat s loučí, jíž zapálil seno a slámu a od nich vyhořel celý statek. V roce 1786 byla v Rosicích nad Labem zřízena lokálie a prvním zdejším lokalistou se stal P. Antonín Šourek. Přes zimu 1757/1758 ležel ve vsi Harrachův pluk. Roku 1843 měla ves 41 domů s 288 obyvateli.

V roce 1849 se staly Rosice nad Labem samostatnou politickou obcí. Roku 1855 byla přeměněna zdejší lokálie na faru. Místním prvofarářem se stal P. Jan Hubálek. V roce 1859 byla dána do provozu železniční trať Pardubice-Liberec, tzv. Jihoseveroněmecká spojovací dráha. Roku 1860 byl založen závod na impregnaci telegrafních sloupů a železničních pražců. 4. července 1866 zajeli do vsi pruští vojáci, aby zrekvírovali vše, co jen mohli. V roce 1871 byla dána do provozu železniční dráha z Německého Brodu do Pardubic a při této příležitosti byla zřízena v Rosicích nad Labem zastávka. 2. července 1876 se zastavil na nádraží arcivévoda Rudolf. 30. dubna 1885 vyhořela parní pila. 29. listopadu 1885 došlo k ustavení SDH, jehož prvním velitelem byl František Olexa (viz https://sdh-rosice-nad-labem.webnode.cz). 22. srpna 1886 byl položen základní kámen nové školní budovy. Roku 1890 byla postavena jednopatrová nádražní budova a z pouhé zastávky se stala stanice. V roce 1894 byla založena rafinerie cukru firmy Heinrich Benies. O 2 roky později bylo povoleno zřízení telegrafní stanice při místním poštovním úřadu. Roku 1898 vznikla Národně vzdělávací a podpůrná beseda "Palacký". V roce 1900 měla obec 114 domů s 1 211 obyvateli. 10. února 1903 vyhořel nedostavěný domek zedníka Františka Burdy i s prozatímním chlévem, kde zahynul 76letý výměnkář Josef Burda, který se jako kyrysník zúčastnil mnoha bitev v letech 1848 a 1866. O 3 roky později byl založen fotbalový klub SK Polabí Rosice nad Labem, i když první fotbalové utkání se odehrálo již předchozího roku. 6. srpna 1907 zasáhla obec velká vichřice. V roce 1908 byla provedena úprava řeky Labe. 4. září 1912 došlo ke srážce 2 nákladních vlaků, při níž bylo 6 vagonů rozbito. 2 průvodčí byli těžce zraněni a strojvedoucí lehce. Roku 1912 vznikl SDO "Štolba". Z front 1. světové války se nevrátilo 42 místních mužů.

28. května 1929 vypukl požár v Českomoravských závodech pro impregnované dřevo, který zasáhl střechu a dřevěnou konstrukci vnitřního zařízení kotelny. Škoda tehdy přesáhla 70 000 Kč. 4. července 1929 přinesla řadu škod známá větrná smršť. 1. listopadu 1933 vyhořel nádražní hostinec M. Kysalové. 23. dubna 1935 sjel blesk do stavení mlékaře Vlasáka a to lehlo úplně popelem. 17. června 1937 byla zdejší telefonní ústředna automatizována. Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava nesla obec pojmenování Rossitz an der Elbe. Roku 1939 vznikla místní organizace Národního souručenství. O rok později byla nádražní budova prodloužena o 1 okenní osu. V letech 1941-1942 byl vypracován Ing. Dr. Miloslavem Havelkou z Prahy projekt na výstavbu největší východočeské oblastní plynárny s denní kapacitou 60 000 m3 svítiplynu (s možností rozšíření na 90 000 m3), jež začala v letech 1943-1944 růst nedaleko nádraží, aby byla její stavba nakonec pozastavena a nedokončena. Za německé okupace zahynulo na 15 zdejších obyvatel. 8. května 1948 byl u fary přes Labe předán do užívání most silničního systému Bailey, který smontovali vojáci pardubické posádky. V letech 1943-1954 byla obec součástí tzv. Velkých Pardubic. V letech 1945-1946 přestavěli sokolové staré skladiště na tělocvičný sál s jevištěm. V roce 1951 byla zahájena stavba družstevního kravína. V letech 1953-1955 byla postavena sokolovna. Roku 1954 byla dokončena stavba MŠ (viz http://www.rosnicanda.eu/o-nas.html). V roce 1956 vzniklo nové dětské hřiště. O 5 let později bylo v akci Z vybudováno další. 25. listopadu 1966 byla otevřena nová samoobsluha. V témže čase byl zřízen nový železniční most a zhotoven nový pomník Jiřímu Potůčkovi, jehož pamětní desku zhotovil závod VCHZ Synthesia Semtín. V dubnu 1968 došlo k obnově Junáka. 29. října 1969 byla otevřena nová prodejna potravin. 13. září 1971 bylo v kulturním domě ROH otevřeno agitační středisko. 7. ledna 1974 byla ukončena adaptace čp. 81 na nový mandl. Roku 1974 byla u pošty otevřena autoopravna. 1. ledna 1976 se Rosice nad Labem staly opět součástí Pardubic. V roce 1979 byla dokončena rekonstrukce a úpravy kina Květen. Roku 1982 byla ustavena ZO Českého svazu ochránců přírody. 28. května 1984 došlo k výbuchu v n. p. Východočeské chemické závody Synthesia Pardubice. Zahynula čtveřice pracovníků a přímo v Rosicích nad Labem popraskala okenní skla i některé zdi. Roku 1985 byla zahájena plynofikace obce. 16. prosince 1985 byl otevřen nový čtyřproudový most přes Labe, jenž byl vybudován královéhradeckým závodem Stavby silnic a železnic. V roce 1989 byl otevřen silniční nadjezd nad železniční tratí, aby měla obec přímé spojení s Pardubicemi. 4. prosince 1992 zahájil činnost Úřad městského obvodu Pardubice VII. 14. května 1993 firma IVOSTAV otevřela novou tržnici. 11. prosince 1997 byla uvedena do provozu zdejší monitorovací stanice čistoty ovzduší ČHMÚ. 1. července 2000 získala zdejší waldorfská škola právní subjektivitu. 3. října 2000 bylo uvedeno do provozu nejmodernější zařízení na varování obyvatelstva při různých katastrofách. 14. září 2001 bylo otevřeno v budově bývalé nádražní vodárny Muzeum MHD a železnice Rosice nad Labem. Roku 2004 bylo zrekonstruováno nádraží. V roce 2021 bylo zahájeno zdoukolejnění železniční trati z Pardubic do Stéblové (viz https://chrudimsky.denik.cz/z-regionu/foto-koleje-v-rosicich-uz-jsou-vytrhany-dvoukolejka-bude-az-skoro-do-hradce-2021.html).

Ze zdejších pamětihodností jmenujme: kostel sv. Václava; kamenný kříž vedle vchodu do kostela; budovu školy z let 1886-1887; kamenný kříž z roku 1911; pamětní desku padlým v 1. světové válce, kterou nechal zřídit místní SDH 21. srpna 1921 a jejím tvůrcem byl pardubický sochař Josef Doležal; pomník padlým v 1. světové válce od kameníka Františka Kolína. Mezi místní rodáky např. náleží: žehušický řídící učitel Jan Nepomuk Frčena (1812 Rosice nad Labem 8. května 1879 Žehušice), malíř Oskar Brázda (30. září 1887 Rosice nad Labem - 19. prosince 1977 Líčkov u Žatce), konstruktér leteckých motorů Bohuslav Šimůnek (3. března 1905 Rosice nad Labem - 31. ledna 2001 Praha), hudebník, klarinetista a saxofonista František Kňava (13. června 1905 Rosice nad Labem - 20. března 1972 tamtéž), sopranistka Vlasta Urbanová-Jiroušová (22. května 1914 Rosice nad Labem - 22. října 2004 Praha), spisovatel a publicista Milan Dušek (* 1. května 1938 Rosice nad Labem). Zmiňme také to, že se v Rosicích nad Labem ukrýval radista výsadku Silver A Jiří Potůček (viz https://www.novinky.cz/historie/clanek/radista-potucek-gestapu-unikl-zastrelil-ho-az-cesky-cetnik-40288367) a 2. července 1942 byl zastřelen v lesíku mezi Rosicemi nad Labem a Trnovou, který je dnes známý jako Lesopark Jiřího Potůčka, přičemž zde nalezneme i jeho pomník, jenž byl poprvé slavnostně odhalen v roce 1946 (viz https://rehaak.rajce.idnes.cz/Pardubice%2C_Lesopark_Jiriho_Potucka/).