Řešetova Lhota (Studnice)

Tato lokalita byla osídlena již v pravěkých dobách, čehož důkazem může být nález popelnice z roku 1891, jež se řadí do slezskoplatěnické kultury. Jak získala tato obec své pojmenování, to zjistíme nahlédnutím do knihy "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny" od prof. Antonína Profouse, který v ní píše toto:

"Řešetova Lhota, ves mezi lesy 4 km zsz. od Náchoda: 1542 (1527) postúpil děd. svého w Rysmburcze zámku - w Wolessniczy vsi celé - w Rzessetowie Lhotie vsi celé, DZ. 83 B 2; 1542 (1534) Ratiborzicze tvrz - ves Wsselib, ves Lhota rzessetowa, ves Ratiborzicze, DZ. 3 L 17; 1579 ves celou Lhotku rzessetowu tak řečenou, DZ. 65 A 10; 1584 Kuneš Bohdanecký z Hodkova a na Lhotie Rzessetowie .. dlužen manželce své .. bude se moci uvázati se v děd. jeho, t. ves celou Lhotu Rzessetowu, DZ. 90 E 8; 1603 Petr Straka z Nedabylic na Lhotě Řešetově a Studnicích, VUSp. 1898 I, 24; 1630 na dv. popl. slove Herzmanicze s p. - od Lhoty Rzessetowy odňato, DZm. 62 E 6; 1654 Lhota Ržessetowa, BR. 13/1345; 1790 Gut Studnitz: Lhota Strakowa oder Ržessetowa, Schaller XV, 160; 1836 Hft Nachod: Lhota Řeschetowa (Lh. Řessetowa, ehemals auch Lh. Strakowa genannt) 1 St. wnw. von Nachod - nach Studnitz eingepf., Sommer IV, 235; úř. 1854 Lhota Řešetová.

Příjm. Řešeto (1381 domus Wenczlai Rzescheta, TomZn. 275) vzniklo z apel. řešeto 'síto s velkými děrami', Sieb', Jg. III, 819."

Roku 1531 byla v Náchodě postavena kamenná šibenice, a to Kubou, rychtářem z Řešetovy Lhoty a Horčicem, jeho švagrem ze Třtice. V roce 1579 seděl na zdejším statku Kuneš Bohdanecký z Hodkova, za něhož zde byla před rokem 1584 postavena tvrz a dvůr. Potom se tu připomínají Strakové z Nedabylic, a to do roku 1716, načež byla Řešetova Lhota s Bakovem přikoupena k Náchodu, který tehdy vlastnil Jan Václav kníže Piccolomini. V roce 1717 zakoupil dědičně od vrchnosti mlýn, krčmu s masným krámem, palírnu a kovárnu Josef Klugar. V rámci náchodského panství zůstala ves až do zrušení poddanství a zavedení prozatímního zřízení obecního. 24. září 1785 byla dvorním dekretem povýšena studnická kaple na lokálii a k ní byla přičleněna také Řešetova Lhota, jež dosud náležela k České Skalici. 29. června 1833 vyhořel zdejší mlýn. 19. června 1843 zasáhla obec velká povodeň. Tehdy velká voda strhla 8 stavení. Jako náhradu později obdržela 1 778 zlatých. V témže čase měla ves 59 domů a 404 obyvatel.

Roku 1849 se Řešetova Lhota stala samostatnou politickou obcí. 28. června 1866 byla obec i s celým okolím dějištěm bojů prusko-rakouské války, později známých jako bitva u České Skalice. 1. července 1883 byl založen SDH. 22. března 1897 byla přejeta vlakem 68letá Josefa Šimková, když nesla na zádech otep v lese nasbíraného dříví a neslyšela, že se po kolejích blíží vlak. 8. září 1897 vyhořely 2 usedlosti, přičemž slabomyslná výměnkářka Anna Šimková uhořela. 1. března 1899 byl otevřen studnický poštovní úřad a k němu byla přiřazena rovněž Řešetova Lhota. V květnu 1909 byl podán protest okresním zastupitelstvům v Náchodě a v České Skalici proti průběhu jednání při stavbě nového hřbitova ve Studnici, jenž byl podepsán 150 poplatníky z Řešetovy Lhoty a ze Studnice. V roce 1912 spoluzakládal Včelařský spolek pro Studnici a okolí František Kučera z Řešetovy Lhoty. Z front 1. světové války se nevrátilo 16 místních mužů (Rudolf Celba, Rudolf Celba, Vilém Celba, Josef Červený, Eduard Horák, František Jarouš, Josef Jirka, Rudolf Kábrt, Josef Kočnar, Antonín Lelek, Antonín Linek, Josef Mědílek, Antonín Pavel, Josef Pavel, Josef Ticháček, Adolf Záliš).

13. prosince 1919 bylo do rejstříku společenstev zapsáno Tkalcovské výrobní družstvo ve Lhotě Řešetové, jehož společenská smlouva byla uzavřena 28. listopadu téhož roku a valnou hromadou z 30. ledna 1921 byla usnesena jeho likvidace. 11. června 1921 se uskutečnil v obci župní hasičský sjezd s okrskovým cvičením. V roce 1924 došlo ke změně hranic s Trubějovem. 24. února 1926 bylo do rejstříku společenstev zapsáno Družstvo pro rozvod elektrické energie ve Lhotě Řešetové a Bakově, jehož společenská smlouva byla uzavřena 30. ledna téhož roku. V letech 1926-1927 byla vybudována železniční zastávka, jež byla otevřena 15. července 1927. Roku 1927 vznikl SDH v Pastvišti. O rok později se začala budovat elektrická síť z elektrárny v Poříčí. 19. února 1927 zavraždil domkář Jirásek svoji ženu. Následně na půdě založil požár a oběsil se. 29. srpna 1933 došlo k vykolejení dělnického vlaku. V září 1938 byla obec zasažena velkou povodní. Za německé okupace nesla obec pojmenování Lhota bei Studnitz, i když předtím bývala německy zvána jako Lhota Reschetowa. 1. ledna 1948 byl sloučen SDH v Pastvišti s mateřským SDH. V roce 1949 byl zbourán místní mlýn a vznikl přípravný výbor JZD, které bylo založeno o rok později a jeho prvním předsedou byl Vladimír Matěna. V letech 1954, 1956, 1960, 1970, 1975 a 1985-1986 byly uvedeny do provozu jednotlivé části kanalizace. Roku 1960 se Řešetova Lhota stala součástí obce Studnice. O rok později byla zahájena výstavba vodovodu. V roce 1966 byly zahájeny meliorační práce na pozemcích zdejšího JZD. V květnu 1989 vykolejily mezi Starkočí a Řešetovou Lhotou 2 vagony nákladního vlaku. 30. dubna 1991 došlo k požáru v kravíně. V roce 1992 vznikl SK FOSP Řešetova Lhota, z.s. Roku 2002 se poprvé uskutečnil v obci sraz Lhot. Roku 2008 byl opraven železniční přejezd. 4. března 2011 zničil požár skladovací halu s uskladněným senem. V roce 2014 byla opravena střecha obecní knihovny a o rok později zřízeny chodníky. Roku 2017 bylo zavedeno automatické zvonění na zvonové věžičce nad knihovnou. 5. června 2020 bylo otevřeno multifunkční hřiště.

Z místních pamětihodností musíme zmínit zejména kamenný kříž.z roku 1890, ale v obci je dochována řada zděných i poloroubených stavení, jež stojí za vidění, např. čp. 8, 12, 14 nebo 54. Nejvýznamnějšími zdejšími rodáky jsou: Jindřich Novotný (12. července 1846 Řešetova Lhota - 14. ledna 1912 Královské Vinohrady), armádní poručík Vilém Kejzlar (* 1895 Řešetova Lhota); průkopník baptistické duchovní tradice v českých zemích a zakladatel prvního baptistického sboru v Čechách; Josef Mikeš (7. června 1907 Řešetova Lhota - 30. dubna 1997 Hradec Králové), středoškolský profesor, přírodovědec a beletrista. Kromě toho tu působil malíř-krajinář Oldřich Slavík (* 3. srpna 1912 Plzeň) a v chalupě čp. 9 žil z "Babičky" známý mlynář Antonín Rudr, když prodal svůj ratibořický mlýn vrchnosti. K obci se vztahuje řada různých pohádek i povídaček, z nichž nejznámější je pověst o zdejším ohnivém muži.