Třtice (Studnice)

Jméno této osady, jež měla vzniknout podle pověsti na místě několika svobodných dvorů, má řadu vysvětlení a teorií o jeho vzniku. Nejpravděpodobnější je ta, kterou podává profesor Antonín Profous ve 4. díle své knihy "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny":

"1. Třtice (lid. ve Třtici, do Třtice), ves nad potokem (m. o. Řešetova Lhota) 6 km záp. od Náchoda: 1431 (pečeť) Kašpara z Lautrbachu a ze Třtice, RT. II, 272; 1440 (na sjezdu Čáslavském) Jan Čelák ze Třtice, (z Hradecka), AČ. 1/257; 1542 H. Straka z Nedabylic ..na děd. svém na Třtici na tvrzi .. věnoval, DZ. 1 (Vavr.), 232 č. 532; 1654 Tržeticze (v kr. Hradec.), BR. 12/785.

2. Třtice (lid. ta Třtice i Křtice, ve Třtici, do Třtice, třtickej), ves 4 km sz. od Nov. Strašecí: RDP. 46 decan. Slanen.: 1352 Trssyticz, 1369 Trstiecz, 1384/85 Trzsticz, 1399 Tzrstyecz, ok. 1405 Trstecz; 1405 Daliborius de Kozoged ..conqueritur super Nic. de Trztycze, DD. 18/34; 1558 postoupili jsme vsi k zámku našemu Hradku Krziwoklatu náležité, jmenovitě ves Wassyrow ..ves Trzticzy s rybníky, zejména rybník Trzticzky, AMV. - kop. 51/228; 1584 ze vsi Trzticze, AMV. - P 90/61; 1589 v městě Nowem Strasseczym ..vsi Trzticzy, AMV. - kop. 102/6; 1654 ves Tržticze, BR. 23/21; 1785 Hft Kruschowitz: Křtitz, Křtice, ein Df, Schal. I, 138; 1845 Třtitz, Třtice, Df, liegt 1 1/2 St. ö. von Kruschowitz an einer Anhöhe, Som. XIII, 289.

Jm. T. vzniklo z ap. třtice, které bylo demin. k ap. tresť, gen. trsti > třti a znamenalo tedy malá tresť (třtina), malý rákos, srov. děva - děvice, krúpa > kroupa - krupice a j. [Srov. pobalt. Tristitza, 1220, Trautm. EO. II/51.]"

Z výše zmíněného textu je vidět, že první zmínka o Třtici pochází z roku 1431, kdy zde stávala zemanská tvrz, jež existovala podle zdejších nálezů již v době hradištní, zanikla v 17. století a v následujícím století z ní zbyly pouze hromady kamení, náspy a příkopy zavřené při polích za dvorem. V roce 1451 obdržel její vlastník Janek ze Třtic, jeden ze signatářů čáslavského zápisu na mír zemský 4 spojených krajů - Kouřimského, Čáslavského, Chrudimského a Hradeckého ze 17. března 1440, od pana Jana Koldy "dům podle rychty" (čp. 61) v Náchodě, a to nejspíše za služby lupičské, protože jak Jan Kolda starší, tak Jan Kolda mladší, byli v letech 1437-1456 postrachem celého kraje. Jejich řádění zastavil až Jiří z Poděbrad, který se 6. května 1456 zmocnil Náchoda. Roku 1456 drželi Třtici Jan, Hynek a Petr, bratři ze Třtice. Později se ves dostala do vlastnictví Straků z Nedabylic a na Studnicích. V roce 1540 při dělení zděděného majetku obdržel Heřman Straka z Nedabylic jako svůj díl tvrz, poplužní dvůr a celou ves Třtici s poplužím nade vsí a kmetcí dvory ve Vesci a Doubravici. Ten roku 1542 věnoval své manželce Anně z Nové Vsi 250 kop grošů, jež zapsal právě na tomto majetku. Po smrti Heřmana Straky z Nedabylic si toto zboží rozdělili jeho synové Jan a Zdislav, přičemž třtická tvrz, poplužní dvůr a celá ves připadly Zdislavovi, který zde sídlil až do smrti. Protože neměl mužské potomky, spadla Třtice na jeho strýce, čímž se dostala k šonovskému statku, s nímž se později dostala k náchodskému panství. V roce 1570 Zdislav Straka zbil u Třtice Jana Duchkova ze Všelib. Zmínka o této vsi pochází rovněž z roku 1531, a to v souvislosti se stavbou kamenné šibenice v Náchodě, jejímž vybudováním byl pověřen Kuba, rychtář z Řešetovy Lhoty, a Horčice, jeho švagr ze Třtice. Naopak první zmínka o zdejším mlýně pochází až z roku 1617. Řadu škod přinesla vsi třicetiletá válka. Díky ní zpustl např. mlýn, k jehož obnově došlo až v roce 1667. Roku 1641 byl šonovský statek spolu se Třticí odprodán k náchodskému panství, a to za 11 000 zlatých. V roce 1644 bylo v Šonově a ve Třtici utábořeno po 3 dny 30 císařských dragounů. Ze zpovědního seznamu z roku 1654 vidíme, že ve Třtici přijalo svátost sv. pokání 33 místních obyvatel. Jak vidět, zde měla rekatolizace velký úspěch vzhledem k velikosti vsi. V roce 1785 byla Třtice přivtělena k nové lokálii ve Studnici. Do této obce byla též téhož času přiškolena. Roku 1794 měla osada 18 domů a 97 obyvatel. 19. června 1843 se do vsi přihnala bouře s přívalovými srážkami, jež rozvodnily všechny potoky a stály také za protržením hrází rybníků pod Lhotou a Olešnicí, což způsobilo velkou povodeň, během níž voda strhla ve Třtici 1 chalupu. Samozřejmě došlo i k dalším škodám. Nakonec ves obdržela celkem 127 zlatých pomoci. V roce 1834 měla osada 20 domů a 133 obyvatel.

Roku 1849 se Třtice stala osadou Řešetovy Lhoty. V témže roce se Třtice spolu se Studnicí, Řešetovou Lhotou, Bakovem, Trubějovem, Lhotkami, Starkočí, Zblovem, Žernovem a Rýzmburkem připojila k požadavku obce Pražské o brzké svolání českého zemského sněmu. Roku 1861 se dostal do dražby mlýn čp. 5, který náležel Terezii Hausrové. 28. června 1866 probíhaly po celém okolí boje prusko-rakouské války, později známé jako bitva u České Skalice. V roce 1897 byly c. k. místodržitelstvím schváleny stanovy Čtenářského spolku dělnického pro vzdělávání a zábavu "Sladkovský" ve Třtici. Téhož roku se dostal do dražby zdejší mlýn, jenž byl odhadnut na 6 035 zlatých, přičemž ještě před 10 lety při předchozí dražbě byla jeho hodnota stanovena na 6 372 zlatých. 1. března 1899 byla Třtice přiřazena pod nově zřízený poštovní úřad ve Studnici. V roce 1907 byli v osadě doloženi tito živnostníci: hostinský Emanuel Mertlík, krejčí František Kolisko, který býval náměstkem předsedy pomocnické hromady studnického společenstva smíšených živností, mlynář Václav Mervart a podomní obchodník Josef Lelek. O 3 roky později vznikl SDH. Roku 1910 měla osada 22 domů a 90 obyvatel. Tehdy činily její osadní příjmy 503,92 K a výdaje 369,30 K. Příjem chudého ústavu byl 130,17 K a vydání 116,57 K. Z front 1. světové války se nevrátili 2 místní muži (Josef Jirka, 1882-1915, Antonín Lelek, 1893-1916).

V letech 1923-1924 byla provedena pozemková reforma a zdejší hospodáři obdrželi pozemky od náchodského velkostatku. V témže čase tu řádil prasečí mor. 3. září 1926 zasáhla osadu velká bouře a blesk zde zapálil 1 rolnickou usedlost. 11. června 1927 způsobilo krupobití řadu škod na polích. V roce 1930 bylo v osadě 23 domů a 69 obyvatel. V noci ze 7. na 8. března 1932 vyhořela cihelna J. Fajtlíka. Popelem lehly nejen budovy, nýbrž také všechno strojové vybavení a několik vagonů dřevěných forem. Prudkost tohoto požáru podtrhovalo to, že kusy hořící lepenkové střechy zalétaly až do Studnice. Přes velké škody, které nebyly všechny kryty pojištěním, byla znovu obnovena a částečně rozšířena. Za německé okupace nosila osada pojmenování Rohrbusch a fungoval tu pouze hostinec Josefa Mertlíka a mlýn Josefa Regnera, jenž získal Francisovu turbinu roku 1911, a to od firmy Jos. Prokopa synové, továrna na stroje a stavbu mlýnů z Pardubic. Koncem 2. světové války se skrýval v místním mlýně uprchlý sovětský zajatec Dimitrij Konstantinovič Ťurin, který v květnu 1945 vystřelil u Batňovic na projíždějící esesmanskou hlídku a v následující přestřelce padl. V roce 1950 byla uvedena do provozu zdejší kanalizace. V roce 1961 se ves stala součástí obce Studnice. Od roku 1972 byl postupně uváděn do provozu areál velkovýkrmny vepřů se 12 halami (stavba zahájena v roce 1970), který byl v 1. polovině 80. let 20. století opětovně rozšířen. Tehdy se jednalo o společný podnik, v němž bylo sdruženo 11 JZD z Náchodska. Od roku 1998 vede osadou cyklotrasa KČT č. 4018 – Okruh Boženy Němcové.

Nejznámější místní pamětihodností je kamenný kříž vedle hasičské zbrojnice pod čp. 1, který nahradil původní dřevěný kříž, zaznamenaný již v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 od geometra 4. třídy Martina Götzla. Osada je však známá zejména svojí železito-uhličitou kyselkou, označovanou jako "Vostrá voda", "Prdlavá voda" či "Kyselý pramen". Více informací o ní lze najít zde: http://mineralky.wz.cz/trtice.htm. Na závěr dodejme, že ze Třtice pocházela Anna, roz. Lelková, matka Viktorky z "Babičky" Boženy Němcové, a známý jaroměřský řezník František Řeháček (7. dubna 1869 Třtice - 29. března 1949 Jaroměř).