Ráby

Pojmenování obce má připomínat to, že vznikla teprve v rámci tzv. raabizace, což byla reforma, podle níž byla hlavně povinná poddanská práce na panském nahrazena peněžní rentou a velkostatky rozděleny na menší dílce a ty pronajaty rolníkům do dědičného nájmu, čož přineslo zvýšení zemědělské produkce a tím daňových výnosů a též vytvoření nové sociální vrstvy - svobodnějších rolníků a sedláků, což mělo zabránit selským bouřím, jež byly u nás dost časté. V díle prof. Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. III. díl. M-Ř" k tomu nalezneme následující:

"Ráby (lid. v Rábech, do Rábu), ves 4 km sv. od Pardubic: 1789 Hft Pardubitz: Raab, ein neu angelegtes Df von 22 N., ehemals unter dem Namen Podhurskeg bekannter Mhf, Schal. XI, 50; 1837 Raab (ves vznikla v l. 1778-80 z emfyt. dvora Podhůrského a ze zrušené obory, vedle níž bylo několik panských stavení pod názvem Dančí Obora; byla osazena pruskými přistěhovalci a nazvána Raab na počest dv. rady Raaba), Som. V, 73; úř. 1854 Ráb, 1904 Ráby.

Obě tyto nové osady byly pojmenovány na počest Frant. Ant. Raaba (1722-1783), ředitele královských panství v Čechách, který u nás prováděl pozemkovou reformu tak zvané Raabovy soustavy, t. j. dělení panských pozemků mezi poddané.

Německá os. jm. Raab i Raabe (v. Heintze s. v.) povstala z app. Rabe ʽhavran, krkavecʼ, srov. česká příjm. Havran, Havránek a Krkavec v praž. Adr.!"

Současný katastr obce náležel od dávných časů opatovickému benediktinskému klášteru, a to až do jeho dobytí a vypálení husity v roce 1421. Poté se ujal bývalého klášterního majetku Diviš Bořek z Miletínka, jemuž ho roku 1436 nechal zapsat císař Zikmund Lucemburský. Později se zdejší zboží dostalo do rukou Pernštejnů a tím pádem se stalo součástí pardubického panství. V té době se zde ještě žádná ves nenacházela, protože jak bylo výše zmíněno, byl odvozen od rakouského národohospodáře Franze Antona Raaba, autora poddanské a pozemkové reformy, jež byla podle něj následně pojmenována jako raabizace.

Původně zde byla Dančí obora, totiž Podhorský dvůr s oborou pro daňky, bažantnicí, myslivnou, kovárnou, obydlím bažantníka a hospodou. V letech 1778-1780 byla zrušena Dančí obora, dvůr byl emfyteutizován a jeho místo bylo přenecháno novým osadníkům, převážně českého původu, i když jinde v okolí šlo zejména o Němce z Pruska a Pruského Slezska, zejména z Kladska. Ti se usídlili v 19 staveních na severním a severovýchodním svahu Kunětické hory a při cestě do Podhůří. Vrchnost mezi ně rozdělila 411 měřic polí. Prvním známým rychtářem byl Martin Velinský a konšelem Matěj Polák, přičemž oba neuměli psát, neboť na všech kontraktech z let 1790-1791 byli podepisováni vrchnostenským písařem. V té době existovala tato stavení: čp. 1 Jiřího Macelle, čp. 2 Jana a Anny Kalhousových (1790), čp. 3 Františka Rohlíčka, čp. 4 Matěje Poláka, čp. 5 Jana Nováka (předtím vrchnost a Jakub Šáda), čp. 6 Matěje Mareše, čp. 7 Václava a Kateřiny Skalových (předtím vrchnost a Jan Heneberg), čp. 8 vdovy Kateřiny Čermákové (předtím vrchnost a Václav Čermák), čp. 9 Václava Žáčka (předtím vrchnost a Veronika Žáčková), čp. 10 Martina Velinského (předtím vrchnost a Jiří Vosáhlo), čp. 11 Krištofa Kudrnáče (předtím vrchnost), čp. 13 Josefa Mandyse (odstupující vrchnost a Josef Mandys), čp. 14 Josefa Formana (odstupující vrchnost), čp. 15 Václava Novotného (odstupující vrchnost a Martin Puhlovský), čp. 16 Antonína a Doroty Novotných (odstupující vrchnost, Jiří Zeman a Jiří Vosáhlo), čp. 17 vdovy Doroty Valentové (odstupující vrchnost a Matěj Valenta), čp. 18 Václava a Anny Harvánkovských (1790), čp. 19 Františka Brzka (odstupující vrchnost a Mikuláš Brzek) a čp. 20 Jana Chocenského (odstupující vrchnost a Franz Hrdlička, 1791).

V roce 1849 se staly Ráby samostatnou politickou obcí, ale roku 1850 byly připojeny ke Kuněticím. 11. ledna 1876 byla nalezena v obci mrtvola neznámého zmrzlého muže. Téhož roku zde řádila velká povodeň. 25. prosince 1887 se oběsil 53letý rolník Jan Forman. 28. června 1895 se vloupali kočovní cikáni do stavení obecního starosty Josefa Velimského a jeho souseda Josefa Livory. Odnesli si šatstvo a koňský postroj v hodnotě 48 zlatých. V roce 1880 se Ráby odtrhly od Kunětic a získaly tak opět samostatnost. Prvním starostou obce se stal Jan Malý. Téhož roku byla vybudována nová silnice od Kunětické hory do Němčic. V roce 1890 zde žilo 232 obyvatel v 41 domech. Roku 1894 byla postavena okresní silnice obcí. V roce 1900 zde žilo 243 obyvatel ve 39 domech. Roku 1904 byla vybudována silnice z Kunětic do Rábů. V roce 1908 vznikl SDH. Z front 1. světové války se nevrátilo 9 místních mužů (František Čermák, Jiljí Forman, Antonín Horák, František Kysela, František Livora, František Marek, Václav Rohlíček, Emil Vachek, Josef Vlasák).

V roce 1924 došlo k elektrifikaci obce, jež byla rozšířena o 2 roky později. 7. července 1926 vyhořelo stavení Františka Hořčičky. 17. května 1931 se zdejší pouť proměnila v hádku a krvavou rvačku, kterou způsobila podnapilá sedma mladíků. O rok později byla rozšířena elektrická síť. Za německé okupace nesla obec pojmenování Raab. 20. května 1940 vyhořely usedlosti Josefa Borovce a Josefa Faltyse. Roku 1947 vznikl Dramatický kroužek Svornost Ráby a o rok později Zemědělské strojní družstvo. V roce 1954 se rozhodli místní zřídit kluziště. Roku 1956 byla postavena budova MNV. V roce 1957 došlo k založení JZD, jež bylo sloučeno s JZD Kunětice a Němčice a vzniklo tak JZD „Pod Kunětickou horou“. Zároveň byl MNV pořízen promítací přístroj jako jakási náhrada stálého kina. 1. ledna 1960 byly k Rábům přičleněny obce Kunětice a Němčice. O rok později se začalo s budováním kanalizace, jejíž I. etapa byla dokončena v roce 1963. Roku 1962 byl zřízen chodník. V roce 1965 byla schválena generální oprava Lovčího zámečku a vybudování oplocení kolem celého areálu pro účely Ústavu sociální péče pro mentálně postižené, který zde působil až do roku 2000. V roce 1965 byla též zbourána obecní pastouška. Roku 1967 začal Okresní stavební podnik Holice s výstavbou domu o 6 bytech. V roce 1976 byla zbourána požární zbrojnice nedaleko trafostanice. V letech 1976-1978 byla postavena MŠ. Roku 1980 došlo k výstavbě vodovodu. V letech 1982-1985 bylo vybudováno zdravotní středisko, jež bylo dáno do provozu 1. března 1985. V roce 1986 byla otevřena nová prodejna smíšeného zboží. Roku 1994 byla dokončena kanalizace a uvedena do provozu ČOV. V roce 2008 došlo k plynofikaci obce. Roku 2011 byla vyměněna okna v MŠ. O 3 roky později došlo k provedení instalace veřejného osvětlení a montáži bezdrátového rozhlasu v Podhůří. V roce 2017 byla provedena rekonstrukce veřejného osvětlení. 22. června 2018 byla otevřena nová hasičská zbrojnice.

Nejvýznamnější zdejší pamětihodností je zřícenina pozdně gotického hradu Kunětická hora (založen v letech 1421-1423, rozšířen v letech 1491-1509 a restaurován podle plánů architekta Dušana Jurkoviče v letech 1921-1928), jež je památkově chráněna od 16. března 1964. Druhou cennou a nejstarší památkou Rábů je renesanční dům čp. 22, který je znám jako Jägerhaus nebo Bílý dům a památkově chráněn od stejné doby jako hrad Kunětická hora. První zmínka o něm pochází z roku 1560, ale postaven byl někdy po roce 1538. Od roku 1568 zde byla myslivna, a to až do roku 1881 (v roce 1851 zde sídlil c. k. lesní vrchní úředník Jan Palouš), kdy byl objekt novým vlastníkem pronajat Arnoštu Velinskému. V roce 1921 byl věnován generálu Jaroslavu Červinkovi a po vzniku JZD sloužil jako kanceláře, byty, kuchyně a jídelna. Za zmínku rovněž stojí Lovčí zámeček čp. 38 z roku 1882, jenž byl postaven baronem Richardem Draschem z Wartinbergu, který ho prodal v roce 1922 Františkovi a Marii Aschenbrennerovým a ti roku 1938 Miloslavě Sudkové z Bílé Třemešné. Od roku 1942 zde byla Hitlerjugend a po roce 1948 byl zámeček znárodněn a umístěno sem Středisko pracujícího dorostu učňů Československých stavebních závodů Pardubice. V letech 1953-1955 zde byl Domov mládeže – internát OU SPZ č. 18 (Odborné učiliště Státních pracovních záloh), po něm domov důchodců a od roku 1965 Ústav sociální péče pro mentálně postiženou mládež, který tu byl až do roku 2000, kdy vznikl nový areál (Domov pod Kuňkou). O 3 roky později se stal pohádkovou Perníkovou chaloupkou a Muzeem perníku. Z dalších pamětihodností musíme ještě jmenovat: kapli sv. Jana Nepomuckého, jež byla vybudována před rokem 1820 lesníkem Neumanem, který měl podle pověsti zabít nešťastnou náhodou svého bratra; železný kříž na pískovcovém podstavci před kaplí, jenž byl posvěcen 5. září 1880; pomník padlým v 1. světové válce, který byl slavnostně odhalen 20. června 1920. Nejvýznamnějším zdejším rodákem je profesor Jan Wagner (29. února 1856 Ráby - 7. června 1905 Praha), který působil jako novinář, překladatel a pedagog v Bulharsku, Rusku a USA. Musíme též zmínit, že tu žil také generál Jaroslav Červinka (13. května 1848 Ostředek u Benešova - 9. ledna 1933 Ráby), jenž tu sepsal knihu „Trp, kozáče, budeš atamanem“. Zde zemřela též i jeho vdova Helena, roz. Mlodzianovská († 11. května 1933 Ráby).