Loading...
Toto veřejné prostranství se po založení Nového Města pražského v roce 1348 nazývalo Senným trhem, protože se tu prodával tenhle produkt a byla zde umístěna i senná váha. Od 15.století až téměř do sklonku „století páry“ neslo název Senovážné náměstí. Poté se jména za různých režimů střídala a po sametu se ke svému původnímu názvu vrátilo.
Prodej sena a píce v minulosti zapříčinily, že se jednalo o plochu stále špinavou anebo zabahněnou. To vše se změnilo až začátkem 19.století. Trhy nejprve nahradily zábavné boudy s komedianty a cirkusy, v půli století je vytlačili obchodníci a řemeslníci a později zde začala výstavba peněžních ústavů.
Senovážné náměstí má protáhlý a nepravidelný trojúhelníkovitý půdorys o délce 230 a největší délce 80 m. Je obklopeno mnoha významnými a památkově chráněnými objekty, z nichž je tím nejstarším původně gotická, samostatně stojící zvonice - Jindřišská věž. Další stavení už jsou mnohem mladší a byla zbudována v historizujících slozích. Do fasád budov se vtiskla také secese a rondokubismus. Většinu z nich tvoří činžovní domy, jejichž interiéry byly částečně upraveny na kanceláře. Nachází se zde řada peněžních ústavů jako např. „Pivovarská banka“, „Pojišťovací banka Slavia“, „Hypoteční banka“, „Agrární banka“, bývalá „Plodinová burza“ a „Česká národní banka.“
Východní část rynku zabírá plocha parku, který roku 2002 zkrášlila kašna se sousoším čtyř soch, nazvaným Čeští muzikanti. Pískovcovou kašnu vytvořil sochař Jan Wagner a čtvero bronzových skulptur je dílem rakouské sochařky českého původu Anny Chrome. Sochy jsou alegorií světových řek. Ta s flétnou znázorňuje Amazonku, houslista Dunaj, trubač Mississippi a plastika s mandolínou Gangu. Opodál v parku ještě stojí socha Nil.
Nejmajestátnějším prvkem Senovážného náměstí je Jindřišská věž, okolo níž se pod oblouky z Jindřišské ulice na rynek vchází. Vznikla roku 1476 jako městská věž a zvonice protějšího kostela sv.Jindřicha a Kunhuty. Se svými téměř 66 metry je nejvyšší samostatně stojící pražskou zvonicí. Přežila několik požárů i stavebních úprav. Ta poslední byla v roce 1889 provedena v novogotickém duchu dle návrhů arch.Josefa Mockera. Na konci „divokých“ devadesátek v minulém století byla už notně zchátralá památka kompletně zrekonstruována.
Věž má celkově 10 pater. V tom posledním se nachází zvonkohra a veřejnosti přístupná vyhlídka, o něco níž ve věži je muzeum a restaurace.
Dalším pamětihodným objektem je Dům U Zlaté váhy. Původní renesanční stavení bylo přestavěno barokně a poté v klasicistním duchu. Dnešní vzhled získal roku 1873, kdy bylo modernizováno podle projektu arch.Františka Čtrnáctého.
Cukrovarnický palác tvoří rozsáhlý komplex budov na půdorysu nepravidelného pětiúhelníka. Objekt s neobarokní fasádou vznikl roku 1916 dle plánů Josefa Zascheho. Původně sloužil za sídlo „Pojišťovacího spolku průmyslu cukrovarnického.“ Interiéry byly upraveny v roce 1951.
Rozsáhlé novorenesanční stavení Plodinové burzy bylo vystavěno podle projektu tří architektů – Františka Hněvkovského, Friedricha Ohmanna a Jindřicha Jachenthela roku 1894. Objekt později upraven Českou národní bankou. Funkcionalistická přístavba provedená podle B.Hybšmanna celkový ráz budovy poněkud pozměnila.