Okraviánov neboli Horku známe ze zeměpisného ohledu jako významný bod Urbanické brány. Jedná se o nevýraznou plošinu (225,2 m n. m.), jež je obklopená holocenními nivními sedimenty a krytá říčními štěrky a písky středopleistocenní labské terasy, které se nacházejí na koniackých jílovcích a slínovcích. Nedaleko ní navíc pramení Písecký potok.
Významnější je však tato lokalita z archeologického a historického hlediska, protože tu byly objeveny stopy neolitického osídlení (kamenné industrie a lineární keramika, naposledy 29. října 1992 Jiřím Kalferstem) a později býval jeden z výrazných poplužních dvorů, jenž byl založen chlumeckou vrchností ve 30. nebo 40. letech 20. století (záleží podle autora a pramenu) a po vysušení Píseckého a Velkého kosického rybníku využil i tuto nově vzniklou plochu. Své jméno nese po Oktaviánu Josefu hraběti Kinském z Vchynic a Tetova, který ho měl zásadně přestavět (něm. Oktavianhof). Jeho druhé a původní pojmenování Horka bylo odvozeno od toho, že se do rybníků, co ležely při dvoru (Píseckého a Velkého kosického), sázeli kapři na dvě horka (léta či tepla). Jeho původní stav je vidět v indikační skice stabilního katastru z roku 1841 od adjunkta 4. třídy Josepha Starka a geometra 4. třídy Josepha Starka (viz
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=BYD300018410), kdy nosil rovněž ještě starý název.
Zprvu byl spravován ve vlastní režii, později byl pronajímán, protože jeho nevýhodou bylo to, že zdejší půdy trpěly velkou vlhkostí. Před rokem 1880 byl nájemcem dvora Julius Bauer a roku 1883 jím byl Jan Forst. V roce 1892 byl dvůr pronajat Janu Satoriovi na 12 let. Od roku 1902 ho spravoval Adolf Bondy. Tehdy měl dvůr 297,11 ha. Za 1. světové války byla část zdejších dělníků odvedena na frontu. Nevrátil se např. Václav Šanda, po němž nebylo stopy od roku 1914, a tak musel být na návrh své manželky Josefy Šandové o 10 let později prohlášen za mrtvého. Před pozemkovou reformou byl nájemcem dvora Josef Černík, jemuž byl jako zbytkový propachtován až do roku 1946. Přídělový komisariát v Chlumci nad Cidlinou zahájil 3. března 1924 přídělové řízení ve smyslu zákona z 30. ledna 1920 č. 81 sb. z. a n. Mezi 100 rolníků z Kosic, Mlékosrb a Písku bylo rozděleno 160,5 ha půdy, z toho zemědělské bylo 154 ha. Zbytkový statek se 140 ha (zemědělská půda činila 133 ha) pak připadl Josefu Černíkovi a vedle něho zde působili František a Bohuš Černíkovi, a to až do konce německé okupace. V té době byly již všechny objekty zděné (viz
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=kmevidc&idrastru=B2_a_14C_5780-1A_02). K jejich postupné výstavbě totiž došlo zejména na přelomu 19. a 20. století.
V roce 1948 byl Oktaviánov zestátněn a začal zde hospodařit chlumecký státní statek. 1. srpna 1950 byl dvůr předán velkovýkrmně ve Smiřicích. V 50. letech 20. století byli do dvora vyhnáni někteří nepohodlní sedláci, a to v rámci Akce "K", např. šlo o Františka Kozu z Vodňan a Jaroslava Mikuleckého z Roudnice nad Labem. Roku 1963 byla dokončena výstavba nových prostor pro vepře a skot. V roce 1972 došlo k adaptaci tamních objektů, protože byly zastaralé. V 80. letech 20. století tu měl část své sbírky zemědělských strojů sběratel František Novák, jež byla v září 1988 využita při výstavě, kterou zde uspořádal Klub ochrany památek v Chlumci nad Cidlinou.
Dvůr měl obdélnou dispozici, na západní straně byl uzavřen stájemi, na severu velkým obytným domem a na východě stodolou. Na jižní straně se nacházela sýpka. Všechny objekty byly jednopatrové se sedlovou střechou (viz
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=topo1952&idrastru=D7_2__M-33-68-A-c-3). Po sametové revoluci byl zdejší provoz zrušen a objekty nebyly dlouho využívány, takže zchátraly, a to tak, že z nich zbyly jen obvodové zdi a někdy ani to ne (viz
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSD24.2020.PREL51.00118). Navíc se tu objevila černá skládka, která vznikla tím, že k odpadům po státním statku byly přiváženy další, a to z celého okolí. V současnosti tento areál náleží Ing. Ladislavu a Ing. Martě Kryžovým. Více o něm se dá dozvědět zde:
https://prazdnedomy.cz/domy/objekty/detail/6445-dvur-oktavianov.