Pomník padlým v 1. světové válce ve Slavětíně nad Metují

Krátce po převratu se všude slavila svoboda. Stejně tak tomu bylo ve Slavětíně nad Metují, kde byly navíc 17.-18. dubna 1919 vysázeny 2 parčíky, a to naproti stavení čp. 36 a pod školou. Náklad na jejich zřízení hradili zdejší divadelní ochotníci. Na místě parčíku pod školou rostla lípa a ta byla z ryze praktických důvodů nazvána jako Lípa Svobody.

Poté se začalo přemýšlet o vybudování pomníku padlým spoluobčanům. Jednání probíhala jak v obecním zastupitelstvu, tak v místních spolcích. Ty byly mnohem aktivnější a pokrokovější než zastupitelstvo obce. Ve prospěch postavení pomníku byla sehrána ochotnická divadelní představení, jichž se zúčastnili členové TJ Sokol, Čtenářské besedy a SDH. Za zmínku stojí zejména divadlo v přírodě, jež bylo uvedeno 11. a 14. června 1925. Na návrh učitele Hejcmana byla vybrána hra „Malérečka“ od Bohumily Dubňanské.

Čistý výtěžek z prvního představení byl určen výhradně na výstavbu pomníku. Tento kapitál byl uložen a úročen. 31. prosince 1930 přesáhla částka 5 000 Kč a dary místních spolků byl nadále rozmnožován. Rozhoupala se rovněž i sama obec. 25. května 1928 rozhodlo obecní zastupitelstvo, že svým nákladem obec upraví místo před kapličkou, jež bude nejvíce vhodné k vybudování pomníku a jeho reprezentativnímu umístění.

19. dubna 1928 se uskutečnila schůze místní osvětové komise, jež měla za úkol vybudování pomníku a vše s ním spojené. Jejím předsedou byl zvolen Václav Šubrt. U příležitosti 10 let československé samostatnosti se uskutečnilo v obci 17. června 1928 okrskové sokolské cvičení, k plánovanému postavení a odhalení pomníku však nedošlo. Na něj si museli místní občané ještě nějakou dobu počkat.

25. února 1930 byla svolána společná schůze všech místních spolků, jež si daly za cíl vybudování pomníku. Uskutečnila se v hostinci U Syrovátků a zahájena byla obecním starostou Josefem Baškem. Ten byl na návrh Ladislava Daška zvolen předsedou přípravného výboru, který by měl postavit pomník padlým, případně pamětní desku. Následně byli zvoleni členové tohoto komitétu. Poté nastala diskuze, zda se má vybudovat pomník, nebo pouze pamětní deska. Opatrní občané se nakonec rozhodli pro tu druhou možnost. Usnesení o tom bylo jednohlasné. Volba jejího umístění již byla složitější, protože 30 hlasů bylo pro školní budovu a 24 hlasů pro kapli. Opatření desky bylo ponecháno přípravnému výboru a její odhalení bylo určeno na 7. června téhož roku při hasičské slavnosti. Vše, co by jen zbylo po pořízení a zasazení desky, mělo posloužit na umoření dluhu za automobilní stříkačku.

Hasičská slavnost se nakonec uskutečnila 21. června 1931 a byla spojena s předáním nové automobilní stříkačky. Pamětní deska byla tehdy umístěna na budově školy. 14. září téhož roku byla ještě doplněna textem: „Obětem světové války“. Deska se jmény 16 padlých s nápisem: „1914 - 1918 ANDRYS JOSEF, ANDRYS JAN, DRAHORÁD JAN, FOUS JOSEF, JAKL JAROSLAV, KŇOUPEK JOSEF, KOLC JAROSLAV, MŇUK JOSEF PAŘÍZEK KAREL, SVĚDÍK JOSEF, SVĚDÍK JAN, SAMEK VOJTĚCH, STŘÍBRNÝ JAN, TRUTNOVSKÝ VÁCL., ŽĎÁREK JOSEF, ŽĎÁREK VÁCLAV“ byla vyhotovena v královéhradeckém ateliéru sochaře a kameníka Jaroslava Samka a vyšla na 3 200 Kč. Po osvobození byla ještě doplněna textem: „1939 DRAHORÁD JAROSLAV 1945“.

Když 12. prosince 1933 zemřel agrární politik Alois Švehla, rozhodli se místní agrárníci, že mu vybudují pomník. Na balvan trojúhelníkovitého tvaru byl umístěn pozlacený kruhový medailon s reliéfem výše zmíněného politika a textem: „ANTONÍN ŠVEHLA VŮDCE LIDU V. 1873 R. 1933.“, jenž byl 11. července 1937 slavnostně odhalen, a to jako první na Novoměstsku. Důkazem toho budiž krátká pozvánka v agrárním „Venkově“, který vyšel 25. června 1937: „Památník Antonína Švehly ve Slavětíně na okrese Nové Město nad Met. bude veřejnosti slavnostně odevzdán 11. července. Památník bude okrasou obce.“ Za německé okupace byl reliéf sňat a uschován z obavy, aby nebyl Němci zničen. Po ukončení 2. světové války se navrátil zpět. Nová doba však nepřála Švehlovu reliéfu, neboť již v noci na 3. prosince 1947 byl odcizen.

Po dlouhých 20 let byl Švehlův pomník bez reliéfu. Když byla roku 1965 zrušena pro malý počet žáků slavětínská základní škola, rozhodla se rada MNV přemístit z budovy školy pamětní desku se jmény padlých z obou světových válek právě na tento pomník, který nevzhledně zel prázdnotou. V roce 1991 navíc starosta Nahořan upozornil obecní zastupitelstvo, že se Švehlův reliéf nachází v této obci, kde byl pečlivě uschován a zachráněn tedy před jistým zničením. Roku 1999 slavětínské obecní zastupitelstvo rozhodlo umístit reliéf na jeho původní místo. Navíc byl tento pomník k 10. výročí 17. listopadu zrestaurován a obnoven, přičemž deska se jmény padlých zde již rovněž zůstala. Pomník se tak opět ve své plné kráse stal ozdobou obce a připomínkou časů minulých.