Pomník padlým v 1. světové válce ve Slavětíně nad Metují Krátce po převratu se všude slavila svoboda. Stejně tak tomu bylo ve Slavětíně nad Metují, kde byly navíc 17.-18. dubna 1919 vysázeny 2 parčíky, a to naproti stavení čp. 36 a pod školou. Náklad na jejich zřízení hradili zdejší divadelní ochotníci. Na místě parčíku pod školou rostla lípa a ta byla z ryze praktických důvodů nazvána jako Lípa Svobody. Poté se začalo přemýšlet o vybudování pomníku padlým spoluobčanům. Jednání probíhala jak v obecním zastupitelstvu, tak v místních spolcích. Ty byly mnohem aktivnější a pokrokovější než zastupitelstvo obce. Ve prospěch postavení pomníku byla sehrána ochotnická divadelní představení, jichž se zúčastnili členové TJ Sokol, Čtenářské besedy a SDH. Za zmínku stojí zejména divadlo v přírodě, jež bylo uvedeno 11. a 14. června 1925. Na návrh učitele Hejcmana byla vybrána hra „Malérečka“ od Bohumily Dubňanské.Čistý výtěžek z prvního představení byl určen výhradně na výstavbu pomníku. Tento kapitál byl… Krátce po převratu se všude slavila svoboda. Stejně tak tomu bylo ve Slavětíně nad Metují, kde byly navíc 17.-18. dubna 1919 vysázeny 2 parčíky, a to naproti stavení čp. 36 a pod školou. Náklad na jejich zřízení hradili zdejší divadelní ochotníci. Na místě parčíku pod školou rostla lípa a ta byla z ryze praktických důvodů nazvána jako Lípa Svobody. Poté se začalo přemýšlet o vybudování pomníku padlým spoluobčanům. Jednání probíhala jak v obecním zastupitelstvu, tak v místních spolcích. Ty byly mnohem aktivnější a pokrokovější než zastupitelstvo obce. Ve prospěch postavení pomníku byla sehrána ochotnická divadelní představení, jichž se zúčastnili členové TJ Sokol, Čtenářské besedy a SDH. Za zmínku stojí zejména divadlo v přírodě, jež bylo uvedeno 11. a 14. června 1925. Na návrh učitele Hejcmana byla vybrána hra „Malérečka“ od Bohumily Dubňanské.Čistý výtěžek z prvního představení byl určen výhradně na výstavbu pomníku. Tento kapitál byl…