Pomník M. Jana Husa v Hořicích

Není nic divného, že rovněž v Hořicích vznikl svého času monumentální pomník reformnímu kazateli M. Janu Husovi, protože toto město mělo vždy k husitství blízko, což bylo korunováno pomníkem Jana Žižky z Trocnova od sochaře P. Jiříčka, který byl zřízen na památném vrchu Gothardu, kde byli 20. dubna 1423 poraženi čeští katoličtí pánové, vedení Čeňkem z Vartenberka, ale nebyla to jediná věc, s níž se ve městě přišlo, čehož příkladem můžou být Suchomelovi "Husité na stráži".

Avšak jediná věc v Hořicích dosud chyběla, a to pomník tomu, díky němuž se vše vlastně událo - Mistru Janu Husovi. S tímto nápadem se přišlo 16. srpna 1895, kdy čtveřice lidí v hostinci "U Kořínků" dala po zlatce (základ finančních prostředků) a vyvrcholilo několik let před přípravami na rok 1915, v němž bylo připomínáno 500. výročí úmrtí výše jmenovaného reformního kněze. V té době stálo v Čechách 18 samostatných Husových pomníků (Benešov u Semil, Beroun, Bohušovice nad Ohří, Bráník u Prahy, Dobříkov u Vysokého Mýta, Hořice, Chotětov u Mladé Boleslavi, Jičín, Kolín, Lomnice nad Popelkou, Nechanice, Pražské Předměstí u Hradce Králové, Nová Paka, Praha, Roztoky u Jilemnice, Slatina u Žamberka, Vamberk a Vojice u Ostroměře), v Táboře vznikl spolek pro zřízení Husova pomníku a v Železnici a Chodovicích byly položeny základní kameny.

Právě jedním z výše jmenovaných je také hořický pomník, u jehož počátku stálo následující provolání, které bylo publikováno v řadě novin a periodik v roce 1901: "Ctitelé památky mistra Jana Husi! Každé i sebe menší město snaží se v době co nejkratší uctíti slušným pomníkem památku našeho velikána - Mistra. Ani Hořice nesmí zůstati pozadu, nesmí padnouti na ně hana, že nemají pochopení pro idee velikého mučedníka pro pravdu. Proto postavme i my Mistru Janu Husovi důstojný pomník! Přijďte každý, kdo ctíte památky velikých Čechů do schůze, kterou svoláváme na čtvrtek dne 9. května t. r. v 8. hodin večer do "Městského hotelu." - (Zvláštní pozvánky se nerozesílají.)"

Vzhledem k aktivitě v této oblasti získaly Hořice pověst, že v každých 2-3 letech musely slavnostně odhalit některý pomník nebo památník, z nichž třeba zmínit: pomník Bedřicha Smetany, pamětní desku bratří Durdíků, Riegrův obelisk, pomník Antonína Dvořáka a malíře Petra Maixnera. Ještě větší ctí však bylo to, že pomník M. Janu Husovi byl vytvořen akademickým sochařem Ladislavem Šalounem, jehož nejznámější dílo dominuje pražskému Staroměstskému náměstí. A tento autor byl tímto krokem velice nadšený, což můžeme zjistit z jeho slov, jež vyšly v památníku, který byl vytištěn k slavnostnímu odhalení hořického pomníku: "A konečně uvidím rád své dílo na českém venkově, uprostřed lidu, který bude ke kamenné postavě Mistrově vzhlížeti s upřímnou, čistou úctou, beze všech malicherných, postranních pocitů, uprostřed lidu českého venkova, který ve šlépějích Husových věrně kráčel a přese všechny zloby věků jeho památku zachoval v srdci."

V době výstavy českého severovýchodu byl zakoupen pozdějším starostou města MVDr. Josefem Fejfarem žulový obelisk pro pomník Mistra Jana Husa. Následně vzniklo v Hořicích náměstí Mistra Jana Husa a stanoveno, aby došlo k jeho úpravě pro budoucí zamýšlený pomník. Místní odborný učitel Jan Kyselo navrhl, aby byl pomník odhalen roku 1914, avšak velkým problémem byl nedostatek financí. Právě kvůli tomu nemohla být vypsána veřejná soutěž na získání modelu pomníku, protože v pokladně bylo pouhých 800 K, což nestačilo ani na opracování žulového balvanu, natož na další práce. Avšak právě díky komorní výstavě v Praze, kde hořická škola vystavovala Šalounova "Krakonoše", došlo k obrovské náhodě, jež byla mnohem lepší než vyhlášení veřejné soutěže. Městská rada poprosila ministerstvo veřejných prací, aby byla předem zmíněná plastika věnována do Smetanových sadů, což bylo schváleno. Jeho tvůrce se pak vypravil do Hořic, aby nalezl vhodné umístění pro své dílo a během své návštěvy zavítal také na Husovo náměstí, kde byl požádán, aby vytvořil skicu pomníku, což vykonal v roce 1911 zcela zdarma, aby o rok později byl položen základní kámen.

O stavbu pískovcového pomníku pečoval Komitét pro postavení pomníku Husova v Hořicích, odbor Okrašlovacího spolku, jehož předsedou byl V. Josef Brumlík a členy: Josef Kulhánek, Josef Kyselo, Josef Havlas, Alois Macák, Adolf Polák a Josef Šolc, přičemž dozor nad prováděním prací měli: autor návrhu, Josef Šolc, Josef Kulhánek a Adolf Polák. Bolestným však bylo to, že pomník nemohl být vytesán v dílnách místní sochařské školy, takže nakonec sochařskou práci, reliéfy a písmo provedl sochař František Vejs z Hořic. Během chvíle tak vznikl model impozantního, 12,5 m dlouhého a 9 m širokého pomníku, jehož spodní část ze 150 m3 zdiva a 59 m3 zpracovaného kamene objímá skálu ve středu se tyčící, z níž smělá linie vytváří 4,3 m vysokou postavu M. Jana Husa, která byla vymodelována v pohybu a nevýslovně se smutně tvářící. Odhodlaný pohyb pravé ruky měl naznačovat, že odmítá veškerou slabost, že bude odhodlaně kráčet vytčenou cestou utrpení, strádání, bolesti a smrti, přičemž v sevřené levé ruce drží zdroj přemýšlení a hlubokých pravd - Písmo svaté. Na levé a pravé straně pak byly vyvedeny figurální skupiny. Levá má znázorňovat touhu po pravdě a svobodě, před níž jsou nezahalení muži s vysoko povznesenými čely. Pravá má pak ukazovat prostřednictvím zahalených postav lež a klam. U nohou Mistra pak tryská křišťálově čistý pramen vody, jež se vine po skále do nádrže. Na zadní straně je pak reliéf bájného Fénixe, rodícího se z vlastního popela, tak jako Husovy myšlenky se z kostnických plamenů rozlétly do světa a šířily se více než za Husova života. Vedle a po stranách pak byly vytesány nápisy: "BUDETE V NENÁVISTI VŠECHNĚM PRO JMÉNO MÉ, ALE KDOŽ SETRVÁ AŽ DO KONCE, TENŤ SPASEN BUDE. JÁ JSEM SVĚTLO SVĚTA, KDOŽ MNE NÁSLEDUJE NEBUDE CHODITI V TEMNOSTECH, ALE BUDE MÍTI SVĚTLO ŽIVOTA. KÁMEN, KTERÝŽ ZAVRHLI STAVITELÉ TEN UČINĚN JEST HLAVOU ÚHELNOU. OTEVŘEL SKÁLU I TEKLY VODY A ODCHÁZELY PŘES VYPRAHLÁ MÍSTA JAKO VĚKY." a pro základní kámen text: "ABY TENTO POMNÍK UVÁDĚL NA MYSL OBYVATEL MILÉHO MĚSTA HOŘIC A CELÉHO KRAJE PRO VŠECKY ČASY BUDOUCÍ VZPOMÍNKU NA CELÝ KRÁSNÝ PŘÍKLAD HUSŮV A PŘISPĚL TAK K VÝCHOVĚ CHARAKTERŮ HUSOVI PODOBNÝCH, TOHO SI PŘEJI Z HLOUBI DUŠE. LADISLAV ŠALOUN, SOCHAŘ."

3. července 1914 byl předem zmíněný tvůrce pomníku jmenován ve schůzi obecního zastupitelstva čestným měšťanem města Hořic. Následujícího dne přijel shlédnout a upravit místním průmyslovým muzeem uspořádanou výstavu svých prací a v zasedací síni převzal diplom a bronzovou plaketu města Hořic. Plánovaný večerní průvod městem byl odvolán, jinak by c. k. okresní hejtmanství nepovolilo slavnostní odhalení nového pomníku, což nebylo vzhledem k tragédii v Sarajevu nic divného. Jediným, co nebylo zrušeno, bylo slavnostní osvětlení města. Druhého dne se uskutečnil mezi 10.00 a 11.00 hod. seřazený velký průvod městem, v jehož čele jelo čtyřstupem selské banderium na koních v čele s okresním starostou Janem Janákem, za nímž kráčelo skoro 3 000 lidí, po němž zpěvácký spolek "Ratibor" spolu s některými členy První pěvecké župy zapěl chorál "Kdož jste boží bojovníci" a starosta města MVDr. Josef Fejfar promluvil před pomníkem uvítací projev. Poté vystoupil okresní starosta Selských jízd Jan Janák, jménem Svazu okrašlovacích spolků Břetislav Jedlička-Brodský a slavnostní řeč "O významu Mistra Jana Husa" měl prof. PhDr. Václav Flajšhans. Po ní předseda komitétu Josef Brumlík požádal starostu města, aby převzal do ochrany města pomník, k čemuž následně došlo. Slavnost byla zakončena národní hymnou "Kde domov můj". Odpoledne se ve Smetanových sadech uskutečnila národní slavnost a ve škole "Na Daliborce" probíhala výstava prací Ladislava Šalouna.

Na závěr ještě dodejme, že 6. února 1964 byl pomník, u něhož se uskutečnila řada různých významných oslav, zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/sousosi-mistra-jana-husa-2160384) a naposledy byl zrestaurován v roce 1996 (Jaroslav Kerel, Karel Krátký a Stanislav Malý). Škoda jen, že nádrž je dnes prázdná a pomník se v ní neodráží, jak si to jeho tvůrce svého času přál.