Pomník Barunky Panklové v České Skalici

Toto město, jež je v mnohém spojeno s dětstvím a mládím Boženy Němcové, získalo její první pomník již v roce 1888. Ale jak to tak bývá, když přichází nějaká kulatá výročí, obvykle se vše změní, k čemuž došlo i právě zde.

Výše jmenovaná příležitost se naskytla v souvislosti se 150. výročím narození Boženy Němcové, kdy bylo rovněž rozhodnuto, že tato výjimečná událost bude korunována vytvořením nového pomníku této výrazné postavy naší literatury. Navíc bylo vybráno i místo pro něj, symbolicky měl být umístěn do Jiřinkového parku (architektonické řešení a umístění pomníku navrhl akademický architekt Václav Dvořák), a to z toho důvodu, že v přilehlém kostele se 12. září 1837 vdávala (oddána byla hořiněvským farářem P. Josefem Němcem, který byl zároveň strýcem jejího manžela) a v bývalém Steidlerově hostinci "U Bílého lva" tento sňatek oslavila a o 2 dny později se v něm zúčastnila jiřinkového bálu, na němž nejen tančila, ale stala se rovněž jeho královnou.

Ministerstvo kultury ČSR spolu s MěstNV v České Skalici vyhlásily soutěž na jeho zhotovení, přičemž podmínkou bylo, aby na něm Božena Němcová byla vyobrazena ve věku 17 let. Z ní nakonec vyšla vítězně Marie Uchytilová-Kučová. Po definitivním rozhodnutí poroty v létě 1969 začala s realizací svého návrhu. Aby nebyla ničím rušena, protože roční doba na zhotovení sochy není příliš mnoho, vzala si autorka tvůrčí dovolenou a opustila tak svou pedagogickou činnost na střední odborné škole výtvarné na Hollarově náměstí v Praze, přičemž středobodem jejího vesmíru se stal její ateliér v podkroví rodinného domu v pražských Hodkovičkách. Jako se věnovala tvůrkyně zhotovení svého díla, tak se všichni snažili o získání potřebných peněz a nebylo snad nikoho, kdo by na něj nepřispěl. Svou trochou do mlýna přispívaly rovněž různé spolky a organizace nejen z místa, nýbrž z celé republiky. Zejména šlo o české učitele, mládežnické organizace a Český svaz žen. Příkladem budiž 150 Kč, jež věnovala místní organizace Českého svazu žen v Chudenicích a tak bychom mohli dlouze pokračovat ve výčtu všech přispěvatelů. To bylo podpořeno i tím, že Výbor pro postavení pomníku v České Skalici obeslal každého dárce pozvánkou s milým děkovným dopisem a Český svaz žen zase zorganizoval několik návštěv svých členek z celých Čech.

A vše se téměř podařilo dokončit tak, aby jubilejní rok 150. výročí narození Boženy Němcové nebyl ochuzen o tak výraznou věc, jako je odhalení jejího pomníku. Tomu však předcházela řada akcí, protože již v dubnu 1970 otevřelo Muzeum Boženy Němcové nově upravený sál pohádek Boženy Němcové, na Rýzmburku byla nově upravena síň pověstí a báchorek kraje Boženy Němcové a k tomu se také přiřadila v polovině května ještě výstava "Božena Němcová v plastice", uspořádaná v Muzeu Boženy Němcové.

Čtrnáctidenní Jiřinkové slavnosti, do nichž byly všechny akce směstnány, byly připraveny Výborem pro postavení pomníku při MěstNV v České Skalici a začaly 12. září 1970, kdy byla otevřena výstava jiřin, obeslaná zejména JZD Rájec-Jestřebí, šlechtitelskou stanicí Turnov a JZD Zájezd, takže všichni návštěvníci mohli obdivovat více než 300 odrůd jiřinek. Zahájením jiřinkových slavností byl pověřen předseda České národní rady JUDr. Evžen Erban, který měl slavnostní projev před večerním koncertem Pěveckého sdružení moravských učitelů. Druhého dne slavnosti pokračovaly dalšími akcemi, kterých se zúčastnila řada významných osobností.

Hlavní nedělní událostí bylo dopolední odhalení 2,7 m vysoké plastiky Barunky Panklové-Němcové v Jiřinkovém parku. V 10.00 hod. uvítal předseda MěstNV Zdeněk Kmoch člena předsednictva ÚV KSČ a předsedu České národní rady JUDr. Evžena Erbana, ministra kultury ČSR RSDr. PhDr. Miloslava Brůžka, CSc., předsedkyni ÚV Českého svazu žen Marii Jarošovou, manželku prezidenta Irenu Svobodovou a delegace Východočeského kraje a náchodského okresu. Následně promluvil ke shromážděným ministr kultury ČSR RSDr. PhDr. Miloslav Brůžek, který vyzdvihl zejména pokrokovost díla této spisovatelky a po svých slovech odhalil pomník. Jak tehdy dokázal politicky "zařadit" Boženu Němcovou do pokrokových tradic, o tom si můžeme udělat názor z jeho několika vět, jež zazněly v projevu: "Naše společnost bude podporovat ty umělce, kteří jako kdysi Božena Němcová měli a mají odvahu postavit se proti každému zpátečnictví, proti všem projevům měšťáckého sobectví a zvůle a kteří orientují svou tvorbu k aktivní přestavbě celé naší společnosti na zásadách socialismu a komunismu, o kterém Božena Němcová mohla pouze vzdáleně snít."

Stejně jako tato slova mne však zarazil záznam v žernovské kronice, kde se píše toto: "V rámci oslav 150. výročí narození Boženy Němcové, které v tomto kraji probíhaly, 14.9. byl v České Skalici u kultur. domu, u staré fary, odhalen pomník 17leté Barunky, která tehdy tam tančila. Zatím to byla sádrová maketa, která bude po odlití z bronzu, nahražena sochou bronzovou." A skutečně byla tehdejší slavnost divadlem, přímo "Potěmkinovou vesnicí", protože se včas nestihlo odlití sochy do bronzu v pražském závodě ZUKOV, a tak sem byla přivezena pouze sádrová kopie, která byla pokryta bronzovou patinou. Tímto "pomníkem" se tak Česká Skalice chlubila až do března následujícího roku, kdy zde byl vztyčen současný pomník.

Odpoledne se hosté s dalšími návštěvníky zúčastnili v přízemí ratibořického zámku otevření výstavy obrazů akademické malířky Jilue Winterové-Mezerové, která nesla příznačný název - "Rodnému kraji". Tento rozsáhlý soubor obrazů a grafik byl věnován autorkou k vyhlášení národní kulturní památky Česká SkaliceRatibořice, jež měla zahrnout do jednoho celku dosud rozříštěné památky a kulturní zařízení v České Skalici, v Ratibořicích a na Rýzmburku a jedinečné přírodní krásy Babiččina údolí. Těchto 40 uměleckých děl převzal na výstavě ředitel Muzea Boženy Němcové Mgr. Ludvík Mühlstein, o němž by se dalo říci, že v letech 1963- 1998, kdy toto muzeum vedl, tak za něj "přímo dýchal".

Od roku 1971 tedy pomník skutečně zdobí tato místa a je přímo jeho překrásnou dominantou, bez níž bychom si již nedokázali tuto lokalitu ani představit. Navíc je památkově chráněna, protože je zařazena do areálu bývalého Steidlerova hostince, jenž byl zapsán do státního seznamu kulturních památek již 28. února 1964. Viz web památkářů: https://pamatkovykatalog.cz/hospoda-steidlerova-1253151.

Pomník Barunky Panklové v České Skalici na mapě