Plešivec - ikona Brdské vrchoviny

Plešivec

Když za svěžího jitra vystoupíte vžst. Jince, ocitnete se rázem v samém srdci Brdské vrchoviny. Turistických cílů tu najdete plno, ale naším cílem je jedna zdominant Třemošenské vrchoviny - vrch Plešivec. Čeká nás výstup do nadmořské výšky 653 m.n.m. na protáhlý hřbet, který byl odedávna jednou zdominant tohoto kraje. Svědčí o tom archeologický výzkum, v rámci kterého tu byly nalezeny stopy po rozsáhlém hradišti (57 ha) z pozdní doby bronzové. Ale pojďme hezky po pořádku.

Ze žst. Jince projdeme po, jen pomalu se v sobotním ránu probouzejícím, městečku až téměř na jeho konec, kde odbočíme vpravo, překonáme železniční trať (směr Zdice) a vystoupáme po klikatící se silničce (směr Hostomice) až na okraj lesa, u něhož se nám nabídne výhled nejen na Jince, ale i na část Brdské vrchoviny. Po necelém kilometru nás doleva odbočující lesní silnička odvede do lesa. Na vrchol Plešivce to nebude daleko a proto si uděláme čas na krátké zastavení u Lesní studánky i u pomníčku padlého rudoarmějce. U studánky nechybí hrneček k ochutnání pramenité vody a u pomníčku květiny, což člověka potěší v obou případech. Není moc míst, kde se člověk může napít čerstvé vody doslova z lůna přírody. A příliš často se člověk ani nesetkává s tím, že někdo pečuje o místo, kde někdo zemřel, což je bohužel v tom našem zideologizovaném světě věc nepříliš častá. Od pomníčku nás už jen pár desítek metrů bude dělit od kamenného moře v místě nazývaném Bezdědičky a my můžeme jen zavzpomínat, kolikrát už sem naše kroky zamířily. Bohužel už jen nepatrné zbytky tu zůstaly po přístřeší trampů, kteří na tomto místě často nocovali. Dnešní doba trampingu nepřeje a tak jen krátce postojíme na tomto klidném místě a budeme pokračovat kvrcholu Plešivce, kam nás od kamenného moře povede znatelná pěšina.

Když dostoupáme na vrchol, čekají nás nádherné výhledy nejen do širokého údolí Litavky, ale i do prostoru Středních Brd (výcvikový prostor Jince) či Hřebenů. Jak už jsme se zmínili, není Plešivec vrcholem v pravém smyslu slova, ale protáhlým hřebenem. Výhledy se tím pádem nabízí hned z několika míst, přičemž za ty nejkrásnější jsou všeobecně považovány ty z Čertovy kazatelny, která díky bývalému lomu pod ní, ostře vystupuje z protáhlého hřebenu a nabízí krásné rozhledy do kraje. Oblíbené jsou i výhledy z Krkavčích skal v jihovýchodním svahu, které však už částečně zarůstají vegetací.. Plešivec má i svou vrcholovou knížku umístěnou u přístřešku jen pár metrů od Čertovy kazatelny. Pozdravy i vzkazy ukazují na oblíbenost tohoto vrchu a svědčí o tom, že oblibě se netěší jen u „místních". Najdou se tu záznamy v němčině, angličtině, polštině, ruštině,........

Není divu, že tak magické místo je spojováno s vládcem brdských lesů - Fabiánem, který sice sídlí na vrcholu Baba, ale na Plešivci má svou zahrádku s bylinami, léčící chudé a potřebné. Turistická značka sestupující do vesnice Lhotka nám dá možnost vzpomenout na pestrý trampský život, kterým zvláště vdřívějších letech svahy Plešivce ožívaly. Už spíše jen ve vzpomínkách žijí některé osady, jež tu vprůběhu let vznikly. Přístřešky a stopy po ohništích naleznete i vblízkosti Smaragdového Jezírka či Viklanu, který se však už pár desítek let neviklá.

Od Jezírka je to do Lhotky necelý kilometr. Protáhneme se kolem zdejšího fotbalového hřiště, které pamatuje trampské turnaje ve fotbale i v jiných sportech a sestoupíme do vesnice. K posezení zvolíme tu „spodní" z obou místních hospod. Zatímco „hořejší" hospoda je typickou vesnickou „putykou", v té „spodní" objevíme novotou vonící interiér, příjemnou obsluhu a v zahrádce před hospodou i „speciální" rozcestník. K pozdnímu obědu Vám tu rozhodně nenabídnou jen teplý párek, ale v jídelním lístku si každý zhostů vybere něco dobrého. Ke spojení na Prahu je nejlepší využít vlakové spojení do žst. Zadní Třebaň, kde je přípoj na Prahu. V tomto případě si dejte zhruba půlhodinovou rezervu, protože stanice Radouš je od Lhotky přeci jen 1 kilometr vzdálena.