Pálenka (Hradec Králové)

Tato část původních Grégrových Dvorů, jež byla osídlena již ve středověku (důkazem budiž např. nález středověké keramiky v roce 1988), obdržela svůj název podle toho, že v těchto místech stávala továrna na líh a kořalku, tzv. Pálenka, která od roku 1845 patřila královéhradeckému císařskému purkmistru Aloisi Kemlinkovi (čp. 142 zakoupil od Jana a Anny Morávkových), který zbohatl zejména půjčováním peněz a následným skupováním pozemků a nemovitostí. Mnohými svými kritiky byl pomlouván, že půjčoval na vysoký úrok a choval se jak tehdy vyhlášení židovští lichváři, ale tyto pomluvy neměly žádný reálný základ. Šlo o pouhou závist jeho méně úspěšných konkurentů.

V roce 1849 se Pálenka stala osadou Svobodných Dvorů. Od roku 1862 byla v tzv. Pálence výroba lihu, pak gumy a spodia (kostního uhlí). Později zde byla továrna na bonbony. V roce 1870 bylo na Pálence též otevřeno zahradnictví Josefa Straky, které roku 1922 převzal Bohumil Sedláček. Již v roce 1880 byla zdejší ulice nazvána jako Pálenecká. 4. listopadu 1890 se Pálenka objevila též v černé kronice, neboť nezaměstnaný dělník Josef Vaňátko ubil sekerou svoji manželku a zranil 14letou dceru, nejstarší ze 6 vlastních dětí. Roku 1901 byl postaven známý zdejší hostinec U Hrádků (František Hrádek, čp. 199) a cílem procházek byla rovněž zdejší velká zahrada se starými stromy, jež byly později vykáceny.

Po vzniku republiky došlo na opravu továrního areálu, který získal nového vlastníka. 25. července 1921 bylo komisionelní řízení na adaptaci Pálenky čp. 182, zakoupené Aloisem Nejedlým, na koželužskou továrnu. 1. ledna 1922 svůj závod přenesl z bývalého nového cukrovaru v Kuklenách právě sem. Tento areál tehdy zahrnoval 10 objektů – čp. 117, 180, 182, 183, 184, 185, 186, 188, 189 a 270. Vedle továrny bylo čp. 181, které patřilo A. Havlíkové a následně Josefu Havlíkovi. Koncem roku 1922 Nejedlého firma propustila velkou část svého dělnictva z práce. Navíc 1. ledna 1929 zemřel její majitel a počátkem následujícího roku firmu koupila v roce 1904 založená velkoobchodní firma K. R. Müller a spol. v Hradci Králové, která byla na podniku již delší dobu finančně účastna. 22. června 1933 továrna vyhořela a v koželužně na Pálence se přestalo pracovat. Závod byl uzavřen následujícího roku. 9. května 1926 vyhořelo hospodářství Jana Duška čp. 176. V roce 1932 došlo k úpravě zdejší silnice. O 4 roky později proběhla rekonstrukce silnice a kanalizace, i když k přeložení silnice na Pálence mělo původně dojít již krátce po převratu. Další velký požár se na Pálence objevil 20. července 1941, a to v továrně na zpracování lnu. Uhašen byl až po 2 dnech. Následujícího roku se stala z Pálenecké ulice Svobodnodvorská a ke svému původnímu názvu se vrátila po osvobození. Po roce 1945 tu působila továrna na kožené zboží Karla Vopršála z Týniště nad Orlicí. V roce 1947 byly níže položená místa pod Pálenkou zaplavena rozvodněným náhonem. Od roku 1951 zde naopak fungovala slévárna barevných kovů, jež patřila k n. p. Kovoslužba. Počátkem 60. let 20. století začal být budován rybníček „Na Pálence“. V roce 1962 se do čp. 170 nastěhovala provozovna Eram n. p., a to z čp. 182, kde do té doby sídlila a věnovala se opravám hasicích přístrojů. 10. března 1968 bylo zahájeno budování kanalizace na Pálence a následujícího roku byl Radou ONV v Hradci Králové schválen konečný návrh podrobného územního plánu tohoto místa. Roku 1971 byla uvedena do provozu výrobna acetylenu n. p. Technoplyn. Roku 1976 došlo k uložení zdejších elektrických a telefonních kabelů do země. V roce 1980 proběhla plynofikace ulice. O 8 let později byl předlážděn zdejší chodník. 20. května 1993 vypukl požár ve firmě Technoplyn. O rok později byl dokončen vodovod v Pálenecké ulici. V červenci 1998 zasáhla osadu velká vichřice, díky níž spadla velká vrba přes cestu na elektrické vedení. 8. listopadu 2011 opětovně hořelo v Technoplynu. Roku 2017 byla zahájena výstavba kanalizace v Pálenecké ulici. V letech 2018-2020 zde vzniklo 36 nových rodinných domů, tzv. projekt Nová Pálenecká a později se rozjela jeho 2. etapa s 29 dalšími objekty.

Na Pálence nenalezneme žádnou zvláštní pamětihodnost, pouze můžeme vidět zbytky původní lidové architektury z 19. století, jež postupně mizí různými přestavbami či demolicemi. Bohatá není ani na přírodu, z ní můžeme zmínit pouze rybník pod Pálenkou, jež bývá zvaný jako "Na Pálence", a Malý Labský náhon. Nejvýznamnějšími zdejšími rodáky jsou: městský strážník, muzejní kustod, laborant a úředník František Žaloudek (3. listopadu 1863 Pálenka - 5. června 1935 Hradec Králové) a novinář a fotograf Miroslav Bakeš (* 30. října 1927 Pálenka čp. 234). Bydlel zde rovněž Jaroslav Šilhánek, funkcionář DTJ a první předseda organizace kovodělníků ve Škodových závodech v Kuklenách.