Obrataň – kostel sv. Petra a Pavla (kostel Narození Panny Marie)

Tento - původně hřbitovní - kostel je nejvýznamnější historickou památkou obce Obrataň, která leží v okrese Pelhřimov. A přesto, že některé informační prameny v zasvěcení kostela lehce tápou, jedná se o pozoruhodný a hodnotný sakrální areál, jehož historie se s nejvyšší pravděpodobností začala psát již někdy na konci 13. století, nejpozději však na počátku století čtrnáctého.

Máme zde před sebou relativně velký, raně gotický, jednolodní filiální kostel s mladšími stavebními úpravami, který obklopuje někdejší hřbitovní zeď a doplňuje samostatně stojící, pozdně gotická, hranolová zvonice. Celý areál se pak nachází na návrší v západní části protáhlé návsi a v závěru 19. století definitivně získal svou současnou romantickou podobu.

Původní raně gotický kostel ze závěru 13. století – doplněný obdélnou severní sakristií ze století 14. - byl vypálen husity. Následně došlo k přestavbě kostela, kdy v 15. století byla přistavěna loď a v 16. století jižní předsíň s trojúhelníkovým štítem. Samostatná pozdně gotická zvonice pochází z přelomu 15. a 16. století. V letech 1673 a 1734 byl kostel opravován, po požáru v roce 1736 pak prošel celý areál barokní úpravou, která byla zcela dokončena roku 1768. A v II. polovině 19. století ještě došlo k zaklenutí původně plochostropé lodi.

Pozdně gotické ani barokní přestavby a úpravy se přitom na podobě kostela nijak významně neprojevily, takže je celkem pochopitelné, že byl celý ohrazený areál označen za vysoce hodnotnou kulturně - historickou a uměleckou památku. A jako takový se stal chráněnou kulturní památkou hned květnu roku 1958.

Na závěr ještě několik doplňujících informací.

Mobiliář v interiéru kostela je převážně barokní, což platí také pro hlavní oltář z roku 1731. Jeho součástí je novodobý obraz Narození Panny Marie a postranní sochy sv. Maří Magdaleny, sv. Petra, sv. Pavla, sv. Barbory a sv. Kateřiny. Po stranách vítězného oblouku z II. poloviny 14. století jsou umístěny dva boční oltáře z období okolo roku 1700. Ten při jižní stěně (vpravo) je zasvěcen sv. Janu Nepomuckému, ten severní (vlevo) Kalvárii. Můžeme tedy na něm vidět sochy Panny Marie, sv. Maří Magdaleny a sv. Jana Evangelisty.

Kostel byl původně filiální, ale již v roce 1365 je uváděn jako farní. Jedná se o přibližně orientovanou stavbu s obdélnou lodí a čtvercovým odsazeným presbytářem. Loď je přístupná z jižní strany hrotitým gotickým portálem krytým drobnou čtvercovou předsíní. Od II. poloviny 19. století je loď zaklenuta čtyřmi poli české placky oddělenými pásy. Presbytář je zaklenut křížovou klenbou s klínovými žebry, sakristie valeně. V západní části kostela se na třech obloucích nachází kruchta s varhany pocházejícími z roku 1899.

A ještě zmínka k tomu nejasnému zasvěcení. Původně prý byl kostel skutečně zasvěcen Narození Panny Marie. Až v době, kdy přestal být farním, se stal kostelem sv. Petra a Pavla. Dnes ovšem bývá často označován za pouhou kapli spadající do farnosti Věžná.