O slepých ramenech řeky Moravy na Slovácku

Turistické cíle • Příroda • Přírodní památka

Fotografie (24) • Foto: Franta

Veliký říční tok, pojmenovaný už starými Kelty jako Mor Ava (Veliká řeka), protéká od Králického Sněžníku až po Břeclav zhruba od severu k jihu celou moravskou zemí. Což je jev známý i žáčkům základních tříd, ale málokterý dospělý se zamyslí nad tím, jak se průběh jejího toku za poslední dvě staletí změnil.Ten byl už od roku 1818 kvůli lepšímu zplavnění na mnoha místech napřímen prokopáním a zahrazením jejích původních meandrů, z nichž některé byly vysušeny. Většina slepých ramen řeky, kterých se v jejím povodí nachází na 180, zůstala ale po regulaci v původním stavu a z okolní zemědělské KRAJINY se na jejich břehy stáhla spousta dnes už vzácných a ohrožených živočichů. Poslední větší regulace řeky Moravy se uskutečnila r.1982 na jejím spodním toku poblíž soutoku s Dyjí, ale pozitiva, jakými byla větší ochrana proti povodním a to, že se její voda ve větším množství využila pro vodárenské a zemědělské účely, zastínil fakt, že se vodní režim KRAJINY naprosto změnil a došlo k hrozivému poklesu hladiny spodní vody. Proto se od dalšího napřimování řeky upustilo. Slepá ramena řeky, obklopena mokřady a zbytky původního lužního lesa, se stala malými přírodními ráji a v současnosti byly prohlášeny přírodními rezervacemi anebo alespoň přírodními památkami. My se nyní blíže podíváme na oblast povodí Moravy mezi Jarošovem u Uherského Hradiště a městem Napajedla: turistická mapa je v těchto místech až "přemodralá" těmi malými i většími blankytnými fleky, které v turistické hantýrce na mapách označují vodní plochu.

Foto: Franta

Pravda - mnohé z nich nejsou slepými rameny, ale vznikly těžbou štěrku, což ale mnohde laik dnes už těžko pozná, neboť po ukončení těžby se vyčkávající Příroda vrhla zpět na své ztracené posty. Rekreačnímu účelu dnes slouží slepé rameno řeky Pahrbek u Napajedel, mající tvar rohlíku a velká štěrková jezera u Topolné. Zbytek pak rybářům a původnímu živočišstvu. Příslušníci Petrova cechu do jejich vod vysadili amury, kapry, cejny, štiky, candáty, okouny, sumce a další druhy ryb a u větších vodních ploch - (jako třeba u Uhlisek o rozloze 13 ha), vznikla na břehu i větší chatová kolonie. Ty menší vodní plochy se místy nachází téměř v nedotčeném stavu. Počínaje Jarošovem, směrem k severu po Babice, nalezneme u řeky Moravy tyto chráněné vodní plochy: Mlač, Koňovy, Kanadu, Výrovku, Blata a Trnová. (Jezera a další slepá ramena Moravy se nacházejí už v okolí Spytihněvi). Naproti nim se za řekou Moravou nachází rozlehlý Kněžpolský les - unikátní lužní les s hojným výskytem stromů z měkkých i tvrdých luhů nížinných toků, jakými jsou např. jasan jasanolistý, vrba bílá a topol černý anebo dub letní, jasan ztepilý a olše. V lese se též nachází bohaté bylinné patro např. s kopřivou dvoudomou, svízelem a spoustou jiných vzácných rostlin. Podobný porost se všemi těmi ohroženými živočichy a rostlinstvem samozřejmě najdeme i na březích slepých ramen a bývalých štěrkovisek. Oči návštěvníka nejsou o tuto krásu ochuzeny, neboť přírodní rezervace Výrovka, Blata a Uhliska jsou dostupná po trase nové NS Fifart... a s radostí jsme tak učinili i my.

Poslední aktualizace: 8.3.2015

Nadmořská výška:

172 metrů nad mořem

O slepých ramenech řeky Moravy na Slovácku na mapě