Nepasice (Třebechovice pod Orebem)

Pojmenování této obce má být odvozeno od osobního jména Nepas, nebo od „nepasení“ na lukách, což potvrzuje rovněž prof. Antonín Profous ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. III. díl. M-Ř":

"Nepasice (lid. v Nepasicích, do Nepasic), ves nad Orl. 8 km vých. od Hradce Králové: 1396 in villa Nepassicz, LEr. IV, 444; 1496 v Nepasicích, RT. II, 482; 1542 (1534) kladu hrad Oppoczen .. tvrz Trzebochowicze s mčkem a vesnicemi těmito: ves .. Kniowicze, Nepasycze, Blessno, DZ. 42 G 24; 1651 Nepasice, AMV. - R 109.

Jm. N. = ves lidí Nepasových (po 1494 Matěj Nepas, AČ. 17/398)."

Území Nepasic bylo osídleno již minimálně v mladší době kamenné a archeologické nálezy tu pocházejí ze všech následujících období. Roku 1898 vykopal hrobník na evangelickém hřbitově velkou rýhovanou lužickou mísu, kterou byla nejspíše přikryta žárová popelnice. Protože se mu ji však podařilo rozbít, zůstaly z ní pouze střepy a ty se tehdy dostaly do sbírky místní školy. V roce 1890 byla prokopána mohyla na Roubalově louce, v níž byl žárový hrob s 3 baňatými nádobami. Na polích V. Zvoníčka byla v letech 1902-1903 a 1906 vykopána řada hrobů s četnými nádobami a bronzovými nástroji. Roku 1911 se přišlo na poli J. Roubala na hrob s rozpadlými nádobami a bronzovými milodary. V roce 1926 vykopal zdejší řídící učitel na poli Františka Švejgla hrob s trojicí rozpadlých lužických nádob a J. Balcar na bývalém Roubalově poli narazil na hrob se 6 nádobami a bronzovými předměty. Téhož roku zde královéhradecké historické muzeum nechalo prokopat 8 hrobů.

Sama ves bývala od počátku součástí třebechovického zboží, jehož vlastník Hynek Hlaváč z Dubé vyměnil v roce 1396 tamnímu kostelu půl lánu rolí za dvory kmetcí, jež náležely tomuto chrámu v Nepasicích. Roku 1496 Johanka z Březovic, provdaná za Mikuláše staršího Trčku ve Vlašimi, dcera Přibíka Kroměšína z Březovic, pána na Třebechovicích, prodala tvrz Třebechovice s Nepasicemi a dalšími 11 vsemi Mikuláši mladšímu Trčkovi na Opočně, čímž se Nepasice staly součástí opočenského panství. V roce 1598 tu bylo 23 osedlých. Rychtář Martin měl svobodnou rychtu, neodváděl žádného platu vrchnosti a za to spravoval vsi Nepasice a Blešno. Jedinou jeho povinností bylo, aby choval koně, když by se d pole táhlo. Měl též 8 ½ prutu rolí a krčmu, za což odváděl 1 kopu a 56 grošů úroků. Vedle něj tu tehdy existoval mlynář Václav, jehož mlýn zanikl za třicetileté války. Před ním tu roku 1567 působil mlynář Vít, který byl známým pytlákem. V roce 1598 měla pětice nepasických osedlých klučeniny a jeden vinici. Všech rolí bylo 11 lánů a 4 ½ prutu. Svatojiřského úroku bylo odváděno 9 kop, 36 grošů a 2 denáry, stejný obnos byl odváděn k sv. Havlu. Zdejší rybáři a mlynář měli za povinnost, když by ulovili lososa, donést ho na zámek. Za Trčků z Lípy se měl vyskytovat na místě pozdějších usedlostí čp. 17-19 panský dvůr Sedliště. Roku 1628 se někteří zdejší poddaní připojili k neúspěšné a tvrdě potlačené vzpouře proti Janu Rudolfu hraběti Trčkovi z Lípy a jeho zlé manželce Magdaleně. V roce 1651 bylo v rychtě nepasické a blešenské 250 obyvatel a 41 stavení, přičemž většina místních patřila k nekatolíkům a u 138 byla naděje na získání ke katolické víře a u 112 žádná. Sedláků bylo tehdy 23, zahradníků 10, chalupníků 8 a podruhů 5. Teprve v letech 1651-1652 se přihlásilo ke katolické víře 76 mužů a 86 žen. Roku 1654 bylo v Nepasicích 14 sedláků, 7 chalupníků a 1 rozbořené a pusté zahradnické stavení.V roce 1742 odešli kvůli víře do Pruského Slezska sedlák Václav Stříbrný se ženou a 6 dětmi, chalupník Jan Stříbrný se ženou a podruh Vojtěch Malý se ženou a 4 dětmi. Roku 1773 měly Nepasice 43 stavení a v roce 1782 43 rodin a 195 duší. Roku 1783 mělo být protestantské dítě z Nepasic pochováno v Třebechovicích pod Orebem, když to nebylo připuštěno, bylo pohřbeno v Klášteře nad Dědinou. V roce 1784 byli ti, co se přihlásili k reformované evangelické víře přiřazeni ke sboru v již zmíněném Klášteře nad Dědinou. Podle josefinského katastru z roku 1789 byla v Nepasicích 43 čísla, 333 jitra a 53 čtverečných sáhů polí, 191 jiter a 1 369 čtverečných sáhů luk a 341 jiter a 1 157 čtverečných sáhů lesů. V roce 1808 bylo v Nepasicích 137 reformovaných evangelíků a roku 1825 135. V témže roce tu bylo 55 domů s 345 obyvateli. Před rokem 1824 se učily nepasické děti v různých staveních v Blešně (čp. 41, 40, 38, 20, 52 a 49). K vytápění místností, kde se učilo, si musely nosit polínka. Prvním známým učitelem byl kolem roku 1803 Volf z Prorub, po něm Falta z Jílovice a Tomek z Českého Meziříčí. Roku 1824 byla v Nepasicích povolena jednotřídní filiální škola pomocnická mateřské školy v Třebechovicích pod Orebem. Zprvu bylo vyučováno v obecní pastoušce čp. 4, ale v následujícím roce nechala obec postavit novou zděnou školu, do níž chodily také děti z Blešna. To se zavázalo k odvádění každoročního nájemného ve výši 12 krejcarů za každého žáka. To trvalo až do roku 1860, kdy se nepasická škola stala samostatnou. Její patronát převzaly obce Nepasice a Blešno. V roce 1830 měly Nepasice 299 obyvatel a 54 domů. O 8 let později byla postavena na místě pastoušky nová škola, která byla v letech 1855-1856 přestavěna a rozšířena. Na tyto práce však nepřispěla obec Blešno, a tak byly uhrazeny pouze penězmi od nepasické obce. V letech 1836-1842 byla vybudována státní silnice z Hradce Králové přes Nepasice do Jablonného nad Orlicí. Roku 1843 bylo v Nepasicích 58 domů a 345 obyvatel. 1. ledna 1846 zasáhla obec velká povodeň.

V roce 1849 se staly Nepasice samostatnou politickou obcí. Roku 1865 byl pořízen zvonek od K. V. Paula z Hradce Králové a pro něj měla být zhotovena dřevěná zvonička. Nepasičtí se však nemohli shodnout na místě, kde by se tak mělo stát. Nakonec byla umístěna uprostřed vsi u čp. 13. 23. května 1866 přijelo do Nepasic a Blešna oddělení dragounů a 25. června 1866 huláni. Téhož dne tudy táhla pěchota k Hradci Králové a Josefovu. Po bitvě u Hradce Králové se místní rozutekli na louky za Orlici, do lesů za Bělčí nad Orlicí a do některých vesnic za Třebechovicemi, např. do Štěnkova. 3.-4. července 1866 tudy táhli poražení a ustupující rakouští vojáci. V Nepasicích bylo umístěno 40 zraněných. Pruští vojáci se usadili v Třebechovicích pod Orebem, ale Nepasicím a Blešnu se vyhnuli, protože počítali s tím, že by mohli být napadeni vojáky z královéhradecké pevnosti. Objevili se tu tak pouze jednotliví důstojníci a hlídky, kteří rekvírovali přípřeže. V roce 1867 byla koupena obecní stříkačka. O 2 roky později měly Nepasice 63 domů a 425 obyvatel, z nichž 110 bylo evangelíků. Roku 1872 byla zvolena první místní školní rada. V roce 1873 byla stavěna železniční trať od Hradce Králové k Týništi nad Orlicí. 14. listopadu téhož roku projel kolem Nepasic první vlak. V roce 1874 se stala zdejší škola obecnou a byla rozšířena na dvoutřídní, a to výnosem zemské školní rady ze 14. dubna 1875 č. 2452. Roku 1876 žádalo několik nepasických občanů, aby byla postavena nová škola v Blešně, ale jejich žádost byla královéhradeckou okresní školní radou zamítnuta. V roce 1877 byly pro druhou třídu a pro byt učitele najaty místnosti od rolníka Jiřího Hladíka. Téhož roku byla postavena na hranici katastru nová školní budova, a to podle plánu stavitele Václava Černého z Černilova. K jejímu vysvěcení došlo 28. září 1878. 24. dubna 1879 byly u příležitosti stříbrné svatby císařského páru vysazeny 2 lípy, 4 hrušně a 16 akátů ve školní zahradě. V roce 1880 byla založena školní knihovna, ve školní zahradě štěpnice a na školním dvoře tělocvična. Zároveň došlo k ustavení SDH, který zahájil svoji činnost o rok později. Roku 1881 zatopila rozvodněná Orlice silnici a cestu ke škole. V roce 1886 byla postavena hasičská zbrojnice a zřízen nový hřbitov reformovaných evangelíků, čímž bylo zrušeno jejich původní pohřebiště na Habřině. Roku 1891 zaplavila silnici rozvodněná Orlice. V roce 1904 byl ze dna Orlice vyzvednut mohutný zčernalý dub s 18 m dlouhým a 120 cm širokým kmenem. Ten byl zakoupen Adolfem Novotným, vlastníkem továrny na nábytek v Týništi nad Orlicí. Při rozřezávání v něm byla o 4 roky později nalezena zarostlá kaplička, 2 hřeby ke kmenu připevněná a dřevem obrostlá. V ní byl objeven dřevěný čtyřramenný křížek. Jednalo se tedy o hraniční dub. Roku 1909 byla založena Jednota divadelních ochotníků „Havlíček“ a Spořitelní a záložní družstvo pro Nepasice a Blešno (1. září 1909). V témže roce se Orlice rozvodnila rovnou třikrát. Roku 1911 byl postaven obecní domek se světnicí pro nemocné. V roce 1915 bylo v Nepasicích ubytováno 16 polských uprchlíků a v letech 1915-1917 1 polská židovská rodina. V lednu 1918 byl ukryt zvonek ze zvoničky v jámě pod kolnou a dřívím v čp. 31, čímž byl zachráněn od válečné rekvizice. Z 1. světové války se nevrátilo 6 ze 44 povolaných mužů (Josef Horák z čp. 47, Jaroslav Kratěna z čp. 6, Václav Rybín z čp. 68, Josef Svícenec z čp. 72, František Tuma z čp. 72, V. Tuma z čp. 35).

Roku 1919 byl založen odbor třebechovické TJ Sokol a Orlice se opět rozvodnila. V roce 1921 vznikly Osvětová komise a veřejná obecní knihovna, jež se nacházela ve škole. Téhož roku měly Nepasice 73 domů a 347 obyvatel a louka opočenského panství na Čičáku připadla do vlastnictví dosavadních dlouhodobých nájemců. V roce 1922 byl ledovými krami zničen dřevěný most přes Orlici, ale ještě téhož roku byl vybudován nový. Zároveň byla proti čp. 34 umístěna obecní váha. 23. února 1923 bylo založeno Meliorační družstvo. O 2 roky později se rozešla odbočka TJ Sokol Třebechovice pod Orebem. Roku 1926 bylo založeno nové Meliorační družstvo pro Nepasice a Blešno. Obě družstva následně provedla melioraci zdejších pozemků. V témže roce byla místo dubové zvonice zhotovena nová železná, a to J. Černým z Třebechovic pod Orebem. V říjnu 1930 a 27. srpna 1938 se opět rozvodnila Orlice. 30. srpna 1938 zasáhly obec přívalové srážky, díky nimž se z výše položených míst nahrnulo do níže položených polí, ke hřbitovu a ke škole bahno. 2. září 1938 došlo opět k rozvodnění Orlice. V témže roce byl upraven parčík u hostince, opraveny břehy Orlice a vypukla epidemie slintavky a kulhavky. Roku 1939 byla ustavena místní organizace Národního sjednocení a její mládežnická část. O 4 roky později vzniklo Družstvo pro rozvod elektrické energie. 9. května 1945 vstoupila do obce Rudá armáda. V témže roce byla opravena škola a postaven nový most přes Orlici. 29. prosince 1952 vzniklo JZD. Roku 1953 byla ustavena Osvětová beseda pro Nepasice a Blešno. V roce 1954 byla obnovena činnost SDH, který od roku 1948 nevyvíjel žádnou činnost, protože po jeho reorganizaci v něm zůstali pouze 3 muži. 12. května 1957 vypukl požár v usedlosti Václava Horáka čp. 51. Téhož roku došlo k opravě hasičské zbrojnice. 13. ledna 1958 byl ustaven Výbor žen. O rok později byla založena místní organizace Čs. červeného kříže. 1. ledna 1962 bylo zdejší JZD sloučeno s JZD Běleč nad Orlicí. Vzniklo tak Jednotné plemenářské družstvo Orlice. V témže roce byl opraven most přes Orlici, zřízena dvojice autobusových čekáren a po 16 měsících byla dokončena stavba družstevního kravína pro 166 kusů dobytka. V letech 1966 1967 došlo k úpravě školy. Roku 1971 byla školní zahrada nově oplocena a došlo k obnovení činnosti Čs. svazu žen. V letech 1971-1972 byl proveden geologický průzkum pod Habřinou, přičemž vrtem bylo dosaženo hloubky 2 148 m. V roce 1973 připadla dosavadní knihovna Blešnu a Nepasice získaly knihovní fond ze zrušené knihovny v Krňovicích. 1. ledna 1975 bylo JZD přičleněno k JZD Třebechovice pod Orebem. 1. září 1976 byla zrušena zdejší základní škola, v níž od roku 1978 sídlí MŠ. Od 1. července 1980 jsou Nepasice součástí Třebechovic pod Orebem. V letech 1987-1988 byl vybudován vodovod a v roce 1999 došlo k plynofikaci obce. Roku 2008 byla vybudována protipovodňová hráz. V roce 2015 byla upravena zahrada MŠ a vybudována stezka pro cyklisty a pěší Třebechovice pod Orebem - Nepasice.

Ze zdejších pamětihodností jmenujme: evangelický hřbitov s řadou náhrobků z roku 1886; kamenný kříž, který byl postaven v roce 1890 starostou Václavem Tůmou a rolníkem V. Roubalem a opraven roku 1928; dřevěnou zvoničku, jejíž předchůdkyně tu stála již v roce 1865 a od 18. února 1988 památkově chráněný dub letní v remízku u Orlice. Nejvýznamnějšími zdejšími rodáky jsou: svinarský učitel a pozdější lochenický řídící učitel Václav Pospíšil (* 1850) a rusistka Doc. PhDr. Kamila Chlupáčová, DrSc. (* 23. října 1926 Nepasice). V obci žil rovněž sochař a vysokoškolský pedagog Karel Hladík (27. června 1912 Králova Lhota u Josefova - 27. dubna 1967 Praha).