"Nedělní" skála

Zhruba ve dvou třetinách vzdálenosti okružní cesty mezi Vrbnem pod Pradědem a Sedlovou boudou (tedy kolem Plošiny a Žárového vrchu), konkrétně po západním úbočí při zelené cyklotrase č. 6068 můžeme narazit na pěknou loveckou chatu s všenaznačujícím názvem Neděle. Kromě toho, že její pavláčka může posloužit jako nouzový úkryt, její okolí poskytne povyražení i obdivovatelům šutrů a skal.

U cesty vedle chaty nenápadně vystupuje část skalního útvaru, který pokračuje v lese na západ a jak už to u skalních bloků ve svahových částech bývá, vše podstatné se odehrává níže v kopci.

Hned jak sestoupíme do lesa (pěšinka vlevo od chaty) objevíme menší izolovanou skálu, řekněme i tor. Nějakých 6-7 m vysokou (nedaleko i obslužnou chatičku s klozetem), zajímavější je ovšem pokračování skalního výchozu vedle chaty. Zde můžeme hovořit směle o regulérním mrazovém srubu. Mohutný skalní blok dlouhý nějakých 25 m je ve spodní třetině rozdělen šikmou spárou na opticky oddělené části. Při obejití k patě skály můžeme hovořit i o minimálně 15 metrech výšky.

Na první pohled skála svou vrstevnatou strukturou připomíná vcelku typické rulové skály, kterých je v Jeseníkách přehršel. V tomto případě jde sice o podobnou horninu, nicméně správné označení by mělo být blastomylonit (případně mylonit, či příbuzný fylonit).

Blastomylonit je hornina ze skupiny metamorfovaných, tj. Přeměněných hornin. Ty vznikají ze všech druhů jiných hornin (v tomto případě usazených) působením vysokých teplot a tlaků nebo chemii v zemské kůře. Blastomylonit je pak hornina vzniklá další krystalizací původně přeměněného mylonitu. Kdo do části Jeseníků, zvaných Medvědská hornatina (tedy i kolem Vrbna) zabrousil, objevil, že tato část hor je vůbec náchylnější k výskytu všemožných skalních útvarů a to i ve srovnání s ostatními oblastmi pohoří. Dá se usuzovat, že to je právě geologickou stavbou. Velká část hornatiny je tvořena právě blastomylonity (či mylonity). Hornina to bude zřejmě dosti odolná, což pak je příčinou vzniku množství skalních útvarů právě i v oblasti skupiny Žárového vrchu, vedlejší Plošiny i nedaleké Lyry.

O těch ostatně několikrát poutavě psal na tomto webu známý skálomil Franta. Musel jsem si přečíst pozorně jeho články, nezabrousil i sem, ale podle všeho většinou podniká určitě zajímavější „hřebenovku“ přímo přes zmíněné vrcholky a většinou sleze z Plošiny severněji, blíže k Vrbnu.

Abychom tedy byli úplní, skála i okolí se nachází v Českém masivu, soustavy krytalinika a prevariského paleozoika, moravskoslezské oblasti, v regionu silezika, desenské skupině.