Nápadné i ty skryté kamenné krásy Ostré hory.

       Tentokrát nemám na mysli beskydskou Ostrou horu hrdě se tyčící nad údolím Ostravice, ale vršek umístěný o mnoho desítek kilometrů jihozápadněji v jedné z nejkrásnějších oblastí Valašska, naproti Čertovým skalám, jež jsou na úpatí tajemného kopce s ještě tajemnějším názvem „Vrchkopec“ nebo také „Kopce“. Mnoha znalcům místa jej určitě není nutné blíž představovat, protože zde nepochybně nestrávili jej jednu krátkou hodinu. Přemístím se do míst, kde již budu mít bezpečnější půdu pod nohama. Ve stínu slávy známějších míst jsou zárukou klidu. Zde určitě davy mířit nebudou. Prvním testem pro každého bude se k vrcholu Ostré hory dostat. Jedná se o necelých 200 výškových metrů. Stoupání je možné zahájit na více místech, ale určitě si každý rád v některých místech dá zasloužený odpočinek. Už si přesně nepamatuji, kde jsem se rozhodl stoupat já, ale vybral jsem ji jakousi prakticky neviditelnou cestičku nedaleko studánky Formanka. Nějakou dobu to trvá, ale přece jen už se přibližuji k vrcholové části a jsem zvědav na to, jaké skalky mě překvapí. V mapě jsou totiž naznačeny, ale jak už to tak mnohdy bývá, někdy je to zklamání a někdy místo člověka skutečně nadchne.

 

     Zjišťuji, že jde spíš o „skalky“ menší (nižší) a ani se nejedná o žádné rozlehlé skupiny. Říká se, co je malé, to je milé a mě se určitě líbí. Zaručená oáza klidu a ani se člověku nechce moc odcházet. Když už jsem byl tady, tak jsem nemohl vynechat další známější místa a tak jsem přemýšlel jakým směrem k nim půjdu. Vracet se dolů a pak jít po mnohokrát prošlapané modré turistické trase se mi nechtělo a tak jsem se ani moc nebránil, když se přede mnou otevřela pohodová lesní cesta mířící přibližně severovýchodním směrem. Po nějaké době jsem uznal, že se stáčí příliš na sever a já se přece jenom potřebuji dostat k turistické trase. Nezbývá než zvolit sestup doprava svahem.

 

      Náhoda to tak asi chtěla, že jsem se rozhodl odbočovat právě tady. Dostal jsem se tedy nad „nejcennější úlovek“ výletu. Nad něco s čím jsem vůbec nepočítal a dokonce s tím nepočítala ani mapa. Do údolí v délce minimálně sto metrů spadal „skalkový pás“. Malý, ale krásný. Na modrou turistickou trasu jsem se mohl připojit zhruba někde, kde se spojuje s lesní cestou ke skalám na „Sýkorce“.