Mlýn v Mladoticích
![Mladotice čp. 6](http://foto.turistika.cz/foto/275540/149842/th_img-9907.jpg)
![Mladotice čp. 6](http://foto.turistika.cz/foto/275540/149842/th_img-9910.jpg)
Řada autorů uvažuje o tom, že se tu mlýn nacházel již v raném středověku, a to jako příslušenství zdejší tvrze, o níž nemáme žádných zpráv, což potvrzuje též zmínka prof. Augusta Sedláčka v jeho knize "Hrady, zámky a tvrze království Českého":
"MLADOTICE.
Na úhledném pahorku, nade mlýnem Mladotickým se vypínajícím, stála bezpochyby nějaká tvrz. Jest to ostroh otočený Doubravkou, dosti příkrý, a s druhé strany jest mělká prohlubenina, snad bývalý příkop, který tvrziště odděloval od roviny."
S určitostí víme o Mladoticích pouze to, že v roce 1339 náležely do majetku vilémovského kláštera, s nímž se později dostaly do rukou Trčků z Lípy a v letech 1557-1596 náležely držitelům lichnického panství, aby byly následně připojeny k suchotleskému zboží a roku 1638 byly připojeny k ronovskému panství.
Kdy přesně mlýn vznikl, tak to přesně nevíme, ale vzhledem k tomu, že nebyl zmíněn v žádných kupních smlouvách nebo kšaftech a o Mladoticích se hovořilo pouze jako o vsi, tak můžeme uvažovat, že nemá středověký původ, ale naopak vznikl až v novověkém období, pokud někdy předtím nezanikl a k jeho obnově došlo až po mnoha letech.
Podle mne vznikl v období, kdy náležela ves lichnické vrchnosti, protože ta byla velmi činorodá a snažila se o to, aby se celý tento kraj všeobecně rozvíjel, neboť věděla, že čím více toho na svém panství bude mít, tím lépe se jí povede, i když je to jen má teorie, s níž je v rozporu kupní smlouva z 18. listopadu 1638, kterou Anna Kylmanová z Kylmanseku, podruhé vdaná jako ze Štarhemberka, prodala suchotleskou tvrz s vesnicí a vsi Biskupice, Mladotice a Pařížov Františku de Chiesovi na Vesci, Sirakovicích a Ronově za 6 000 zlatých rýnských, v níž se stále nikde nehovoří o mladotickém mlýnu, i když to mohlo být způsobeno následky třicetileté války, za níž zaniklo po celých Čechách množství statků, mlýnů i dalších hospodářství a stavení, vždyť v roce 1636 je zmíněno v Biskupicích, Mladoticích a Pařížově dohromady pouze 6 sedláků a 14 domkářů. Moji teorii naopak podporuje kupní smlouva, která byla uzavřena ve středu před sv. Kateřinou 1577. Tehdy Albert Robmhap ze Suché zakoupil za 2 593 kop, 3 groše a 1 denár vsi Kněžice, Biskupice, Suchotlesky a Mladotice s 5 mlýny a dalším příslušenstvím. Jednoznačně dokážeme prokázat fungování mlýna od 18. století vedenými matrikami, z nichž např. víme, že do roku 1724 byl zdejším mlynářem Jan Staupa († 28. května 1724) a v roce 1740 zde mlynářoval Václav Staupa. Zároveň se z nich nepřímo dozvídáme, že areál mlýna sloužil též k ubytování, takže místní mlynář si ještě přivydělával takovýmto způsobem.
Dalším prokazatelným důkazem o existenci mladotického mlýna je I. vojenské mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c147), z něhož je vidět též z Doubravy vybudovaný Mlýnský náhon. Tehdy mlýn patřil Václavu Stoupovi (Staupovi), jenž zemřel 23. ledna 1800. Opětovně je zaznamenán ve II. vojenském mapování z let 1836-1852 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=2vm&map_region=ce&map_list=O_10_VII) a v indikační skice stabilního katastru z roku 1838 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CAS367018380), kdy náležel Adalbertu Staupovi (Vojtěchu Stoupovi). Z tohoto kartografického díla vidíme, že tehdy ještě existoval původní dřevěný mlýn, k němuž někdy na přelomu 18. a 19. století přibyl další zděný, i když některé prameny hovoří o tom, že roubený objekt nebyl mlýnem, nýbrž pilou, takže si můžeme vybrat, jak tomu bylo doopravdy.
K přestavbám mlýnského areálu bylo přikročeno v 70. letech 19. století (podle Evy Joachimové v roce 1872; viz https://www.youtube.com/watch?v=d3tBea2XrAk), což je vidět v reambulaci stabilního katastru z roku 1878 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_6282_8). V té době byl vybaven 3 obyčejnými a 1 uměleckým složením. Protože se výše jmenovanému mlynáři dařilo, tak se nejen vrhnul do obnovy mlynářského areálu, ale stal se rovněž nájemcem zdejšího panského dvora. Pak přišel v roce 1880 velký požár, jenž znamenal zánik původních budov a přesunutí mlýna do dnešního položení, kde došlo k výstavbě nám známého tříposchoďového objektu válcového mlýna. V té době 1 kolo na vrchní vodu o průměru 360 cm a šířce 80 cm pohánělo umělecké složení se žitnou stolicí a druhé kolo stejné velikosti se staralo o pohon špičáku a obyčejného složení s francouzskými kameny. 23. září 1885 však mlynář a obecní starosta Vojtěch Stoupa zemřel. V té době se dostal mlýn na stránky celostátního tisku, protože v letech 1883-1884 zde byla zaměstnána Marie Šindelářová, která tu měla známost se zdejším stárkem Janem Kardou, ale ve všeobecné povědomí se dostala až vraždou svého nově narozeného dítěte, k níž došlo 16. května 1890. Mlynářka Anna Stoupová, která zdědila mlýn po svém manželovi, byla jednou ze svědkyní před soudem s výše jmenovanou, jež byla sice odsouzena k trestu smrti, ale následně byla doporučena k udělení císařské milosti.
Roku 1889 zakoupil mlýn syn ždánického mlynáře František Prokeš, který za něj zaplatil 48 100 zlatých. I ten se vrhl do obnovy a modernizace mlýna čp. 6. První výraznou věcí se stala výměna vodních kol za vodní turbinu, což se mělo udát v roce 1910. Není to nic divného, protože 23. května 1908 došlo k velké povodni a velké vody řeky Doubravky strhly jez mlýna a zatopily celý mlýnský areál. Zachovaný "starý český mlýn" s obyčejným mlecím složením sloužil od té doby zejména ke šrotování, ale i on o 6 let později získal menší turbinu. Technický pokrok se prostě nedal zastavit, což se projevilo i tím, že "starý český mlýn" byl roku 1932 zrušen a jeho turbiny bylo použito v novém mlýně. Podle "Seznamu a mapy vodních děl republiky Československé" z roku 1930 měl mlýn 2 Francisovy turbiny hltnosti 0,460 m3/s, na spádu 4,1 m a výkonu 18,5 HP. V roce 1938 byla dosavadní turbina nahrazena novou o výkonu 20,5 HP a k ní byl ještě pořízen náhradní elektromotor o 11 kW. V tu dobu byl mlýn již dávno provozován Antonínem Lokrem. Pak zde do roku 1952 působil mlynář Jan Trnka, jemuž bylo hospodářství zabaveno a do roku 1972 zde působil n. p. Pardubicko-jihlavské mlýny z Pardubic, který používal mlýn ke šrotování a mísení krmiv. V jeho části pak mělo místní JZD skladiště a nějakou dobu fungovala též Trnkova MVE, která jen v květnu 1954 dodala 6 378 kWh. Následně byl zlikvidován Mlýnský náhon, což je krásně vidět v leteckém měřicím snímku z roku 1975 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1975.HERM68.19501&bz=-665864.06,-1077527.79).
Již v té době objekt postupně chátral a dlouhou dobu se s ním nic nedělo. Změna přišla až s novou majitelkou Evou Joachimovou (viz https://joachimova.cz). S obnovou mlýna se začalo již v roce 1996 (viz https://www.youtube.com/watch?v=xqkbSk8xc70) a do roku 2018 tu fungovala Hospůdka ve mlýně a penzion. V současné době náleží objekt Davidu a Vendule Čermákovým, kteří 1. listopadu 2022 založili společnost Mlýn Mladotice s. r. o. a jejím prostřednictvím se ho snaží postupně zrekonstruovat a udělat z něj kulturní a společenské centrum nejen Mladotic, nýbrž celého okolí (volně tak navazuje na 3. dubna 2014 založenou společnost Mladotický mlýn, s. r. o., jež se dostala k 1. dubnu 2023 do likvidace). Více informací lze najít zde: https://www.facebook.com/profile.php?id=100083652002458. Aby však nebylo nic příliš jednoduchou věcí, tak 4. dubna 2015 v mlýně hořelo (viz https://www.pozary.cz/clanek/109276-sedm-hasicskych-jednotek-likvidovalo-pozar-byvaleho-mlyna-v-ronove-nad-doubravou-mladoticich/) a 20. června 2022 mu vichřice odnesla střechu (viz https://www.idnes.cz/pardubice/zpravy/bourka-mlyn-deste-oslava-drda-lektrika.A220621_101942_pardubice-zpravy_skn). Na závěr je třeba ještě dodat to, že z mlynářského rodu Stoupů pocházel běstvinský farář P. Antonín Stoupa (5. června 1795 Mladotice - 21. listopadu 1869 Běstvina). Další informace lze najít na tomto webu: https://www.vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/2783-mladoticky-mlyn.
"MLADOTICE.
Na úhledném pahorku, nade mlýnem Mladotickým se vypínajícím, stála bezpochyby nějaká tvrz. Jest to ostroh otočený Doubravkou, dosti příkrý, a s druhé strany jest mělká prohlubenina, snad bývalý příkop, který tvrziště odděloval od roviny."
S určitostí víme o Mladoticích pouze to, že v roce 1339 náležely do majetku vilémovského kláštera, s nímž se později dostaly do rukou Trčků z Lípy a v letech 1557-1596 náležely držitelům lichnického panství, aby byly následně připojeny k suchotleskému zboží a roku 1638 byly připojeny k ronovskému panství.
Kdy přesně mlýn vznikl, tak to přesně nevíme, ale vzhledem k tomu, že nebyl zmíněn v žádných kupních smlouvách nebo kšaftech a o Mladoticích se hovořilo pouze jako o vsi, tak můžeme uvažovat, že nemá středověký původ, ale naopak vznikl až v novověkém období, pokud někdy předtím nezanikl a k jeho obnově došlo až po mnoha letech.
Podle mne vznikl v období, kdy náležela ves lichnické vrchnosti, protože ta byla velmi činorodá a snažila se o to, aby se celý tento kraj všeobecně rozvíjel, neboť věděla, že čím více toho na svém panství bude mít, tím lépe se jí povede, i když je to jen má teorie, s níž je v rozporu kupní smlouva z 18. listopadu 1638, kterou Anna Kylmanová z Kylmanseku, podruhé vdaná jako ze Štarhemberka, prodala suchotleskou tvrz s vesnicí a vsi Biskupice, Mladotice a Pařížov Františku de Chiesovi na Vesci, Sirakovicích a Ronově za 6 000 zlatých rýnských, v níž se stále nikde nehovoří o mladotickém mlýnu, i když to mohlo být způsobeno následky třicetileté války, za níž zaniklo po celých Čechách množství statků, mlýnů i dalších hospodářství a stavení, vždyť v roce 1636 je zmíněno v Biskupicích, Mladoticích a Pařížově dohromady pouze 6 sedláků a 14 domkářů. Moji teorii naopak podporuje kupní smlouva, která byla uzavřena ve středu před sv. Kateřinou 1577. Tehdy Albert Robmhap ze Suché zakoupil za 2 593 kop, 3 groše a 1 denár vsi Kněžice, Biskupice, Suchotlesky a Mladotice s 5 mlýny a dalším příslušenstvím. Jednoznačně dokážeme prokázat fungování mlýna od 18. století vedenými matrikami, z nichž např. víme, že do roku 1724 byl zdejším mlynářem Jan Staupa († 28. května 1724) a v roce 1740 zde mlynářoval Václav Staupa. Zároveň se z nich nepřímo dozvídáme, že areál mlýna sloužil též k ubytování, takže místní mlynář si ještě přivydělával takovýmto způsobem.
Dalším prokazatelným důkazem o existenci mladotického mlýna je I. vojenské mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c147), z něhož je vidět též z Doubravy vybudovaný Mlýnský náhon. Tehdy mlýn patřil Václavu Stoupovi (Staupovi), jenž zemřel 23. ledna 1800. Opětovně je zaznamenán ve II. vojenském mapování z let 1836-1852 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=2vm&map_region=ce&map_list=O_10_VII) a v indikační skice stabilního katastru z roku 1838 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CAS367018380), kdy náležel Adalbertu Staupovi (Vojtěchu Stoupovi). Z tohoto kartografického díla vidíme, že tehdy ještě existoval původní dřevěný mlýn, k němuž někdy na přelomu 18. a 19. století přibyl další zděný, i když některé prameny hovoří o tom, že roubený objekt nebyl mlýnem, nýbrž pilou, takže si můžeme vybrat, jak tomu bylo doopravdy.
K přestavbám mlýnského areálu bylo přikročeno v 70. letech 19. století (podle Evy Joachimové v roce 1872; viz https://www.youtube.com/watch?v=d3tBea2XrAk), což je vidět v reambulaci stabilního katastru z roku 1878 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_6282_8). V té době byl vybaven 3 obyčejnými a 1 uměleckým složením. Protože se výše jmenovanému mlynáři dařilo, tak se nejen vrhnul do obnovy mlynářského areálu, ale stal se rovněž nájemcem zdejšího panského dvora. Pak přišel v roce 1880 velký požár, jenž znamenal zánik původních budov a přesunutí mlýna do dnešního položení, kde došlo k výstavbě nám známého tříposchoďového objektu válcového mlýna. V té době 1 kolo na vrchní vodu o průměru 360 cm a šířce 80 cm pohánělo umělecké složení se žitnou stolicí a druhé kolo stejné velikosti se staralo o pohon špičáku a obyčejného složení s francouzskými kameny. 23. září 1885 však mlynář a obecní starosta Vojtěch Stoupa zemřel. V té době se dostal mlýn na stránky celostátního tisku, protože v letech 1883-1884 zde byla zaměstnána Marie Šindelářová, která tu měla známost se zdejším stárkem Janem Kardou, ale ve všeobecné povědomí se dostala až vraždou svého nově narozeného dítěte, k níž došlo 16. května 1890. Mlynářka Anna Stoupová, která zdědila mlýn po svém manželovi, byla jednou ze svědkyní před soudem s výše jmenovanou, jež byla sice odsouzena k trestu smrti, ale následně byla doporučena k udělení císařské milosti.
Roku 1889 zakoupil mlýn syn ždánického mlynáře František Prokeš, který za něj zaplatil 48 100 zlatých. I ten se vrhl do obnovy a modernizace mlýna čp. 6. První výraznou věcí se stala výměna vodních kol za vodní turbinu, což se mělo udát v roce 1910. Není to nic divného, protože 23. května 1908 došlo k velké povodni a velké vody řeky Doubravky strhly jez mlýna a zatopily celý mlýnský areál. Zachovaný "starý český mlýn" s obyčejným mlecím složením sloužil od té doby zejména ke šrotování, ale i on o 6 let později získal menší turbinu. Technický pokrok se prostě nedal zastavit, což se projevilo i tím, že "starý český mlýn" byl roku 1932 zrušen a jeho turbiny bylo použito v novém mlýně. Podle "Seznamu a mapy vodních děl republiky Československé" z roku 1930 měl mlýn 2 Francisovy turbiny hltnosti 0,460 m3/s, na spádu 4,1 m a výkonu 18,5 HP. V roce 1938 byla dosavadní turbina nahrazena novou o výkonu 20,5 HP a k ní byl ještě pořízen náhradní elektromotor o 11 kW. V tu dobu byl mlýn již dávno provozován Antonínem Lokrem. Pak zde do roku 1952 působil mlynář Jan Trnka, jemuž bylo hospodářství zabaveno a do roku 1972 zde působil n. p. Pardubicko-jihlavské mlýny z Pardubic, který používal mlýn ke šrotování a mísení krmiv. V jeho části pak mělo místní JZD skladiště a nějakou dobu fungovala též Trnkova MVE, která jen v květnu 1954 dodala 6 378 kWh. Následně byl zlikvidován Mlýnský náhon, což je krásně vidět v leteckém měřicím snímku z roku 1975 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1975.HERM68.19501&bz=-665864.06,-1077527.79).
Již v té době objekt postupně chátral a dlouhou dobu se s ním nic nedělo. Změna přišla až s novou majitelkou Evou Joachimovou (viz https://joachimova.cz). S obnovou mlýna se začalo již v roce 1996 (viz https://www.youtube.com/watch?v=xqkbSk8xc70) a do roku 2018 tu fungovala Hospůdka ve mlýně a penzion. V současné době náleží objekt Davidu a Vendule Čermákovým, kteří 1. listopadu 2022 založili společnost Mlýn Mladotice s. r. o. a jejím prostřednictvím se ho snaží postupně zrekonstruovat a udělat z něj kulturní a společenské centrum nejen Mladotic, nýbrž celého okolí (volně tak navazuje na 3. dubna 2014 založenou společnost Mladotický mlýn, s. r. o., jež se dostala k 1. dubnu 2023 do likvidace). Více informací lze najít zde: https://www.facebook.com/profile.php?id=100083652002458. Aby však nebylo nic příliš jednoduchou věcí, tak 4. dubna 2015 v mlýně hořelo (viz https://www.pozary.cz/clanek/109276-sedm-hasicskych-jednotek-likvidovalo-pozar-byvaleho-mlyna-v-ronove-nad-doubravou-mladoticich/) a 20. června 2022 mu vichřice odnesla střechu (viz https://www.idnes.cz/pardubice/zpravy/bourka-mlyn-deste-oslava-drda-lektrika.A220621_101942_pardubice-zpravy_skn). Na závěr je třeba ještě dodat to, že z mlynářského rodu Stoupů pocházel běstvinský farář P. Antonín Stoupa (5. června 1795 Mladotice - 21. listopadu 1869 Běstvina). Další informace lze najít na tomto webu: https://www.vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/2783-mladoticky-mlyn.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(49.869, 15.546)
Poslední aktualizace: 11.2.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Ronov nad Doubravou
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Mlýn v Mladoticích
Turistický rozcestník Mladotice
Rozcestí
Turistický rozcestník je umístěn u mostu přes řeku Doubravu v Mladoticích. Směrníky ukazují průběh zelené značky z Ronova nad Doubravou do Mladotic a k rozcestí Pod Luhy. Místem prochází trasa popsaná na https://www.turistika.cz/trasy/udolim-doubravy-z-tremosnice-do-zlebu
0.3km
více »
![Údolí řeky Doubravy (Ronov nad Doubravou) Údolí řeky Doubravy mezi Třemošnicí a Ronovem nad Doubravou](http://foto.turistika.cz/foto/275540/149593/th_img-9949.jpg)
Údolí řeky Doubravy mezi Třemošnicí a Ronovem nad Doubravou
Fotogalerie
Toto údolí bylo díky svým krásám prohlášeno 14. listopadu 1998 za přírodní park Doubrava, jehož hlavním účelem je snaha o zachování krajinářsky působivého a relativně jen málo narušeného přírodního rázu údolí Doub…
1km
více »
Chittusiho údolí
Údolí
![](/nette/images/common/star/star-9.png)
Leží na řece Doubravě mezi Mladoticemi a Ronovem nad Doubravou. Toto malebné údolí kamenité řeky je pojmenováno po malíři Antonínu Chittusim, který zde hledal často inspiraci pro svá díla. J…
1km
více »
Turistický rozcestník Svatý Kříž
Rozcestí
Turistický rozcestník je umístěn u poutního kostela Svatý Kříž. Je odtud krásná vyhlídka na hrad Lichnici a na Třemošnici. Směrníky ukazují průběh zelené značky z Ronova nad Doubravou do Mladotic a k rozcestí Pod Luhy. Místem prochází trasa popsaná na https://www.turistika.cz/trasy/udolim-doubravy-z-tremosnice-do-zlebu
1.1km
více »
Vodní tunel na Doubravě
Technická památka
![](/nette/images/common/star/star-6.png)
Zajímavostí řeky Doubravy pod kostelem Svatý Kříž u Ronova nad Doubravou je uměle vybudovaný vodní kanál k vysoké skále, kterou protéká tunelem. Za tunelem je sveden zpět do řeky. Účel tohot…
1.1km
více »
![Kostel sv. Kříže (Ronov nad Doubravou) Kostel sv. Kříže v Ronově nad Doubravou](http://foto.turistika.cz/foto/275540/149596/th_img-9966.jpg)
Kostel sv. Kříže v Ronově nad Doubravou
Kostel
Kdo dnes jede od Mladotic k Ronovu nad Doubravou, tak musí potkat na levé straně silnice hřbitov a kostel sv. Kříže. Mnohým lidem je záhadou, proč se nachází zde na opuštěném místě a daleko od Ronova nad Doubravou…
1.1km
více »
Turistický rozcestník Pod Luhy
Rozcestí
Turistický rozcestník leží v lese na pravém břehu řeky Doubravy. Začíná zde zelená značka do Mladotic a Ronova nad Doubravou. Žlutá značka vede jižním směrem přes Pařížov k Pařížovské přehradě, kde končí na rozcestí se značkou modrou. Severovýchodním směrem vede žlutá značka do Třemošnice a dále přes hřbet Kaňkových hor do Pekla u Kraskova. Místem prochází trasa popsaná na https://www.turistika.cz/trasy/udolim-doubravy-…
1.2km
více »
![Berlova vápenka Třemošnice - Muzeum Bredlova vápenka](http://foto.turistika.cz/foto/11507/130858/th_dscn0474.jpg)
Třemošnice - Muzeum Bredlova vápenka
Muzeum
![](/nette/images/common/star/star-10.png)
Severná časť Železných hor je známa bohatým výskytom vápenca. To viedlo k vzniku vápeniek v tomto kraji. Vápenky spracovávajú tento vápenec. Jednou z takýchto vápeniek bola aj Berlova vápenka na okraji mesta Třem…
1.6km
více »
![nápis a koňský pluh na oranie Třemošnice - Zemědělské muzeum](http://foto.turistika.cz/foto/11507/135775/th_dscn0519.jpg)
Třemošnice - Zemědělské muzeum
Muzeum
![](/nette/images/common/star/star-6.png)
Třemošnice ležiace na toku Zlatého potoka a úpätí Železných hor sú mestečkom vo východných Čechách, okrese Chrudim, Pardubickom kraji s približne 3100 obyvateľmi. Prvá písomná zmienka o dnešnom meste Třemošnice j…
1.6km
více »
![Česká Lhotice-rozhledna Boika Směřujeme na severovýchod republiky – 26. den - Česká Lhotice-rozhledna Boika, Třemošnice-bývalá Berlova vápenka, Žandov-rozhledna Březina, Louňovice pod Blaníkem-kostel Nanebevzetí Panny Marie](http://foto.turistika.cz/foto/36032/138575/th_img-4967.jpg)
Směřujeme na severovýchod republiky – 26. den - Česká Lhotice-rozhledna Boika, Třemošnice-bývalá Berlova vápenka, Žandov-rozhledna Březina, Louňovice pod Blaníkem-kostel Nanebevzetí Panny Marie
Cestopisy
Pondělí 14. 9. 2021
Stejně jako včera bylo i dnes v noci teplo, že jsme spali opět při nedovřených dveřích. Byl tu nádherný klid. Vstáváme v 8, už svítí sluníčko. Přijíždí sem pár aut, jsou to převážně děvčata, co…
1.7km
více »
![Závratec čp. 10 Závratec (Třemošnice)](http://foto.turistika.cz/foto/275540/150166/th_img-4759.jpg)
Závratec (Třemošnice)
Městská část
Ohledně názvu této obce, osídlené již v době kamenné (příkladem budiž nález několika kamenných seker v letech 1896-1897 a 1907), je nejlépe otevřít knihu prof. Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich vzn…
1.7km
více »
![Rybník Utopenec (Ronov nad Doubravou) Rybník Utopenec](http://foto.turistika.cz/foto/275540/150457/th_img-7907.jpg)
Rybník Utopenec
Fotogalerie
Své pojmenování měl získat podle toho, že byl zřízen v bažinaté lokalitě, takže oproti ostatní krajině vypadá, že je vůči ní "utopený", tj. pod její úrovní. Podle některých lidových povídaček se zde mělo v dávných…
1.7km
více »
![Berlova Vápenka](http://foto.turistika.cz/foto/189750/95311/th_1.jpg)
Berlova Vápenka
Muzeum
![](/nette/images/common/star/star-9.png)
Při příjezdu do Třemošnice ve směru od Čáslavi stával smutně pozůstatek vápenky. V roce 2003 vznikl projekt na záchranu tohoto jedinečného technického unikátu ve střední Evropě, pocházejícího
z druhé poloviny 19.…
1.7km
více »
![skala až do rieky Prírodný park Doubrava](http://foto.turistika.cz/foto/11507/130865/th_dscn0430.jpg)
Prírodný park Doubrava
Přírodní park
Zima je pomaly na ústupe, hlavne v nižších polohách je to už vidieť a láka to k prechádzke do pomaly sa prebúdzajúcej prírody. Typ na krásne miesto v každom ročnom období je výlet do okolia vodného toku Doubrava. …
2km
více »
![Autobusové nádraží (Třemošnice) Třemošnice](http://foto.turistika.cz/foto/275540/149594/th_img-0086.jpg)
Třemošnice
Fotogalerie
Všehochuť fotografií z tohoto malebného města, kde se kloubí staré s novým, příroda s lidskými výtvory. Vzniklo z původního vrchnostenského dvora, v jehož areálu pak byla zřízena tvrz a na jejím místě zámek. Boom …
2.1km
více »
![Rozcestník náměstí Třemošnice](http://foto.turistika.cz/foto/109195/1495/th_3ce7d0_rozcestniktremosnice1.jpg)
Třemošnice
Město
![](/nette/images/common/star/star-6.png)
Třemošnice jsou nevelké průmyslové město s 3300 obyvateli a najdeme jej na okraji chráněné krajinné oblasti Železné hory, na pravém břehu řeky Doubravy, jihozápadním směrem od města Chrudim a jihovýchodním směrem …
2.1km
více »
Údolím Doubravy z Třemošnice do Žlebů
Trasa
![](/nette/images/common/star/star-10.png)
Velice příjemná procházková trasa na jedno odpoledne. Její výhodou je i dobré vlakové spojení Žlebů a Třemošnice, takže je možné dojet autem do jednoho z koncových míst trasy, přejet vlakem do druhého a pěšky se v…
2.2km
více »
![1-Náměstí Míru v Třemošnici Třemošnice - Licoměřice - Lichnice](http://foto.turistika.cz/foto/41798/126322/th_01-01-150725h-tremosnice-04.jpg)
Třemošnice - Licoměřice - Lichnice
Trasy
Máme už asi 20 let chatu na Seči, kde moje žena coby zasloužilá učitelka tráví podstatnou část letních prázdnin. Já tam jezdím spíš jen na víkendy, přece jen v zemědělství toho času o prázdn…
2.2km
více »
![Berlo vápenka – foto Pavla Alvarezová Třemošnice, město na jižním úbočí Železných hor](http://foto.turistika.cz/foto/30002/108374/th_berlovapenkafotopavlaalvarezova.jpg)
Třemošnice, město na jižním úbočí Železných hor
Tipy a novinky
Město Třemošnice se nachází na jižním úbočí Železných hor. O původu názvu města existuje několik domněnek, ale tou nejpravděpodobnější z pohledu historiků se jeví fakt, že v tomto koutě byl hojný výskyt stromu s…
2.2km
více »
![1-Třemošnice, centrum Na Lichnici z Třemošnice a Lovětínskou roklí zpět](http://foto.turistika.cz/foto/41798/33433/th_01c309_f_normalFile1-1img_7137.jpg)
Na Lichnici z Třemošnice a Lovětínskou roklí zpět
Trasa
![](/nette/images/common/star/star-10.png)
Krátká procházka na jedno odpoledne. Z centra Třemošnice (foto 1) půjdeme po modré a zelené značce k rozcestí na začátku Hedvíkovského údolí (foto 2, viz https://www.turistika.cz/mist…
2.2km
více »
![Žižkův dub Lovětínská rokle](http://foto.turistika.cz/foto/13741/26486/th_1423b2_f_normalFile1-snimek-020.jpg)
Lovětínská rokle
Tipy na výlet
![](/nette/images/common/star/star-10.png)
Na sobotní výlet jsme si objednali modré nebe a sluníčko, nádherné letní počasí v září. Motoráček nás dovezl do Třemošnice, městečka na úpatí Železných hor. Od nádraží dojdeme po zelené na náměstí a za ním a Zlatým potokem ji vyměníme za červenou. Stoupáme vzhůru do kopce, jdeme pozdravit Žižkův dub.Památných stromů je v Železných horách dost, ale jen některé jsou tak…
2.8km
více »
![zřícenina hradu Lichnice zřícenina hradu Lichnice](http://foto.turistika.cz/foto/13416/64472/th_525bab_a310520081212.jpg)
zřícenina hradu Lichnice
Tipy na výlet
![](/nette/images/common/star/star-9.png)
Jedeme do severozápadní části CHKO Železné hory, cca 10 km severně od přehrady Seč, míříme ke zřícenině hradu Lichnice. Historie hradu Lichnice sahá do 12. století, kdy Smil z rodu Ronovců postavil na strategickém…
2.8km
více »
![rozhledna Milada Lichnice (Třemošnice – Podhradí) – hradní rozhledna Milada](http://foto.turistika.cz/foto/136136/123780/th_dsc09887.jpg)
Lichnice (Třemošnice – Podhradí) – hradní rozhledna Milada
Rozhledna
![](/nette/images/common/star/star-9.png)
Zřícenina Hradu Lichnice se může od dubna roku 2017 chlubit novou atrakcí. Tou se stala kovová rozhledna, umístěná - velmi citlivě a nerušivě - ve střepu jedné z hradních věží. Rozhledna je …
2.8km
více »
![Lichnice](http://foto.turistika.cz/foto/130328/121042/th_img-20170414-143842.jpg)
Lichnice
Tipy na výlet
![](/nette/images/common/star/star-7.png)
Naše společná cesta začíná na Exitu 39 dálnice D11 Poděbrady. Odtud směřujeme na Kolín, Kutnou Horu a Čáslav. Za obchvatem Čáslavi odbočíme na Žleby. Projedeme Žleby, Ronov nad Doubravou, Třemošnici a za Třemošnicí odbočíme doleva na Podhradí. Uprostřed obce se nachází malé parkoviště, kde odstavíme automobil a dále pokračujeme asi 300 metrů pěšky k Lichnici. Lichnice či Lichte…
2.8km
více »
![Za hradní paní](http://foto.turistika.cz/foto/123703/73400/th_aaba21_lichnice.jpg)
Za hradní paní
Vyhlídka
![](/nette/images/common/star/star-9.png)
Zřícenina hradu Lichnice leží na zlomovém hřebeni Železných hor nedaleko Třemošnice. Sám hrad byl založen v roce 1250 jako strážní hrad Čáslavského kraje, avšak měl v průběhu času i mnoho dalších funkcí. Jednou z …
2.8km
více »
![Lichnice](http://foto.turistika.cz/foto/6879/131/th_758561_8906.jpg)
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Lichnice
Zřícenina
![](/nette/images/common/star/star-9.png)
Malebná a z daleka viditelná zřícenina gotického Hradu Lichnice stojí v západní části táhlého hřbetu nad vsí Podhradí na Chrudimsku v Pardubickém kraji. Pověstmi opředená zřícenina hr…
3km
více »
![Rozcestník Pařížov](http://foto.turistika.cz/foto/109195/257/th_23f886_rozcestnikparizov2.jpg)
Pařížov
Přehrada
![](/nette/images/common/star/star-8.png)
Tato přehrada je jedna z nejhezčích a nejstarších přehrad na území ČR. Leží na řece Doubravě nad obcí Pařížov v malebném kraji pod Železnými horami.
Podnětem k výstavbě přehrady byly velké vody z let 1885, 18…
5.1km
více »
![Obora bílých jelenů Žleby](http://foto.turistika.cz/foto/205065/39170/th_snimek040.jpg)
Obora bílých jelenů Žleby
Přírodní park
![](/nette/images/common/star/star-8.png)
V zámeckém parku Žleby se nachází Obora bílých jelenů.
Ve 12.00 hodin a v 15.30 hodin je můžete vidět v těsné blízkosti ohrady, kdy dochází k jejich přikrmování.
V turistické sezóně je zde každý den, kromě pondělí…
5.1km
více »
![zámek Žleby](http://foto.turistika.cz/foto/14143/133/th_25b80e_f_normalFile2-p7290159.jpg)
Žleby
Zámek
![](/nette/images/common/star/star-9.png)
Zámek Žleby tvoří dominantu městečka Žleby, které se nachází na rozhraní Středočeského a Pardubického kraje, 25 kilometrů od Kutné Hory. Zámek je možné navštívit v dubnu a říjnu pouze o víkendech a od května do …
5.2km
více »