Mezi Štěpánovem a Hynkovem – Kladniční lávka

Litovelské Pomoraví je oblíbenou štací mnoha výletníků. Hlavními lokalitami vedou značené turistické i cyklistické trasy. Ty bývají hlavně v pěkných dnech celkem zaplněné jak pěšími výletníky, tak i výletníky na různých přibližovadlech (už se nejezdí jen na kole, ale i koloběžky, in-line brusle a nějaká vozítka).

Ty značené trasy objeví každý, ale jsou zde i cesty a pěšinky, kde sice žádná značená trasa nevede, ale přesto se dá projít, aniž by byl narušen nějaký zákaz.

Technicky vzato je totiž zapovězen vstup do míst, které jsou pod přísnější ochranou. Samotné Litovelské Pomoraví je chráněnou krajinnou oblastí, tam se ale většinou nic neomezuje. Vstup je zakázán (lépe řečeno omezen) v plochách zvýšené ochrany. Obecně v těch, kde je příroda chráněná formou přírodních památek a rezervací. Tam se může jen po značených cestách, nebo případně po hranici daného území.

K nejvýznamnějším rezervací Pomoraví bezesporu patří Ramena řeky Moravy, ta je dokonce v kategorii Národní, tedy vlastně nejvyšším stupni ochrany. Tam jsou omezení vskutku vysoká, je to i omezení plavby, přesně úplná zápověď, vodáci se musí spokojit s objížďkou po Malé vodě (chcete-li Mlýnskému náhonu, říká se též Střední Morava). Plavba je možná z Litovle v podstatě až do Olomouce, až tam se vodní toky opět spojí.

Do rezervace se nedá vlastně ani pěšky, ale dá se nakouknout, díky některým lesním cestám, které po hranici rezervace vedou. Jde o oblast mezi Štěpánovem a Hynkovem. Jsou to sice sídla, od sebe oddělená vodním tokem, ale Morava se tu dá překonat na několika místech suchou nohou. Jedním z nich je např., Vietnamská lávka (poblíže Střeně), dalším takovým místem je poněkud níže umístěná lávka zvaná Kladniční.

Na rozdíl od celkem bytelné lávky Vietnamské je to lávka daleko subtilnější. V současné době jde o víceméně kovovou konstrukci z různých profilů a pletiv. Zajímavý je děrovaný povrch stupňů a „mostovky“ což je takový železný plát s dírami. Odborně se jedná o tzv. tahokov. Bývaly doby, kdy lávka mívala kombinovanou konstrukci se dřevem, dnes už je v podstatě celá kovová. Jako vyvýšené podpěry na koncích lávky slouží na sebe naskládané betonové díly a panely. Nástup na lávku je šikmými rampami. Dříve bývaly schody.

Výška lávky nad vodou je cca 3m, délka kolem 20 m. Jak upozorňují tabulky na okrajích lávky, únosnost je 2 dospělé osoby (což si ne všichni přečtou, jak známo).