Liptovské retro

Při návštěvě Vysokých nebo Nízkých Tater bychom neměli zapomenout na exkurzi „Zpátky do minulosti“, tentokrát však ne s Evropou 2, ale sami a to do období 19. století, které na nás dýchne při návštěvě Muzea liptovskej dediny v Pribylině.

Dostaneme se tam velmi snadno. Z dálnice D1 odbočíme v Liptovském Hrádku směrem na Pribylinu, Podbanské. Obec Pribilina mineme již po 3 km jízdy a u silnice, 1 km za obcí to je. Odbočku doleva do skanzenu není možné přehlédnout. Ihned vedle se nachází velké parkoviště se stánkovým prodejem všech možných suvenýrů a občerstvení. Po odstavení auta nás čeká asi 200 m pěšky k bráně skanzenu. Skanzen otevírá v 9 hod, zavírá v 16:30 (alespoň v sezóně). Vstupné na to, co uvidíte, není velké, 3 EUR / dospělí, 1,5 EUR / dítě.

Muzeum nebo skanzen, chcete-li je vlastně uměle postavená vesnice, která by měla věrně kopírovat styl života na území Liptova (což je území na horním Váhu, mezi Tatrami, blíže velmi zhruba mezi městy Ružomberokem a Popradem, je to bývalá župa) v 19. století. Jeho první část byla zpřístupněna v r. 1991, je tedy relativně mladým muzeem. Jedná se o stavby, které byly zaplaveny v souvislosti s výstavbou vodního díla Liptovská Mara a pak i z některých obcí horního i dolního Liptova.

Domečky jsou postaveny tématicky: dům kováře, krejčího, řemenáře, bezzemka, malorolníka, obchod. Jsou vybaveny nábytkem a dekoracemi tak, že to vypadá, že si majitel právě na chvíli odskočil. Nechybí i stáje a kůlny. Dokonce jsou zde volně pobíhající ovce a kozy k dokreslení atmosféry. Nezapomnělo se i na střední i vyšší vrstvu: dům rychtáře, zemana. Zajímavá je škola. V některých expozicích je živá ukázka řemesel – např. spřádání lnu atd.

Prohlídku absolvujete sami, ale v ceně je i prohlídka s průvodcem a to do objektů zámečku / kaštiela a gotického kostela. Původní kostel rozebrali na atomy zde jej opět krásně sestavili.

Celý skanzen má svoji atmosféru, obydlí jsou opravdu původní, konkrétních lidí, s příběhy své doby. Poloha skanzenu je skvělá, téměř na úpatí Vysokých Tater, kousek před vstupem do Račkové doliny, prostoru bylo spousta, cit při výstavbě skanzenu určitě nechyběl. Zkrátka – doporučuji.

Součástí skanzenu je i Muzeum Povážské lesní železnice, dostanete se sem jen pěšky, je to asi 1 km za skanzenem, vstupenka je součástí. Ale o tom v jiném příspěvku.