Baranec

Baranec - výrazný vrchol (2184,6 m n.m.) ve slovenských Západních Tatrách - nachází ve skupině Liptovských Tater, v rozsoše Barancov, která vybíhá na jih z Plačlivého (Plačlivý Roháč). Baranec je po Bystré a Jakubine 3. nejvyšší vrchol Západních Tater. V minulosti byl Baranec v mapách uváděn jako „Veľký vrch“. Jde o jeden z nejnavštěvovanějších a nejznámějších vrcholů, neboť vytváří nápadnou dominantu celého Liptova. V hřebeni je u Baranca, na severu, nejbližším vrcholem Smrek (2071,9 m). Odděluje jej Sedlo nad Pustým, nazývané též Jamina (1968,1 m). Směrem j jihu se hřeben na vrcholu Baranca rozvětvuje na dvě hlavní větve. K jihovýchodu vybíhá hřeben s vrcholy: Štrbavý (2144 m), Malý Baranec (2044,4 m), Mládky (1945 m) a závěr hřebene Klinovaté (1555,1 m). Ve druhém rameni, které vybíhá k jihozápadu, je výraznějším vrcholem Holý vrch (1723,2 m). Mezi těmito dvěma rozsochami je sevřená Trnovská dolina. Její závěr v jižních úbočích Baranca se nazývá Studeničky. Kratší rozsocha vybíhá z Baranca k západu. Nazývá se Bystré a asi po kilometru se zvolna stáčí k jihozápadu a zde nazývá se Lakeť. Ta odděluje Dolinu Bystrého potoka (boční větev Žiarskej doliny) od Žiarskej doliny. Přímo do Žiarskej doliny klesají severozápadní úbočí Baranca. Nejdříve relativně zvolna, ale posléze padají do ledovcového kotle Pod Barancom. Severovýchodní úbočí pak prudce klesají velkého, dvoupatrového ledovcového kotle a Jamnickej doliny.

Masiv vrcholu je budován krystalickými břidlicemi s vměsky amfibolitů a grafitových břidlic s granáty.

V minulosti byly hřebeny Vrcholu a jeho úbočí vypásaná. Vrchol patřil k pěti hlavním triangulačním bodům v Tatrách. V roku 1820 byla na vrcholu vystavěna, k účelu změření nadmořské výšky, dřevěná věž. Tu později nahradil 2,5 metrů vysoký betonový sloup s plechovou schránkou na vrcholovou knížku. Dnes jsou na sloupu umístěny směrové tabule tur. tras.

Samotný vrchol je kamenitý a jeho úbočí jsou v horních partiích travnatá. Na severních i jižních svazích Barance se nacházejí četné lavinové žlaby. Právě časté laviny tady způsobily viditelnou, tzv. nivální erozi. Na jižních svazích se pak nacházejí největší souvislé porosty kosodřeviny Západních Tater. Narazit tady můžeme na sviště, lze potkat i kamzíka a vidět orla. Ale vzácně i tetřeva, nebo rysa. Květena této části Tater je velice bohatá. Vedle běžných druhů tady uvidíme i třeba koniklec bílý, zvonek alpínský, silenku bezlodyžnou a další.

Vrchol Baranca je vynikajícím rozhledovým bodem. Zejména impozantní je pohled na hlavní hřeben Roháčů po Baníkov a do Liptovské kotliny. Nad hřebenem Otrhancov je vidět Bystrá a Kriváň, i další vrcholy Vysokých Tater.

Na vrchol lze vystoupit každoročně jen v období od 16.6 do 31.10 (z nařízení správy TANAPu) po těchto trasách:

• Po žluté hřebenové trase z Žiarskeho sedla, přes vrchol Smrek a Sedlo nad Pustým (1:30 hod)
• Po žluté hřebenové trase z Holého vrcha (1:45 hod)
• Po zelené výstupové a hřebenové trase od rozcestí Ústie Račkovej doliny, výstupem po hřebeni Klinovaté a dále přes vrcholy Mládky, Malý Baranec a Štrbavy (4:00 hod)