Limburg nad Lahnou – Městský kostel sv. Šebestiána (Limburg an der Lahn - Stadtkirche St. Sebastian)
Historie tohoto půvabného svatostánku se dá velice stručně popsat třemi větami. Původně klášterní kostel sv. Šebestiána byl postaven okolo roku 1300 a až do roku 1813 patřil františkánům. Za jejich působení – konkrétně v roce 1742 - byl chrámový interiér upraven ve stylu baroka (někdy se dokonce píše o barokní přestavbě). Františkánský klášter byl zrušen v roce 1813 a tento svatostánek převzal stát, aby jej roku 1820 prohlásil za městský kostel
Další řádky už tak jsou určeny hlavně těm, kteří by si o této zajímavé stavbě v německém Hesensku chtěli přece jen dozvědět o něco více. A snad nikoho neodradí informace, že nejen současný hlavní oltář je „pouze“ neogotický a pochází z roku 1891.
Kostel sv. Šebestiána najdeme na náměstí Bischofsplatz a je tedy součástí limburského starého města. Dnes je tento katolický svatostánek filiálním kostelem farnosti katedrály sv. Jiří.
V každém případě můžeme konstatovat, že tento kostel byl skutečně postaven na samém počátku 14. století, a to přesto, že se františkáni usadili v Limburgu již kolem roku 1232. Díky reformaci byl klášter - a tedy i kostel - v letech 1577 až 1582 uzavřen. Ovšem již v 17. století celý areál dosáhl výrazného rozmachu.
Limburský městský kostel je v základě gotickou trojlodní bazilikou s dlouhým polygonálním chórem s kružbovými okny, který je stejně široký jako střední loď. Vzhledem k pravidlům františkánského řádu nemá kostel věž, ale pouze střešní zvonovou věžičku neboli sanktusník. Výrazné je pětidílné kružbové okno, které charakterizuje západní průčelí.
Výrazná vnitřní výzdoba poměrně ostře kontrastuje s jednoduchým exteriérem. V letech 1742 až 1743 vedl renovaci kostela architekt Martin Ulrich, který se soustředil zejména na klenby lodi a štukovou výzdobu stěn a stropů. Současně ale zachoval základní gotickou podobu se širokými arkádami nad štíhlými pilíři. Centrální loď získala barevný zrcadlový strop s bohatou štukovou výzdobou Angeluse Homburga. Vidět zde můžeme např. Immaculatu, sv. Františka, sv. Antonína, sv. Šebestiána nebo sv. Alžbětu. Klenbu pak podpírá osm andělů. Na dřevěných stropech bočních lodí jsou zobrazeni františkánští světci. Z období barokních úprav pochází také intarzovaná kazatelna.
Dochovalo se však i pár kusů středověkého „mobiliáře", např. jeden z původních konsekračních křížů, gotická nástěnná malba s Pannou Marií, světci a donátorem, náhrobek Johanna von Isenburg (+1312) nebo současný oltářní kříž z počátku 15. století . Naopak varhany firmy Johannes Klais byly postaveny teprve v letech 1970 až 1971, ovšem za použití prvků z roku 1686. Také původní oltářní obrazy v letech 1820 až 1830 zmizely, ale návrat ke gotice „oslavila“ na konci 19. století instalace dvou pozdně gotických oltářních obrazů do bočních lodí.
Kostel je z historických, uměleckých a urbanistických důvodů zapsán v seznamu kulturních památek spolkové země Hesensko.
Na závěr ještě pár krátkých rozšiřujících informací:
V kostele byli pohřbíváni nejen „vládnoucí“ Isenburgové, ale také další významné šlechtické a měšťanské rodiny. V 17. století došlo k výraznému rozšíření kláštera postupným získáním všech zahrad a domů v oblasti na jižní straně Rossmarktu a podél městských hradeb (včetně kostela Laurentiuskirche se hřbitovem), čímž vznikl rozsáhlý uzavřený areál, ke kterému v roce 1713 ještě přibyl pivovar a soukenictví s barvírnou.
V roce 1794 byl v části kláštera zřízen kurfiřtský soud a v letech 1809 až 1822 sloužil jako oficiální rezidence vévodského fojta. V letech 1816 až 1830 zde fungovala nassauská mincovna. A od roku 1827 se budovy bývalého kláštera staly rezidencí biskupa a z bývalého klášterního kostela se stal kostel městský. Někdejší klášterní budovy dnes tvoří - jižně od kostela se nacházející - komplex, jehož centrem je bývalá gotická středověká křížová chodba.
Samotný kostel si zanechal středověkou vnější podobu staveb žebravého řádu. Velká kružbová okna chóru oddělují úzké zděné pásy, před nimiž stupňovité přípory odvádějí tlak žebrové klenby. Západní průčelí je prolomeno velkým, pětidílným kružbovým oknem; pod nímž se nachází lomený klenutý portál. Barokní podoba interiéru je výsledkem práce geodeta a architekta Martina Ulricha z let 1742 až 1743.
V interiéru stojí za zmínku ještě severovýchodní chórové okno, které je „složeno“ ze zbytků původních vitráží z 15. století nebo několik cenných renesančních a barokních epitafů; mj. Philipp von Walderdorff (+1556) od mohučského sochaře Dietricha Schroha nebo Eva von Diez (+1584) od Hanse Ruprechta Hoffmanna.
Vpravo od hlavního portálu je před kostelem umístěno kamenná sousoší Ukřižování, které pochází z období kolem roku 1700.
Přidat do oblibených uživatelů
Limburg an der Lahn
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Limburg an der Lahn
Půjčovna autPříspěvky z okolí Limburg nad Lahnou – Městský kostel sv. Šebestiána (Limburg an der Lahn - Stadtkirche St. Sebastian)
