Limburg nad Lahnou – hrad a zámek (Limburg an der Lahn - Altes und Neues Schloss)

Fotografie (12) • Foto: markyz63

Středověký Limburský hrad – nebo chcete-li Starý a Nový zámek – tvoří pozoruhodný komplex spojený neodmyslitelně se zdejší katedrálou. Najdeme jej na tzv. Limburské skále, tedy na vápencovém ostrohu Domberg nad řekou Lahnou a historickou částí šestatřicetitisícového hesenského města Limburg.

Historie tohoto místa je opravdu dlouhá, vždyť již kolem roku 500 př.n.l. tady sídlili Keltové. A nejpozději od roku 800 se zde nacházel hradní či pevnostní komplex, který strážil cestu přes řeku Lahn. V 9. století hrad obývali Gaugravesové a od 10. století Conradinové (teprve za hraběte Konrada Kurzbolda je však hrad poprvé písemně zmiňován) , kteří v roce 910 v hradní pevnosti založili klášter s dnešní katedrálou. Hradní areál pak sloužil až do 13. století také jako ubikace kanovníků. Současně byl ovšem označován za sídlo pánů z Limburgu, které charakterizovaly klasické hradby, kamenné věže a hradní nádvoří.

Po vymření Conradinů se zde majitelé poměrně často střídali – Isenburgové, Leiningenové nebo Steinachové. V roce 1802 hrad získal rod Nassau-Weilburg a roku 1866 komplex připadl Prusku. Od té chvíle byl částečně prázdný (nastěhovalo se sem postupně Diecézní muzeum, živnostenská škola nebo Institutu pro vzdělávání učitelů, vyhořel a následně byl rekonstruován pozdně gotický sál apod.), aby jej roku 1945 převzalo Hesensko, které plánovalo prodej soukromému investorovi. Nakonec v roce 2000 zakoupilo hrad za symbolickou marku město Limburg. To sem umístilo městský archiv a také zde probíhají koncerty duchovní hudby.

Samotný hrad se skládá z několika budov z různých období, které obklopují nádvoří otevřené směrem k řece Lahně. Základem malebného Starého hradu se stala severní obytná věž z lomového kamene o rozměrech přibližně 11 x 10,5 m, která byla postavena kolem roku 1250. Věž má klenuté sklepení a tři nadzemní podlaží, přičemž v přízemí je umístěn někdejší reprezentační sál s hřebínkovou klenbou.

Jižně od obytné věže se nachází hradní kaple sv. Petra, která byla postavena v 11. století a později rozšířena. Na konci 13. století byla kaple přestavěna, ale i tak se jedná o nejstarší dochovanou část hradu. Její nejzajímavějšími částmi jsou trojdílné gotické kružbové okno a raně gotická nástěnná malba na severní stěně, která pochází z období okolo roku 1300 a zobrazuje sv. Kryštofa. V roce 1534 byla nad kaplí postavena obytná část. Její součástí je mj. dvojité schodiště z doby kolem roku 1700.

Jižněji se nachází velká halová budova, která byla postavena po roce 1379. Zde překvapí nezvykle velký sál v I. patře (29 x 7,3 m), kterému dominuje monumentální pozdně gotický krb. Přízemí bylo využíváno jako kuchyně a později jako konírna. Severně od obytné věže najdeme renesanční dům z období kolem roku 1600. Nad starším kamenným přízemím z přelomu 14. a 15. století se tyčí hrázděná část s franskými arkýři a lomenými štíty. Před barokní budovou vidíme oktagonální břidlicovou věž s dřevěným točitým schodištěm. Jižní stranu nádvoří pak uzavírá kamenná stavba, na které spočívá hrázděná část s arkádami otevřenými do dvora. Jedná se o rekonstrukci budovy s gotickým sálem, která v roce 1929 vyhořela.

Severozápadní stranu zámeckého nádvoří zaujímá tzv. Nový zámek s malou obezděnou zahradou. Jednopatrová budova byla postavena kolem roku 1720 nad mnohem starším sklepem, který pamatuje ještě éru kláštera. Tento Nový palác je jednou z mála barokních budov v Limburgu. Stavba má téměř čtvercový půdorys a mansardovou střechu s vikýři.

Na západní straně byla na zbytcích štítové zdi v roce 1779 postavena stodola, která v roce 1929 také vyhořela a následně byla přestavěna na školní budovu. Původně se zde ale pravděpodobně nacházelo předhradí s několika panskými domy. Na severu vidíme bránu a obytnou budovu z roku 1720, která sloužila jako kurfiřtské vinařství a dnes je sakristií katedrály.

Zahrada na otevřené severní straně nádvoří vznikla až v 19. století. Svého času zde stával letohrádek. Na vnitřním nádvoří je umístěno několik náhrobků kurfiřtských úředníků a duchovních kláštera.

Podle dávných kronik býval celý hradní areál obehnán štítovou zdí s několika věžemi a jedinou bránou. Ta se jmenovala Soví a údajně byla zbořena v roce 1569. Kdy bylo strženo hradní opevnění není známo, ale později byly kolem kláštera, hradu a části starého města postaveny další dvě nižší hradební zdi, jejichž části jsou viditelné dodnes.

Limburský hrad je z historických, uměleckých i urbanistických důvodů zapsán na seznam památek spolkové země Hesensko.

Na závěr ještě pár krátkých informací:

Po dostavbě kláštera s kostelem se jádro hradu nacházelo jihovýchodně od něj. Velká část dochovaných vnitřních hradebních zdí zřejmě původně sloužila hlavně jako zeď opěrná. Jestliže mnohé hradní klenby pocházejí z roku 1567, hrázděné podlahy jsou z roku 1612. Někdejší hradní areál má mimořádný význam, protože mapuje složitý stavební vývoj od 12. století do období pozdního baroka. Od roku 1420 až do počátku 19. století sloužil hrad pouze jako hospodářské a politické správní centrum trevírského kurfiřta.

Poslední aktualizace: 23.3.2025

Limburg nad Lahnou – hrad a zámek (Limburg an der Lahn - Altes und Neues Schloss) na mapě