Kterak měla Stará Voda svůj „Titanic“

Když 10. dubna 1912 vyplul Titanic, největší loď světa, pýcha moderní techniky a chlouba rejdařství White Star Line, byla to velká událost nejen pro ty, kteří s ní pluli, ale i pro lidi u nás. O to větší zájem o ní byl, když se tato „nepotopitelná loď“ 15. dubna téhož roku potopila po srážce s ledovcem. Všechny noviny, jež byly ve Staré Vodě odebírány, byly plné tohoto neštěstí.

A tato výstavní loď zaujala rovněž místní kluky, kteří hltali každou informaci o ní. Nakonec se dokonce někteří z nich rozhodli, že si takovou loď postaví sami a budou na ní plout. Vždyť po celém okolí bylo tolik rybníků, na nichž šlo tuto věc zrealizovat!

U zrodu tohoto nápadu stála čtveřice tehdejších školáků – Václav Sýkora z čp. 47 jako veslař, Alois Louda jako kormidelník (přitom později vzniklá loď žádné kormidlo neměla), Bohumil Sýkora a jeho bratr Stanislav Sýkora z čp. 20, pozdější obecní kronikář.

Václav Sýkora starší z čp. 47 přivezl uvedené čtveřici šestimetrová prkna z Chlumce nad Cidlinou, kam jezdil každý čtvrtek se zeleninou na trh. Vybral je opravdu dobře, protože neměla žádný suk. Nejprve se všichni vypravili k Chýšťskému rybníku, aby viděli, jak skutečná loď – vlastně pramice – vypadá, neboť ji tam měl porybný uvázanou u vrby a hned nato se dali chlapci do práce, a to opět za pomoci pana Sýkory, starého šprýmaře a člověka, jenž nikdy nikomu nezkazil žádnou legraci, a tak chlapcům od počátku tvrdil, že vzniklé plavidlo opravdu bude plout jak ten Titanic. Kruhy a šrouby pro vesla jim zhotovil mistr Jilemnický z čp. 29 a dokonce navíc zapůjčil 3 silné hranoly ke stavbě a potřebné řetízky.

Po třítýdenní práci bylo spotřebováno asi 10 prken, 2 kg kytu a nějaké hřebíky. Vznikla 6 m dlouhá loď se čtveřicí sedátek, jež byla spuštěna na vodu Chýšťského rybníka. A skutečně došlo na Sýkorova slova, neboť to opravdu po spuštění na vodu plulo! Byl to pro chlapce velký zážitek, protože tehdy byl rybník z většiny bez rákosu a tak mohli veslovat v kruzích uprostřed něj. Loď, pokřtěnou na Titanic, pokaždé vytáhli kluci ven a odnesli za Sýkoru čili Žižkův baráček.

Jednoho dne však někdo upozornil chýšťského rybáře Františka Hanuše a ten chlapce načapal při plavbě rybníkem. Nebral to však vůbec tragicky a dokonce se 2x s nimi svezl po rybníku. Pochvaloval jim jejich řemeslnou práci, že je pramice jak od nějakého mistra a nebude jim jí tudíž ničit, což by mohl, protože kluci neměli povolení vlastníka rybníka, že na něj můžou svoji loď spustit, natož, aby s ní mohli po něm plout. A tu se nabídl pan Hanuš, že dojde do Chlumce nad Cidlinou a zeptá se, zda by mohli na Chýšťském rybníce chlapci plout pravidelně. Porybnému se však nelíbilo, že by mohly být dětmi plašeny ryby a rovněž hrozilo, že by se na rybníku mohl někdo utopit a on by to pak odnesl, a tak s ním nebyla žádná řeč a jakékoliv plavby po rybníce zakázal.

Chlapci tak museli svoji loď odsud odvézt. Alois Louda přitáhl z hospodářství plužní kolečka, na něž byla jedna strana pramice přivázána, takže dvojice táhla loď vpředu za provaz a 2 ji vzdadu nesli a tlačili. Takto ji potmě převezli na místní brodek a pod mostem uvázali, přičemž nikdo ze vsi o tom nevěděl. Hned ráno, když šli kolem první lidé, tak nastalo velké pozdvižení. V Atlantiku se utopilo tolik lidí a tady ve vsi se objevila taková loď, díky níž by se mohly zdejší děti v brodku utopit. Nikdo z dospělých, dokonce ani z vedení obce, však nakonec nezasáhl a byl tak dán dětem volný průběh v jejich radovánkách. Když začaly prázdniny, mnoho dětí se na ní po brodku povozilo. A to bylo radosti, plout jak námořník!

Každá zábava má vždy nějaký konec a tento dopadl podobně jako u skutečného Titaniku! Jak vypráví obecní kronikář: „A mnohý křičel ty fagane se utopíš, ale neutopily. Až se mnozí starší klackové naučily veslovat, prudce se rozjel a nezahnul narazil na betonový břeh špice se rozštipla a byl konec a zánik velké lodi 1912.“ Prkna z pramice si nakonec odvezl Václav Sýkora z čp. 47 ke svému baráčku, kde si z nich ohradil králíkárnu. A v obci již od té doby děti na žádné loďce nikdy nepluly.

Kterak měla Stará Voda svůj „Titanic“ na mapě