Kroměříž - Riegrovo náměstí

Spodní rynek, Nový rynek, Zelný trh a Koňský trh - tož takto se kdysi dávno (v časové posloupnosti) říkávalo tomuto nejstaršímu kroměřížskému náměstí. Nachází se v samotném historickém jádru města a zaujme neobvyklým tvarem: od šířky ulice se poznenáhlu rozšiřuje do nálevkovitého tvaru a ve vzdálenosti 150 m od Masarykova náměstí se jeho šířka rozpíná až na 40 m. Střed tohoto prostranství zdobí překrásný Morový sloup sv. Trojice. Olomoucký barokní umělec J.Sturmer byl při jeho tvorbě zřejmě ve velmi dobrém duševním rozpoložení, dal si při jeho tvorbě záležet a tak od dokončení objednávky v roce 1725 patří toto dílo k těm jeho nejlepším. Kromě ústředního trojsloupoví se v "přízemní" části můžeme potěšit pohledem na krásné sochy svatého Eligia, Karla Boromejského, Šebestiána a Františka Xaverského. Opačné pohlaví zastupuje svatá Rozálie a Anna. Morový sloup v současnosti zastává také funkci kruhového objezdu, neboť v těchto místech do Riegrova náměstí ústí ulice Šafárikova, zatímco ulice Prusinovského je starou komunikací, vybíhající na opačnou stranu a spojující Riegrovo náměstí s ústředním kroměřížským rynkem - Velkým náměstím, na jehož rohu se vypíná budova Radnice s výraznou věží. Modernější budovu na nároží Riegrova náměstí naproti Morovému sloupu zabral finanční úřad.

Riegrovo náměstí pokračuje východním směrem znovu překvapivým zeštíhlením a po několika desítkách metrů se náhle široce rozevírá do trojúhelníkové plochy rozměrů 60 x 60 m. Kromě měšťanských domů zde nalezneme i několik velmi cenných historických dominant. Vprostřed rynku se nachází krásná kašna, nad ní se naproti nám vypíná nádherný kostel a vpravo od něj stejně pozoruhodná budova děkanství. Všechny tyto objekty se staly velmi působivými památkami po slohu barokním - slohu, který dokázal vtisknout své rozevláté linie i stavebnímu kameni...

Kostel Nanebevzetí Blahoslavené Panny Marie získal svůj základní tvar ve 13.století, kdy jej nechal vystavět nám dobře známý biskup Bruno ze Schauerburku a kdy získal funkci farního kostela. Za třicetileté války město v roce 1643 dobyli za pomoci luteránských Valachů Švédové, město vyplenili a zapálili. Kostel vyhořel skoro do základů - zachovala se část lodi a snad i věž. První opravy se uskutečnily až po 8 letech a v podstatě se táhly až do r. 1675. (Na věž kostela ještě před dokončení prací přibyly původní radniční hodiny.) Další převýznamnou událost v dějinách chrámu odstartoval měsíc červen LP 1724: olomoucký kardinál a biskup W.H. Schrattenbach, který se rozhodl pro hodnotnou přestavbu chrámu, zde dokonce osobně do země vložil základní kámen. Podle instrukcí svého italského šéfa - architekta Cyraniho, stavbu vedl Václav Plaška a dílo bylo dokončeno r. 1736. Od té doby samozřejmě kostel ještě několikrát prošel opravami, v nedávné době také velikou rekonstrukcí - stejně jako budova fary, která si zachovala podobu z r. 1738 a která bývala i emeritním domem - (útulkem pro zestárlé kněze, kteří zde měli k dispozici i kapli sv. Jana Nepomuckého.)

A proč dnes nese náměstí jméno právě F.L. Riegra? Věřím, že moje články čtou pouze čtenáři inteligentní... a tak všichni víme, že když se na přelomu let 1848\49 konal památný Říšský sněm, po dobu jeho konání nalezl tento učenec bydlení v jedné měšťanské budově na náměstí, které získalo na jeho počest své nové jméno.