Kostel sv. Justa, biskupa ve Zvoli

Při tomto kostele bývala plebánie již ve 14. století, kdy patřila do královéhradeckého arcidekanátu a dekanátu a bylo odsud odváděno 12 grošů papežského desátku, což dokazuje popis pražské diecéze z let 1344-1350. V roce 1356 držel kostel po zemřelém plebánovi Předboru plebán Čeněk, a to již 5 let, aniž by přijal jakéhokoliv svěcení. Papež mu však dovolil, aby ho držel dál, ale musel se ho dříve právoplatně vzdát. Roku 1364 byl po smrti plebána Čeňka ve Zvoli dosazen Ctibor, kněz z Brusnice (někdy se uvádí nesprávně, že byl z Brozan). Ten se v roce 1370 vzdal tohoto místa a byl sem dosazen kněz Václav z Chvalkovic, jenž zemřel roku 1379. 5. prosince 1379 se stal plebánem Duchek, kněz z Kostelce. V letech 1389 a 1392 byl zvolský plebán správcem královéhradeckého dekanátu, avšak nedochovalo se jeho jméno, podle některých zdrojů mělo jít o plebána Matěje, jenž byl též úvodcem v Heřmanicích. V roce 1395 nastoupil po zemřelém plebánu Matějovi plebán Jan. Po zničení zdejšího kláštera zde byli faráři pod obojí a po nich evangeličtí, z nichž jeden byl synem opočenského panského úředníka. Sám kostel byl husity rozbořen, opraven kolem roku 1596 a částečně opětovně zrekonstruován roku 1691, kdy sem byl dán rovněž nový obraz sv. Justa. Poté byl zdejší svatostánek filiální do Velké Jesenice. V roce 1713 byl postaven vedle bývalého klášterního objektu kazatelského řádu nový kostel. Při bourání starého kostela, jehož půdorys se nedochoval (podle orlickokosteleckého učitele Jana Rabyšky nebyl původní kostel zbourán, ale stal se při přestavbě současným presbytářem), byla nalezena dřevěná socha sv. Justa, jež byla později umístěna na hlavním oltáři. Byla tak těžká, že dělníci pracující na stavbě kostela ji navrtali, neboť i mysleli, že je uvnitř ní nějaký poklad. Nic však v ní nenašli. Vedle toho došlo k zrestaurování obrazu sv. Justa. Roku 1787 zde byla zřízena lokálie (prvním zdejším knězem byl P. Weihrauch z kuklenského kláštera, protože však tehdy nestála fara, tak do jejího vybudování bydlel ve vesnici v domku, jemuž se pak říkalo "farka"; nová fara byla postavena z dříví ze zádušních lesů a přidána k ní byla zahrada), jež byla v roce 1855 povýšena na faru. Roku 1839 byl kostel navíc přestavěn, přičemž ze staré stavby zůstal pouze presbytář a kaple. Na místě rákosového stropu byla zřízena klenba a přistavěna věž. Počátkem 60. let 19. století daroval do kostela novou křížovou cestu dolanský rolník Václav Hofman. Tomu předcházela v roce 1863 výstavba nové fary, i když na jiném místě, než stávala ta stará. 25. června 1906 zde udílel sv. biřmování královéhradecký biskup Msgre. ThDr. Josef Doubrava, a to v rámci své kanonické generální vizitace. Většina zásadních oprav počkala až na dnešní dobu. V roce 1989 byly vyměněny pálené tašky na střeše za eternit. Roku 2006 došlo k rekonstrukci elektroinstalace a sanaci vnitřních omítek. O rok později došlo k výmalbě interiéru a obnově maleb. V roce 2008 byla provedena oprava fasády, na věž byl dán asfaltový šindel, na věži za varhanami byla dána nová okna a došlo k obnově vitráží s přesklením. Roku 2009 byl proveden nátěr fasády a oprava hlavních vchodových dveří. V roce 2010 byly pořízeny nové koberce, osazen nový misijní kříž a dokončeny všechny další opravy.

Jedná se o orientovanou jednolodní stavbu s valbovou střechou, s věží v průčelí a sakristií na severu ke kněžišti. Má kamenný sokl a stěny s okny s úseky šambrán na horním okraji jsou členěny lizénami. Hranolová věž s křížem sklenutou přízemní předsíní a se stanovou střechou je jednopatrová s bosovaným přízemím v omítce. Vchody do ní se nacházejí na severní a jižní straně. Nad jižním půlkruhovým vchodem je situováno půlkruhové okno s 2 svislými břevny. Tři stejná okna s profilovanými šambránami jsou v patře. Patro je členěno nárožními pilastry. Nad spodními okny pod okapem je na každé straně půlkruhové okno, jež je ozdobeno vrcholovou profilovanou šambránou. Kněžiště s křížovou klenbou, závěrovou konchou s 3 výsečemi a s 2 půlkruhovými okny je uzavřeno 5 stranami osmiúhelníku. Na severní straně je pravoúhlý vchod do sakristie, jež je zaklenutá valeně s lunetami. Obdélná loď má čtveřici segmentových oken. Klenba je valená na 8 pásech, spočívajících na římsoví, obíhajícím kolem lodi. Kruchta s dřevěným kuželkovým zábradlím se nachází na 3 sloupcích a příčných pásech placek, spočívajících na 2 toskánských sloupech a 6 polosloupech.

Vedle hlavního oltáře, což je barokní dřevěná sloupová architektura s oblamovaným kladím, zakončená úseky segmentu a plastickým symbolem Boha Otce a s okrajovými konzolami se sochami sv. Vojtěcha a Blažeje, byly v kostele umístěny ještě postranní oltáře: sv. Štěpána, sv. Jana Nepomuckého z období kolem roku 1710 a Růžencový. Dřevěná kazatelna s kruhovým visutým řečništěm, rozděleným pilastry do 4 polí s růžemi uprostřed, a s okrouhlou zvonovou stříškou, zakončenou koulí a křížem pochází z roku 1841 od novoměstského truhláře A. Klementa. Původní nástroj se do dnešní doby nezachoval a nic o něm vlastně nevíme, kromě toho, že byl zničen vodou, jak do kostela ve velké míře zatékala. Nové varhany zhotovil v roce 1839 Jan Jozefy z Kutné Hory. Ty roku 1888 přestavěl Josef Kobrle a v roce 1936 varhanář, jehož jméno se nedochovalo (viz https://www.varhany.net/cardheader.php?lok=559). Na straně epištolní je ve zdi zasazena kamenná tabulka s latinským nápisem, psaným od řeholníka Jana Zilesia (původně se nacházela v hlavním oltáři a podle některých autorů jde o pozdější falzum), který podle tohoto textu příliš latinsky neuměl: „EX LIB. CVI TITVLVS EST DIAETA SALVTIS IN BIBLIOTHECA ZWOLENSI. EGO FRATER IOANES ZILESIVS MONASTERIO ORDINIS ET PROFESSVS IN TEMPLO Z WVLO, IN MEDIO TABVLA ALTARIS, SCRIPSI MANV MEA AD PERPETVAM MEORIAM, Q. SERVO DVNS INSTITVIT PAGO ZWVLO ZZHASTEL, DOLEN, REICHONIAE ET ISTO PAGO NOSTER COLLR ABIIT CVM SVO NNE ZWVLSKV, DEDIT ISTI PAGINES QVATVOR IN ABBM JERMONIAE GALLACIAEQVE, VT SEMPER DIE VENERIS ORATE PRO COLLATOREM ET REQVIEM TENET APVD ILLVM ET NON HABET VXOR ET LIBOR: SVNT NRI QVINQ FRES HIC PREDICATOR ORDIS. DEINDE VENIT DNS ZZIHISSKA ET ACCEPIT QVATVOR FRES IN CVRRVM ET IACET IN AQVA REQVIESCAT IN PACE, EGO FVI APVD ABBM IN JERMONIAE SACELLANO HABITATIO MEA IN PRIORI DOMO EXPORTA. SVB TERRA SVNT SEX HYPOCAVSTRA ET IBVT SVB TERRA POST RADIX CARO POSTEA IBIMVS SVB TERRA IN TEMPLO, EXTEMPLO VENIMVS ITERVM IN HABITO MEAM IN DOMO PRIORIS SVB TERRA. ACTVM A. MCCCCXXV.“ Podle tohoto textu bylo ve zvolském klášteře 5 řádových bratří, z nichž Jan Žižka z Trocnova při dobytí Jaroměře 4 kázal na vůz posadit a shodit ze skalnatého návrší do řeky Úpy. Jen bratr Jan Zilesius přežil, když dlel u opata v Jaroměři a nápis ten na památku napsal. Zároveň hovoří o 6 chodbách, které zvolský klášteřík spojovaly s klášterem v Jaroměři. Jedna z těch chodeb vycházela pod přední branou ve zvolském klášteře a šla až za masné krámy v Jaroměři, takže se z jednoho kláštera mohlo chodit do toho druhého. Dále je v textu zmínka, že jistý Pán z Vůlska (nejspíše ze Zvole, případně Volovky) odešel a vesnice Zvole, Zhastel (Častolovice?), Dolen (Dolany?), Reichoniae (Rychnovek) tomuto klášteru dal na zádušní mše sv., an sám byl svobodným. Zboření tohoto kláštera bylo provedeno nejspíše z jara 1421, kdy v úterý před svátky svatodušními Žižka dobyl Jaroměře, augustiniánský klášter v tomto městě vypálil, 22 řeholníků z něho zajal, z nichž 3 pražské artykuly přijali, ostatní pak byli na náměstí upáleni.

Zvony měl kostel původně 4, jež bývaly dříve umístěny v prkenné zvonici s 5 prkennými schody při vchodu na hřbitov na levé straně v koutě - první o výšce 78 cm, průměru 105 cm, hmotnosti 10 centů a s nápisem: „LETHA PANIE MDLXXXXIV SLIT GEST ZWON TENTO KE CZTI A K CHWALE PANV BOHV WSSEMOHAVCIMV ODE MNIE MISTRA ELYASSE STODOLY ZWONARZE W HRADCY NAD LABEM S. S. H. Z.“; druhý o výšce 65 cm, průměru 88 cm, hmotnosti 6 centů s textem: „LAVDA DOMINVM ANIMA MEA LAVDABO DOMINVM QVAM DIV VIXERO LAVDE CANTABO DOMINO DVM HEIC SVM PS. C. 46. IHS ANO 1630 TENTO ZWON GEST SLYT NAKLADEM ZADVSY ZWOLSKYHO ZA PANA G. M. PANA P. ADAMA ERTMANA HRABIETE TRCZKY Z LYPPY E. C. T. RICHTER ZVR REICHNOW PETER IAKKL ZVM SCHWVL HANS MIKSS, GESCHWORENE WALTER FREMBT ADAM HEISSLER GEORGE JANSKY, GEORGE MATTEVS FALTEN TRAVTMAN MARTEN HOFFMANN KIRCHVATER, SCHVLMEISTER HANS HANTSEN.“ (některé prameny z konce 19. století uvádějí, že místo posledního jména – HANS HANTSEN – se v nápisu nachází jméno FRANZ HANISCH); třetí o výšce 37 cm, průměru 47 cm s nápisem: „Anno 1723 slit gest tento zwon nakladem chudeho zadussi zwolskeho toho czasu G. M. P. Fararze P. Tobiasse Antonina Potuczka Kantora Girzika Tauze Kostelnika Gana Kunarta starssiho Gakuba Czerweniho Girzik Czerweney Pawel Gansky.“ (zrekvírován roku 1916); čtvrtý o výšce 30 cm, průměru 38 cm a hmotnosti 54 liber s textem: „Na místo ukradeného 50 lib. těžkého zvonu jest tento nový 54 lib. těžký zvonek slyt ke cti a chvále Boží pro Chrám Páně Zwolský za času Panování Slavné Pamětj Cjsaře a Krále Českeho Ferdinanda Iního a Excellenz Pana Biskupa P. T. Králowé Hradeckého Karla Boro. Hanla Leta Panie 1842 od Karla Paula zwonaře Králo-Hradeckeho nad Labem.“ (zrekvírován v roce 1916). Více o farnosti zde: https://farnostzvole.webnode.cz.