Kostel Panny Marie Sedmibolestné v Předhradí (Rychmburku)

Centrem tohoto městečka býval vždy hrad Rychmburk a osady kolem něj začaly vznikat teprve na přelomu 13. a 14. století, protože do této doby se tu nacházely pouze hluboké lesy a okolo nich méně úrodná půda, což znamenalo, že zatímco okolní nížiny někomu již dávno náležely, tak zdejší lokalita zůstávala dlouho ve vlastnictví královské komory. O Skutečsku se dozvídáme až k roku 1289, kdy král Václav II. zamýšlel směnu Míšeňska za Skutečsko, ale nakonec z toho sešlo a před rokem 1348 bylo Skutečsko již soukromým vlastnictvím a jeho páni z Vartenberka (teprve později se psali jako z Rychnburka) si vybudovali pevný a honosný hrad Rychmburk. V roce 1392 bylo rychmburské panství Smilem z Rychnburka zdánlivě prodáno a právě tehdy se poprvé hovoří i o zdejších podacích kostelních, stejně tak po vymření rychmburských majitelů a při jednání o jejich pozůstalosti roku 1439, kdy s jistotou víme, že kostely se nacházely v Lažanech, Štěpánově a v Janovicích. Samo Předhradí bylo psáno pouze jako "hrad s předhradím" a z tehdy nejasných a neúplných zápisů nemůžeme dovozovat, zda se tedy v Předhradí nějaký svatostánek nacházel, i když někteří autoři to připouštějí, avšak zmínka o něm není ani v rejstříku papežských desátků, natož v jiných dochovaných dokumentech. Je však možné, že tehdy Předhradí mohlo nosít nějaké pojmenování, jež nám není známo, protože zaniklých obcí bylo v rámci času mnoho, vždyť jen v mýtském dekanátu, kam tato krajina náležela, bylo podle popisu pražské diecéze z let 1344-1350 několik farních vsí, které nedokážeme jasně identifikovat, např. šlo o Poloticze, Helotu a Vratišovice. Jednoznačně nemůžeme vyloučit také to, že došlo ke zničení nějakého sakrálního objektu při neúspěšném dobývání Janem Žižkou z Trocnova v roce 1421 nebo po dobytí hradu a opevněného městečka Prokopem Holým roku 1425.

Je jasné, že zprvu stačilo zdejším poddaným se chodit modlit do hradní kaple, fungující veřejně až do 17. století, a později do nedalekých kostelů v Lažanech a ve Skutči, tak nebyla přímá potřeba, aby přímo v Předhradí nějaký kostel byl, i když nějaká kaple tu doopravdy stávat mohla, protože je nepravděpodobné, že by vzhledem k tehdejší zbožnosti něco v Předhradí nevzniklo. Jak tomu bylo doopravdy, tak to se již nikdy nedozvíme, protože za ty věky existence českého státu došlo k tolika konfliktům a živelním katastrofám, že se velké množství materiálů buďto nenávratně zdratilo, nebo bylo zničeno. Ve 2. polovině 17. století byla za Berků z Dubé zřízena na Rychmburku ve 2. patře okrouhlé věže kaple Panny Marie, z níž se později stala kaple Povýšení sv. Kříže, jež se do dnešních dnů dochovala v podobě z roku 1797, a to je jediné, o čem víme s jistotou. Reální administratura na Rychmburce byla zřízena v roce 1737 (někdy se uvádí rok 1739), ale sám kostel Panny Marie byl vybudován Františkem Josefem Kinským až v letech 1752-1753 (21. srpna 1753 byl na sanktusní vížku vyzdvižen zvon), tehdy ovšem bez věže a zvony bývaly zavěšeny v samostatné dřevěné zvonici. Právě na jejím místě byla v roce 1816 postavena současná věž, přičemž obojí je vzpomínkou na rod Vchynských, resp. Kinských ze Vchynic a Tetova, jenž zde však od roku 1714, kdy Rychmbursko zakoupil, zanechal mnohem více - opravený hrad, v roce 1749 postavenou školu, kapličky a sochy světců, panský dvůr a v neposlední řadě panskou zahradu. Bez nich by skutečně obec nevypadala tak, jak dnes vyhlíží. První výraznější oprava proběhla již v roce 1804, kdy byl objekt rovněž vyzdoben freskami. Roku 1854 byla místní reální administratura povýšena na faru, takže se Rychnurk oddělil od skutečské farnosti. V roce 1894 došlo k rekonstrukci kostela, jež stála 6 590 zl. Stejně tak v letech 1905-1910, během níž věž získala současné zastřešení. 1. listopadu 1895 byla P. J. Pochybou posvěcena nová část hřbitova, která byla zkolaudována 20. listopadu téhož roku a vyšla na 2 565 zl. a 1 kr. Roku 1899 byl pořízen nový jednoduchý kalich. 20. května 1900 zde udílel sv. biřmování královéhradecký biskup Msgre. ThDr. Edvard Jan Nepomuk Brynych. Zároveň s tím byl posvěcen nový prapor místní svatojosefské jednoty. 24. ledna 1964 byl objekt zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/kostel-panny-marie-sedmibolestne-18333875). Mnoho oprav však bylo provedeno až v poslední době, v roce 1998 byl zrestaurován fasádní znak zakladatelů kostela Františka Josefa II. knížete Kinského a jeho manželky Marie Leopoldiny Pálffyové a roku 2010 kamenné prvky na věži. Dnes je kostel spravován excurrendo ze Skutče (viz https://www.farnostskutec.cz).

Jedná se o jednolodní orientovanou stavbu s pravoúhle zakončeným presbytářem, se sakristií v ose kostela na východní straně a s čtvercovou hranolovou věží v západním průčelí. 7 m dlouhý a 5,6 m široký presbytář i 18,2 m dlouhá a 9,4 m široká loď mají zkosená nároží, jejich fasády jsou členěny lizénovými rámci, obdélná okna (na každém boku lodi je jich trojice) jsou segmentově zakončena a rámována zalomenými šambránami. V presbytáři i v lodi jsou ploché stropy s freskami z 1. 1780-1790, které byly později několikrát obnoveny: Nejsvětější Trojice v presbytáři, Poslední večeře v lodi a v rozích navíc nalezneme malované rokajové kartuše s výjevy: Oběť Melchisedechova, Oběť Abrahamova, Rozdílení chlebů. Sakristie je pak sklenuta křížově a podvěží plackou. Do lodi vedou 2 vchody - pod věží a z jižní strany. V lodi bylo umístěno 5 a v exteriéru chrámu Páně 8 náhrobníků z přelomu 18. a 19. století. Kolem kostela je situována hřbitovní zeď se 4 půlkruhovými kaplemi s cibulovými stříškami a na východní straně ještě s čtvercovou márnicí s dvojitou valbovou střechou.

Zařízení pochází většinou z doby výstavby kostela. Hlavní oltář je sochařský s kvalitní sochou Panny Marie Bolestné; významnými jsou i boční oltáře Čtrnácti sv. pomocníků s cenným obrazem téhož a Panny Marie s novodobou malbou; rokoková kazatelna s rokajovým dekorem na řečništi; křtitelnice; v presbytáři umístěné malby Ukřižování a sv. Salvátora z období po polovině 18. století; čtveřice rozměrných obrazů v kasulových rámech v lodi od Jana Kubáta z roku 1756 (sv. Jan Nepomucký, Matouš, Markéta a Josef) a dvojice obrazů sv. Rodiny z poslední čtvrtiny 18. století na kruchtě. Za zmínku stojí ještě stříbrná zlacená monstrance z roku 1797, kovová křtitelnice s trojnožkou a sv. Janem Křtitelem na dřevěném víku a Boží hrob s barokní soškou Panny Marie. Současné varhany pocházejí z roku 1808 a za jejich tvůrce je pokládán Pavel František Horák (viz http://www.varhany.net/cardheader.php?lok=4059).

Co se stalo s původními zvony v samostatné dřevěné zvonici, tak to nevíme, jestli šlo o rozlití při požáru nebo o jakousi válečnou rekvizici. V roce 1808 do ní byly přeneseny 2 zvony z kostela v Janovičkách. Roku 1816 byla zbourána a na jejím místě vznikla nákladem Filipa hraběte Kinského z Vchynic a Tetova současná věž, v níž tedy byly před 1. světovou válkou umístěny 3 zvony a k tomu 1 zvon v sanktusové věžičce: první zvon od Donáta Schröttera o výšce 0,83 m, průměru 0,92 m, s reliéfy trčkovského a berkovského erbu, letopočtu 1600 a pod ním umístěné Kalvárie a s nápisem: "PROKRZIKVYTE HOSPODINV WSSICZKNI OBYWATELE ZEMIE SLVZTE HOSPODINV S WESELIM GOT ALEIN ZAL DIE EHR MI C. Letha 1600 tento Zwon Slit gest k czti a chwale panv Bohv a swatemv Waczlawu za drzeny panstwi Rychmburskeho Gegi milosti Vrozene pani pani Markyty Berkowe Trczkowny z Lippy pozvstale wdowy po dobre a Slawne Geho milosti pamieti Vrozenem Panv Waczlawowi Neystarssym Berkowi z Dube a z lippeho Panv na Rychmburcze bvdiszowie a Osowym Neywyzssym komornikv kralowstwi Czieskeho a Pana pana Lwa Buryana evzebivsa Berky z Dube a z lippeho syna Gich milosti na ten czas leta nem a gieczyho kterehozto letha swrchv psany Pan Pan Waczlaw Neystarssy Berka X dne mesycze czierwen ze ziwot swug dokonal."; druhý o výšce 0,63 m, průměru 0,64 m a s textem: "O REX GLORIE VENI NOBIS CVM PACE MARIA" ze 14. století; třetí o výšce 0,45 m, průměru 0,46 m a s nápisem: "O REX GLORIE VENE CVM PACE" ze 14. století a čtvrtý sanktusník z roku 1753 s reliéfy Panny Marie a sv. Donáta. Na závěr ještě dodejme, že některé dřevěné věci v kostele měli podle lidových podání vytvořit předci básníka Adolfa Heyduka, kteří se živili jako truhláři. Co je na tom pravdy, to se mi však nepodařilo jednoznačně dohledat.

Kostel Panny Marie Sedmibolestné v Předhradí (Rychmburku) na mapě