Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Starých Benátkách

Stejně jako u jiných kostelů, tak i tady je první zmínkou o existenci kostela popis pražské diecéze z let 1344-1350, kdy náležel kostel ve Starých Benátkách pod kamenecký dekanát a boleslavský archidiakonát. Před rokem 1340 byly totiž Staré Benátky městem, ale na pokyn správce země Karla, pozdějšího krále Karla IV., přenesl Jan z Dražic osadu i s městskými právy na návrší na druhé straně Jizery, avšak ještě po vzniku Nových (Mladých) Benátek zůstal zdejší chrám Páně farním. V roce 1352 bylo odsud odváděno 30 grošů papežského desátku, což ukazuje, že tamní farnost byla opravdu bohatá. Roku 1364 byl na místo zemřelého plebána Voyslava podán stejnojmenný kněz. V roce 1380 arcibiskup pražský svolil k tomu, aby byl starobenátský kostel inkorporován ke kostelu v Nových Benátkách (vysvěcen roku 1359 světícím biskupem Albertem), jenž byl spravován křížovníky s červeným srdcem. Jedinou podmínkou tohoto kroku bylo to, aby se zde každého dne sloužila minimálně 1 mše svatá. Tím přestal být farním kostelem, i když mnohde nalezneme, že o faru přišel až za husitských válek, např. v knize "Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. XXI. Politický okres Mladoboleslavský" od Františka Bareše. Jak se pomalu přenášel světský život do nové osady, tak se obdobně dělo rovněž v duchovní oblasti, kdy byl chrám Páně ve Starých Benátkách opomíjen, a to i v oblasti jeho stavebního stavu. Svého času se dokonce uvažovalo o jeho zrušení a zbourání, k čemuž ale nedošlo. Že byl pouhou filiálkou, tak to můžeme vidět z přehledu far a kostelů v kraji Boleslavském z roku 1652. Tehdy všechny kostely spravoval novobenátský farář P. Vavřinec Hoerl. Z větší části dřevěný kostel nakonec zanikl v roce 1761, avšak prameny se liší v tom, jak k tomu došlo. V jedněch nalezneme zmínky o tom, že se zřítil (viz https://www.benatky.cz/mesto/mestske-pamatky/cast-obce-stare-benatky/1480-1-kostel-nanebevzeti-panny-marie-198cs.html), v jiných se naopak tvrdí, že byl zbourán. Ať tak či onak, na jeho místě byl vybudován Ignácem Zikmundem hrabětem z Klenového nový kamenný kostel, jehož stavba byla dokončena roku 1764. Později byl používán jako pouhá kaple nebo hřbitovní kostel, záleželo na době, v níž se tak dělo. Některými úpravami prošel jak v 19., tak ve 20. století. 31. prosince 1967 byl objekt zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/kostel-nanebevzeti-panny-marie-2170669), ale různých oprav se dočkal až v poslední době, např. v roce 2023 byla dokončena oprava střechy.

Jedná se o jednolodní orientovanou obdélnou stavbu se zaoblenými rohy, s průčelní, částečně do lodi vestavěnou hranolovou a pilastry členěnou věží se stanovou střechou s oplechovanou kopulí a křížkem a pravoúhlým presbytářem, zakončeným nikou a se sakristií na jižní straně. Sanktusní vížka nad presbytářem má osmibokou lucernu s křížkem. Střecha kostela je valbová. Nad hlavním vchodem je situováno segmentově zakončené obdélníkové okno a nad ním trojúhelníkový štít pod věžním oknem. Loď se třemi páry segmentem ukončených oken a dvojicí vchodů je plochostropá, presbytář se 2 okny je naopak sklenut českou plackou. Vítězný oblouk je polokruhový a visutá zděná kruchta spočívá na trámech s poprsnicí ve středu segmentově vypnutou. V podvěží se nachází valeně s lunetami sklenutá předsíň.

Ze zařízení si zaslouží pozornost hlavní rokovový rámový oltář z období kolem roku 1765 s novodobým obrazem od Josefa Hellicha z roku 1844, neseným anděli a se sochami sv. Floriána a Šebestiána. Boční rámové oltáře jsou bílé, vlevo se nachází oltář Nejsvětější Trojice se sochami sv. Rozálie a Alžběty, vpravo sv. Markéty a Vojtěcha ve slohu Ignáce Františka Platzera. Klasicistní kazatelna pochází z konce 18. století, naopak lidová rokoková křížová cesta je soudobá. Stejně tak staré jsou přibližně i varhany, jež byly zhotoveny Emanuelem Štěpánem Petrem v roce 1891 a opraveny Filipem Turchichem roku 2017 (viz http://www.varhany.net/cardheader.php?lok=1301).

Ve věži a v sanktusníku bývala dříve čtveřice zvonů - první o výšce 0,82 m, průměru 0,85 ms nápisem: "misere mei kaczy vale panu bohu macze bozi tento sancti spiritus asit nobis gracya amen nostri deus seculi"; druhý o výšce 0,74 m, průměru 0,70 m s textem: "REFVSA A CAROLO BELLMANN PRAGAE 1828." a třetí o výšce 0,37 m, průměru 0,26 m a se špatně čitelným nápisem; čtvrtý o výšce 0,22 m a průměru 0,26 m, který mohl vzniknout někdy v 15. nebo 16. století. Jejich množství zredukovaly rekvizice obou světových válek. Za kostelem se na hřbitově nachází rokoková, okosená kostnice s plochým stropem a mansardovou střechou. Vedle toho je ještě třeba jmenovat klasicistní náhrobek V. Klofáče z roku 1844 od Josefa Maxe, hřbitovní kříž a před hřbitovem situovanou sochu sv. Antonína ze 3. čtvrtiny 18. století. Některé informace ze současnosti lze nalézt na stránkách farnosti: https://www.farnostbenatky.cz.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Starých Benátkách na mapě