Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Starých Benátkách Stejně jako u jiných kostelů, tak i tady je první zmínkou o existenci kostela popis pražské diecéze z let 1344-1350, kdy náležel kostel ve Starých Benátkách pod kamenecký dekanát a boleslavský archidiakonát. Před rokem 1340 byly totiž Staré Benátky městem, ale na pokyn správce země Karla, pozdějšího krále Karla IV., přenesl Jan z Dražic osadu i s městskými právy na návrší na druhé straně Jizery, avšak ještě po vzniku Nových (Mladých) Benátek zůstal zdejší chrám Páně farním. V roce 1352 bylo odsud odváděno 30 grošů papežského desátku, což ukazuje, že tamní farnost byla opravdu bohatá. Roku 1364 byl na místo zemřelého plebána Voyslava podán stejnojmenný kněz. V roce 1380 arcibiskup pražský svolil k tomu, aby byl starobenátský kostel inkorporován ke kostelu v Nových Benátkách (vysvěcen roku 1359 světícím biskupem Albertem), jenž byl spravován křížovníky s červeným srdcem. Jedinou podmínkou tohoto kroku bylo to, aby se zde každého dne sloužila minimálně 1 mše svatá.… Stejně jako u jiných kostelů, tak i tady je první zmínkou o existenci kostela popis pražské diecéze z let 1344-1350, kdy náležel kostel ve Starých Benátkách pod kamenecký dekanát a boleslavský archidiakonát. Před rokem 1340 byly totiž Staré Benátky městem, ale na pokyn správce země Karla, pozdějšího krále Karla IV., přenesl Jan z Dražic osadu i s městskými právy na návrší na druhé straně Jizery, avšak ještě po vzniku Nových (Mladých) Benátek zůstal zdejší chrám Páně farním. V roce 1352 bylo odsud odváděno 30 grošů papežského desátku, což ukazuje, že tamní farnost byla opravdu bohatá. Roku 1364 byl na místo zemřelého plebána Voyslava podán stejnojmenný kněz. V roce 1380 arcibiskup pražský svolil k tomu, aby byl starobenátský kostel inkorporován ke kostelu v Nových Benátkách (vysvěcen roku 1359 světícím biskupem Albertem), jenž byl spravován křížovníky s červeným srdcem. Jedinou podmínkou tohoto kroku bylo to, aby se zde každého dne sloužila minimálně 1 mše svatá.…