Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Oščadnici
Původně náležela Oščadnica pod Čadcu a teprve v roce 1749, kdy byl vybudován kostel ve Skalitém, tak byla přiřazena k němu. Ovšem tehdy zde žádný kostel nestával, pouze několik kapliček na území dnešního oščadnického katastru, takže pokud chtěli místní navštěvovat mše a jiné duchovní akce, tak museli stále do Skalitého nebo do Čadce. Teprve v roce 1788 si vybudovali v Májovém zárubku dřevěný kostelík, jenž byl zasvěcen uherskému králi sv. Štěpánu. Tehdejší chrám Páně však postrádal chór, kůr, neměl věž a uvnitř se nacházel pouze 1 oltář. Dvojice zvonů pak byla umístěna v dřevěné zvonici poblíž kostela. Zdejším prvofarářem se stal františkán P. Jakub Damas. Postupem času však tento svatostánek přestával stačit stále se zvětšující osadě, takže bylo rozhodnuto o jeho zbourání.
Roku 1804 byl tak na jeho místě postaven nový zděný chrám Páně se šindelovou střechou, jenž byl opět zasvěcený sv. Štěpánu, králi, přičemž jeho boční vchod se nacházel tam, kde je dnes oltář Božského Srdce Páně. V roce 1873 byl na pravé straně lodě zřízen oltář Panny Marie. V letech 1902-1903 došlo k jeho zrestaurování, a to díky mnoha sbírkám mezi místními obyvateli, ale také mezi rodáky v USA, kteří finančně podporovali nejen své příbuzenstvo, nýbrž také mnohé jiné potřebné věci v tehdy chudé a všeobecně mnohým neznámé vsi. V rámci těchto prací došlo k položení nové keramické dlažby, vymalování interiéru kostela a oltář Panny Marie byl nahrazen novým oltářem Panny Marie Růžencové. Na opačné straně lodi pak byl zřízen boční oltář Božského Srdce Páně. Později byly pořízeny ještě malovaná okna od firmy Ligety z Budapešti a 14 reliéfních obrazů křížové cesty od michovské dílny Müller (viz https://visit.oscadnica.sk/visit/kostol.html). V roce 1909 získal presbytář dvojici malovaných oken. Roku 1912 byl svatostánek pokryt eternitem. Když zaniklo Rakousko-Uhersko a vznikla Československá republika, odhodlali se místní k tomu, že požádali nitranské biskupství a římský Svatý stolec o to, aby došlo ke změně zasvěcení chrámu Páně, takže v roce 1921 se stal kostelem Nanebevzetí Panny Marie.
V letech 1940-1941 došlo k jeho přestavbě a zvětšení, s nímž se již přišlo roku 1911, ale nebyly na to finanční prostředky a následně vypukla 1. světová válka. Teprve slovenská nezávislost a bující národní uvědomění, podporované finančně státem, přinesly objektu kýžené změny. Koncem dubna 1941 byl farářem Štefanem Krautmanem požehnán základní kámen, do jehož základů byla vložena pamětní listina s několika tehdejšími mincemi. K jeho požehnání nitranským biskupem ThDr. Andrejem Škrábíkem došlo 31. srpna téhož roku, přičemž musíme uvést to, že mši sv. sloužil ThDr. Jozef Tiso, snad rovněž proto, že byl v letech 1910-1911 místním kaplanem a patřil tehdy též k těm, co chtěli kostel vylepšit. Když byl kostel přestavěn a rozšířen, došlo také na jeho interiér. Původní dřevěný hlavní oltář byl nahrazen novým z umělého mramoru s mramorovou sochou Panny Marie, jež má vážit 800 kg a jejím autorem je akademický sochař Vojtech Ihriský. K požehnání nového hlavního oltáře s jeho sochou došlo v následujícím roce, a to P. ThDr. Karolem Kmeťkem. V letech 1949-1950 Viktor Smolka z Košíc a Teodor Székházsy z Nových Zámků namalovali obrazy: Ustanovení Petra za hlavu církve, Bouře na moři, Rozmnožení chleba, Kázání na hoře, Sv. František, Marnotratný syn, Sv. Jan Don Bosco a Ježíš u studně. V roce 1989 získal kostel nové věžní hodiny z OPP Vyškov. 1. května 2010 posvětil nový oltář, liturgické zařízení a samotný kostel žilinský biskup Mons. Dr. h. c. doc. ThDr. Tomáš Galis, PhD. Roku 2011 došlo k rekonstrukci interiéru a v letech 2013-2014 došlo k rekonstrukci exteriéru a výměně střešní krytiny na obou věžích, přičemž velká věž byla doplněna korunkou Panny Marie. K tomu musíme dodat to, že ač je chrám Páně nejvýznamnější a nejstarší architektonickou památkou obce, tak nedisponuje žádnou památkovou ochranou, i když je zmíněn v knize "Súpis pamiatok na Slovensku. Zväzok druhý. K-P".
Původně byl kostel jednolodní obdélnou stavbou s představěnou věží a pruskými klenbami, což se však změnilo právě počátkem 40. let 20. století, kdy byla v šířce presbytáře vložena příčná loď a empory. Barokní fasáda byla zaměněna za hladkou klasicistní, jež byla později ještě částečně zmodernizována. Vež je pak zakončena jehlancem s mariánskou korunkou a vrcholovým křížem.
Z původního zařízení se mnoho nedochovalo a většina toho současného pochází z roku 1940, přičemž můžeme vyzdvihnout právě předem jmenovanou sochu Panny Marie od akademického sochaře Vojtecha Ihriského, jež bývala dříve vedena jako movitá památka Středoslovenského kraje, navíc jako jediná z Oščadnice. Hlavní dřevěný oltář z roku 1903 byl darován do kostela v Lúkach pod Makytou. Nový hlavní oltář z roku 2010 pak odráží strukturu a architektonické provedení původního oltáře, přičemž do obětního stolu byly vloženy oltářní kameny z původních oltářů, v nichž jsou relikvie svatých a na oltářní menze byl vytesán památný latinský nápis. Stěny zdobí 14 rozměrných nástěnných maleb s výjevy z Písma a různé řezbářské práce od místních mistrů. Varhany od bratří Riegerů z Krnova byly zakoupeny v roce 1929 (viz https://organy.hc.sk/t_index.php?lg=sk&pg=organar&orid_a=1). Roku 2013 sem byl přenesen nový nástroj z 50. nebo 60. let 20. století, který přizpůsobil novým poměrům varhanář Alojz Vojtek z firmy Vojtek a syn ze Žiliny (viz https://www.organisti.sk/modules.php?name=Reviews&rop=showcontent&id=338).
Původně měl kostel 2 zvony, jak již bylo v předchozím textu zmíněno. Dnes tu nalezneme: zvon. sv. Petr o hmotnosti 775 kg a průměru 109 cm od Josefa Tkadlece z Halenkova z roku 1981; zvon Panny Marie o hmotnosti 360 kg a průměru 84,5 cm od Petra Hilzera z Vídeňského Nového Města z roku 1891; zvon sv. Pavel o hmotnosti 195 kg a průměru 69 cm od Josefa Tkadlece z Halenkova z roku 1980; zvon sv. Cyril a Metoděj o hmotnosti 175 kg a průměru 66,3 mm od Rudolfa Manouška z Brna z roku 1921; zvon sv. Josef (umíráček) o hmotnosti 70 kg a průměru 49 cm od Rudolfa Manouška z Brna z roku 1921 a dvojici hodinových cimbálů, první o hmotnosti 15 kg a průměru 33 cm a druhý o hmotnosti 35 kg a průměru 43 cm (viz https://www.youtube.com/watch?v=z1ST2VnfknM). Na závěr ještě dodejme, pokud chcete navštívit zdejší služby Boží, můžete se více dozvědět o čase jejich konání zde: https://www.dokostola.sk/kostol/411486-farsky-kostol-nanebovzatia-panny-marie.
Roku 1804 byl tak na jeho místě postaven nový zděný chrám Páně se šindelovou střechou, jenž byl opět zasvěcený sv. Štěpánu, králi, přičemž jeho boční vchod se nacházel tam, kde je dnes oltář Božského Srdce Páně. V roce 1873 byl na pravé straně lodě zřízen oltář Panny Marie. V letech 1902-1903 došlo k jeho zrestaurování, a to díky mnoha sbírkám mezi místními obyvateli, ale také mezi rodáky v USA, kteří finančně podporovali nejen své příbuzenstvo, nýbrž také mnohé jiné potřebné věci v tehdy chudé a všeobecně mnohým neznámé vsi. V rámci těchto prací došlo k položení nové keramické dlažby, vymalování interiéru kostela a oltář Panny Marie byl nahrazen novým oltářem Panny Marie Růžencové. Na opačné straně lodi pak byl zřízen boční oltář Božského Srdce Páně. Později byly pořízeny ještě malovaná okna od firmy Ligety z Budapešti a 14 reliéfních obrazů křížové cesty od michovské dílny Müller (viz https://visit.oscadnica.sk/visit/kostol.html). V roce 1909 získal presbytář dvojici malovaných oken. Roku 1912 byl svatostánek pokryt eternitem. Když zaniklo Rakousko-Uhersko a vznikla Československá republika, odhodlali se místní k tomu, že požádali nitranské biskupství a římský Svatý stolec o to, aby došlo ke změně zasvěcení chrámu Páně, takže v roce 1921 se stal kostelem Nanebevzetí Panny Marie.
V letech 1940-1941 došlo k jeho přestavbě a zvětšení, s nímž se již přišlo roku 1911, ale nebyly na to finanční prostředky a následně vypukla 1. světová válka. Teprve slovenská nezávislost a bující národní uvědomění, podporované finančně státem, přinesly objektu kýžené změny. Koncem dubna 1941 byl farářem Štefanem Krautmanem požehnán základní kámen, do jehož základů byla vložena pamětní listina s několika tehdejšími mincemi. K jeho požehnání nitranským biskupem ThDr. Andrejem Škrábíkem došlo 31. srpna téhož roku, přičemž musíme uvést to, že mši sv. sloužil ThDr. Jozef Tiso, snad rovněž proto, že byl v letech 1910-1911 místním kaplanem a patřil tehdy též k těm, co chtěli kostel vylepšit. Když byl kostel přestavěn a rozšířen, došlo také na jeho interiér. Původní dřevěný hlavní oltář byl nahrazen novým z umělého mramoru s mramorovou sochou Panny Marie, jež má vážit 800 kg a jejím autorem je akademický sochař Vojtech Ihriský. K požehnání nového hlavního oltáře s jeho sochou došlo v následujícím roce, a to P. ThDr. Karolem Kmeťkem. V letech 1949-1950 Viktor Smolka z Košíc a Teodor Székházsy z Nových Zámků namalovali obrazy: Ustanovení Petra za hlavu církve, Bouře na moři, Rozmnožení chleba, Kázání na hoře, Sv. František, Marnotratný syn, Sv. Jan Don Bosco a Ježíš u studně. V roce 1989 získal kostel nové věžní hodiny z OPP Vyškov. 1. května 2010 posvětil nový oltář, liturgické zařízení a samotný kostel žilinský biskup Mons. Dr. h. c. doc. ThDr. Tomáš Galis, PhD. Roku 2011 došlo k rekonstrukci interiéru a v letech 2013-2014 došlo k rekonstrukci exteriéru a výměně střešní krytiny na obou věžích, přičemž velká věž byla doplněna korunkou Panny Marie. K tomu musíme dodat to, že ač je chrám Páně nejvýznamnější a nejstarší architektonickou památkou obce, tak nedisponuje žádnou památkovou ochranou, i když je zmíněn v knize "Súpis pamiatok na Slovensku. Zväzok druhý. K-P".
Původně byl kostel jednolodní obdélnou stavbou s představěnou věží a pruskými klenbami, což se však změnilo právě počátkem 40. let 20. století, kdy byla v šířce presbytáře vložena příčná loď a empory. Barokní fasáda byla zaměněna za hladkou klasicistní, jež byla později ještě částečně zmodernizována. Vež je pak zakončena jehlancem s mariánskou korunkou a vrcholovým křížem.
Z původního zařízení se mnoho nedochovalo a většina toho současného pochází z roku 1940, přičemž můžeme vyzdvihnout právě předem jmenovanou sochu Panny Marie od akademického sochaře Vojtecha Ihriského, jež bývala dříve vedena jako movitá památka Středoslovenského kraje, navíc jako jediná z Oščadnice. Hlavní dřevěný oltář z roku 1903 byl darován do kostela v Lúkach pod Makytou. Nový hlavní oltář z roku 2010 pak odráží strukturu a architektonické provedení původního oltáře, přičemž do obětního stolu byly vloženy oltářní kameny z původních oltářů, v nichž jsou relikvie svatých a na oltářní menze byl vytesán památný latinský nápis. Stěny zdobí 14 rozměrných nástěnných maleb s výjevy z Písma a různé řezbářské práce od místních mistrů. Varhany od bratří Riegerů z Krnova byly zakoupeny v roce 1929 (viz https://organy.hc.sk/t_index.php?lg=sk&pg=organar&orid_a=1). Roku 2013 sem byl přenesen nový nástroj z 50. nebo 60. let 20. století, který přizpůsobil novým poměrům varhanář Alojz Vojtek z firmy Vojtek a syn ze Žiliny (viz https://www.organisti.sk/modules.php?name=Reviews&rop=showcontent&id=338).
Původně měl kostel 2 zvony, jak již bylo v předchozím textu zmíněno. Dnes tu nalezneme: zvon. sv. Petr o hmotnosti 775 kg a průměru 109 cm od Josefa Tkadlece z Halenkova z roku 1981; zvon Panny Marie o hmotnosti 360 kg a průměru 84,5 cm od Petra Hilzera z Vídeňského Nového Města z roku 1891; zvon sv. Pavel o hmotnosti 195 kg a průměru 69 cm od Josefa Tkadlece z Halenkova z roku 1980; zvon sv. Cyril a Metoděj o hmotnosti 175 kg a průměru 66,3 mm od Rudolfa Manouška z Brna z roku 1921; zvon sv. Josef (umíráček) o hmotnosti 70 kg a průměru 49 cm od Rudolfa Manouška z Brna z roku 1921 a dvojici hodinových cimbálů, první o hmotnosti 15 kg a průměru 33 cm a druhý o hmotnosti 35 kg a průměru 43 cm (viz https://www.youtube.com/watch?v=z1ST2VnfknM). Na závěr ještě dodejme, pokud chcete navštívit zdejší služby Boží, můžete se více dozvědět o čase jejich konání zde: https://www.dokostola.sk/kostol/411486-farsky-kostol-nanebovzatia-panny-marie.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(49.437, 18.885)
Poslední aktualizace: 31.5.2026
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Příspěvky z okolí Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Oščadnici
Kalvária Oščadnica
Poutní místo
Kalvária je príjemným miestom na prechádzku aj pre slabších turistov. Nevysoký kopec sa nachádza priamo v centre obce. Zdoláte ho po cik-cakovom chodníčku za cca 20 minút, odmenou je krásny výhľad i nevšedná atmos…
0.4km
více »
Kalvárie v Oščadnici
Kříž
Kysuce náležely až do konce 2. světové války mezi místa, kde žádná kalvárie nebyla zřízena, i když jejich existence byla tradiční jako symbolická náhrada za pouť do Svaté země, při níž mohli věřící meditovat nad 13-14 klíčovými událostmi od odsouzení Ježíše Krista až po jeho pohřbení. Zároveň se při fyzické námaze očistili ve své mysli od různých hříšných věcí a mohli se věnova…
0.4km
více »
Kalvária Oščadnica
Boží muka
Kalvária Oščadnica
S výstavbou kalvárie sa začalo v roku 1946. Oščadnickí veriaci ju postavili z vďačnosti za to, že počas druhej svetovej vojny, keď sa takmer mesiac bojovalo na Veľkej Rači, obec vyviazla bez p…
0.4km
více »
Kostol nad kalváriou Oščadnica
Kostel
Kostol nad kalváriou Oščadnica
Kostol bol dostavaný do novembra 1947 a vnútorná časť kostola bola dokončená do júla 1948. Bol postavený ako kalvária na žiadosť oščadnických veriacich.
Autorom oltáru t…
0.4km
více »
Oščadnica - centrum obce
Vesnice
Obec Oščadnica leží v severozápadnej časti Slovenska v regione Kysúc pod masívom Veľkej Rače 1236 m.n.m. a je i jeho najväčším vrcholom. Táto obec, ktorá patrí pod žilinský kraj a okres Čadca má rozlohu 59 km² a p…
0.6km
více »
KAŠTIEL OŠČADNICA
Zámeček
KAŠTIEL OŠČADNICA
postavil grof Bellster roku 1910, zároveň zřídil park o rozloze tří hektarů. Zde se nacházejí naše i cizokrajné dřeviny.
Kaštil prošel více stavebními úpravami a v 70.letech 20.století se zača…
0.6km
více »
Snow paradise Velká Rača - Oščadnica
Ski areál
Ski areál se 14 sjezdovými tratěmi v délce 14 km, kde si přijdou na své jak pokročilí jezdci, tak začátečníci. Středisko se sestává ze tří lokalit - Dědovka, Marguška, Láliky. Celková…
0.9km
více »
Oščadnica - Lurdská jaskyňa a Najsvätejšia trojica
Boží muka
Lurdská jaskyňa Panny Márie a Najsvätejšia trojica je postavené asi 500 metrov južne od centra obce Oščadnica. Toto miesto navštevujú pútnici, veriaci, zastavia sa tu i turisti. Je postavené k úcte Matke Ježiša K…
1.1km
více »
8. ROČNÍK SÚŤAŽE VO VARENÍ KAPUSTNICE
Tipy a novinky
Pozývame všetkých na netradičné varenie kapustnice v nadmorskej výške 974 m, kde všetky jedlá lepšie chutia a kapustnica najviac!!! Neopakovateľnú atmosféru s hudbou, zábavou a zasneženou čarovnou prírodou okolo môžete zažiť jedine v tento deň a iba tu!!! Všetci návštevníci sa môžu…
2.5km
více »
ROZPRÁVKOVÝ KARNEVAL NA SVAHU – LYŽOVAČKA V MASKÁCH
Ski areál
Obľúbená akcia pre všetky vekové kategórie. Veď kedy už uvidíte na svahu prefrčať okolo červenú čiapočku, či Marfušku z Mrázika? V stredisku Snowparadise si môžete užiť rozprávkový karneval na lyžiach a ešte aj vyhrať pekné ceny.
registrácia: 8:30 – 11:00 hod. v Zákazníckom …
2.8km
více »
LYŽOVANIE S ČELOVKAMI V SNOWPARADISE VEĽKÁ RAČA
Ski areál
Miesto konania: Dedovka – zjazdovka Hladká
Netradičné lyžovanie s čelovkami v nádhernom prostredí bude pre každého nezabudnuteľný zážitok. Do povinnej výbavy si treba okrem lyžiarskej…
2.8km
více »
Slalom o pohár macka Račka
Ski areál
Neváhajte a zúčastnite sa rozprávkového slalomu pomedzi čarovné postavičky v detskej lyžiarskej škôlke a možno práve vy vyhráte pohár Macka Račka a ďalšie pekné…
3.1km
více »
Kaplnka za Dedovou Sedlo Príslop Oščadnica
Kaple
Jedným z typických znakov dedinky Oščadnice je viacero krásnych drevených kaplniek roztrúsených po osadách chotára. Jedna z najnavštevovanejších je tá v sedle Príslop, najmä pre jej jednoduchú dostupnosť z vrcholo…
3.1km
více »
SNOWPARADISE VEĽKÁ RAČA JE KARAVAN FRIENDLY!
Ski areál
V stredisku radi privítame všetkých hostí a samozrejme aj tých, ktorí prídu karavanom. Pre karavany máme v Dedovke vyhradené
miesta kde môžu zaparkovať a využiť…
3.2km
více »
ROZPRÁVKOVÝ SLALOM O POHÁR MACKA RAČKA V SNOWPARADISE VEĽKÁ RAČA
Tipy a novinky
Neváhajte a zúčastnite sa rozprávkového slalomu pomedzi čarovné postavičky v detskej lyžiarskej škôlke a možno práve vy vyhráte pohár Macka Račka a ďalšie pe…
3.3km
více »
Penzion Dedovka
Odpočinkové místo
Penzion Dedovka
20.1.2013
Penzion Dedovka se nachází při Snowparadise Veĺká Rača.
Při návratu z Veĺké Rači jsme si dali chutné menu za 4,5€ (kuřecí vývar, řízek s bramborem) v Penzionu Dedovka. Příjemné …
3.5km
více »
obec Oščadnica - kaštieľ a lesopark
Zámeček
Obec Očšadnica v severoápadnej časi Slovenska, v okrese Čadca je svojou rozlohou a počtom obyvaeľov viac ako 5 600 jednou najväčších slovenských obcí. Mnoho turistov spája táto obec aj s turistikou, Veľkou Račou,…
4km
více »
Oščadnica - bobová dráha
Zábava, atrakce
Lanovkou z Oščadnice - Dedovky sa vyvezieme pod Veľkú Raču.Tu sa nachádza Snou Park. Hlavnou atrakciou letnej sezóny je bobová horská dráha. Štart bobovej dráhy je vpravo od vrcholovej stanice lanovky. V bud…
4.6km
více »
Oščadnica - Lanová dráha Dedovka - Rača
Lanovka
Lanovka Veľká Rača - Dedovka bola uvedená do prevádzky 13. decembra 2002. Je to typ osobnej vysutej jednolanovej dráhy obežného systému s pevným uchytením štvormiestnych sedačiek s nástupným pásom. Výrobný typ lan…
4.7km
více »
Oščadnica - vyhliadka nad riekou Kysuca so sochou devy Kysuca
Drobné památky
Tak ako každý rok chodíme s babkou na cintorín do obce Oščadnica. Z cintorína sme sa išli pozrieť na novšiu atrakciu Kysúc - vysunutú lávku nad riekou Kysuca, ktorá je obohatená o peknú drevenú sochu s názvom Deva Kysuca od Jozefa Mundiera. Ladné tvary devy symbolizujú vlny.Vyhliadková lávka sa nachádza neďaleko železničnej zastávky Oščadnica, pri cyklochodníku, ale naozaj dosť…
4.9km
více »
Veľká Rača (Wielka Racza, 1 236,1 m n. m.) - vrch
Vrchol
Veľká Rača (Wielka Racza, 1 236,1 m n. m.)
20.1.2013
nejvyšší slovenský vrch Kysuckých Beskyd
Jedeme na lyžařský zájezd do Snow paradise Veľká Rača. Jelikož nelyžujeme a chceme uniknout z městské inverze, rozhodneme se vyšlápnout si na vrch Veľká Rača.
Od autobusu v Dedovke jdeme k vlekům koupit lístek na lanovku (8€) a nasedáme. Míříme vzhůru a pod…
6km
více »
Velká Rača (Veľká Rača) 1236m.n.m. v zimě.
Tipy na výlet
Kam a jak jedeme?
Pojedeme se podívat na nejvyšší horu Kysuckých Beskyd - Velkou Raču 1236m.n.m. Leží na Slovensko - polském pomezí a na Moravu to je odsud taky jenom kousek. Jak se jí ale dostat pod kůži?
Autem - ze silnice Čadca - Žilina odbočit v Oščadnici a pokračovat přes celou předlouhou obec až na její konec (asi 8 km), nechat se vést směrovkami ke spodním stanicím…
6.1km
více »
Trojmezí
Orientační bod
Trojmezí je místo kde se setkávají tři státy a to Česká republika, Polsko a Slovensko a najdeme jej východním směrem od nejvýchodnější obce naší republiky od…
9km
více »
Hrčava
Vesnice
Hrčava, 2. nejvýchodnější obec České Republiky, se nachází ve výšce 650 metrů. Dojedete sem autobusem z Mostů u Jablunkova.
Obec byla založená v 17. století jako součást Javořinky, která dnes patří do Polska.
Z pa…
9.8km
více »
Hrčava
Vesnice
Hrčava je nejvýchodnější obcí České republiky. V blízkosti obce jsou státní hranice s Polskem a se Slovenskem. Hraniční přechod s Polskem Hrčava ? Jaworzynka mohou použít jen pěší, cyklisté a malé motocykly. Obcí…
9.8km
více »
obec Hrčava
Vesnice
Hrčava je najvýchodnejšou osídlenou časťou Českej republiky. Nachádza sa v Moravsko slezskom kraji v okrese Frýdek - Místek. V obci dnes žije približne 260 obyvateľov. Prvá zmienka o obci je z roku 1645 v súvislos…
9.9km
více »
Girová
Rozcestí
Kuželovitý vrchol 4 km východně od obce Mosty u Jablunkova. Těsně pod vrcholem je stejnojmenná turistická chata Girová a rozcestník se nachází v blízkosti této chaty. Rozcestím prochází zelená a červená značka. Z Girové je mož…
11.8km
více »
Chata Studeničné
Chata
Při výstupu z obce Mosty u Jablunkova na Girovou ( 839 m.n.m.) budeme procházet kolem vrcholku Studeničný ( 717 m.n.m.). Na jižní stráni nedaleko vrcholku byla…
12.3km
více »
Bahenec
Osada
Bahenec je horská rekreační osada a najdeme ji v jižní části Slezských Beskyd a východním směrem od města Jablunkov. Z obce Písek, která leží jižním směrem vede do této osady silnice.…
16.4km
více »
Lysá hora
Vrchol
"Lysá hora je nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd (1323 m n. m.). Z jejího vrcholu, který není zcela zalesněný, se rozbíhají 4 velké rozsochy, jež se rozvětvují v další menší podruž…
34.1km
více »




