Kalvárie v Oščadnici

Kysuce náležely až do konce 2. světové války mezi místa, kde žádná kalvárie nebyla zřízena, i když jejich existence byla tradiční jako symbolická náhrada za pouť do Svaté země, při níž mohli věřící meditovat nad 13-14 klíčovými událostmi od odsouzení Ježíše Krista až po jeho pohřbení. Zároveň se při fyzické námaze očistili ve své mysli od různých hříšných věcí a mohli se věnovat pouze těm duchovním, včetně lítosti nad svými hříchy a soustředění se na modlitby. Neopomenutelnou věcí bylo také vizuální podání biblického příběhu těm, kteří neuměli číst a psát a prostřednictvím obrázků pochopili to, oč tu běží. A nesmíme zapomenout rovněž na jejich architektonickou kultivaci krajiny, protože jejich zřízení měli vždy na starosti významní umělci.

Během 2. světové války došlo v okolí obce k silným a krvavým bojům, avšak jako zázrakem se nikomu nic nestalo, pokud myslíme přímo místní obyvatele. Ti to pokládali přímo za Boží zázrak a právě Bohu chtěli za toto poděkovat, i když nápady ohledně vybudování křížové cesty jsou prý údajně staršího data, protože třeba "Atlas katolíckej cirkvi na Slovensku" od doc. RNDr. Štefana Poláčika, PhD. a prof. ThDr. Viliama Judáka, PhD. hovoří o tom, že kalvárie byla postavena z vděčnosti, že "nikdo z obce nezahynul ani v první ani ve druhé světové válce, ačkoli u vsi probíhaly válečné operace." S výstavbou kalvárie a kaple nad ní začali v červenci 1946 na kopci Zagrapa nad tzv. léčivým pramenem, aby byla slavnostně posvěcena na svátek Nanebevzetí Panny Marie po duchovní obnově ve dnech 12.-15. srpna 1948, přičemž kalvárie byla posvěcena P. Jakubem Vavrekem a kaple nad ní papežským prelátem Mons. Eugenem Filkornem.

Vznikl tak terasovitě se vlnící chodník s kamenným ohrazením ve svahu od spodu kopce se sousoším Krista na Olivetské hoře a Bičování od Jozefa Pazdery z Oščadnice až na jeho vrchol se 14 zastaveními v každé zatáčce v podobě širokých podstavců s polokruhovými nikami se jmény jednotlivých donátorů (členové Národního výboru Oščadnica; Chrámové družstvo Pelhřimov; Gašpar a Jozefína Gavlákovi; F. Bukovan, L. Deckár, M. Ivánek a A. Kubica z Čadce; skupina dělníků Jána Kvasnovského z Vítkovíc; členové divadelního kroužku katolické akce v Oščadnici; Štefan a Žofia Čamborkovi; rodina Jozefa Hanzlovana z Oščadnice; Ondrej Kozáček se svými bratry; zaměstnanci dřevozpracující akciové společnosti Oščadnica; Anna Štens a členové III. řádu; Štefan Kubjátko se svou rodinou z Oščadnice; Karol a Helena Gánocyové; Ján Koza, Jozef Honek a oščadničtí krajané z USA), nad nimiž jsou čtvercové niky s terakotovými výjevy křížové cesty, zakončené půlkruhovými výstupky s vrcholovým křížem, jejichž autorem byl akademický sochař Ján Vasilij Čermák (dodáno Chrámovým družstvem Pelhřimov), přičemž celek navrhnul pražský architekt Antonín František Medřický (1889-1962; viz https://blog.sme.sk/lisinovic/fotografie/putovanie-po-slovenskych-kalvariach-8-oscadnica) a zrealizoval zednický mistr Rudolf Štens (viz https://farnosttrinec.cz/most/archiv/357_Most_379.pdf), a to včetně jednolodní kaple Sedmibolestné Panny Marie, jejíž dominantou je čtyřboká a částečně na průčelí předstoupená věž, která je nad vstupem ozdobena okrouhlým reliéfem Madony a zakončená polokulovitou měděnou bání s proskleným tamburem, jež z dálky připomíná jakýsi symbolický maják, zvláště pak při nočním nasvícení.

V interiéru s betonovým kazetovým stropem a vitrážovými okny s jednoduchými geometrickými obrazci je situován oltář od Josefa Pazdery z Oščadnice, jehož dominantou je vrchní výjev Nanebevstoupení s postavou vznášejícího se Ježíše Krista, jenž je upevněn na vrcholu vysokého dvojitého kříže a pod ním dřevěné polychromované sousoší Piety (Sedmibolestné Panny Marie), jež je z obou stran doprovázeno skupinou přihlížejících apoštolů a mělo být dodáno Misijním domem Matky Boží v Nitře.

Před vstupem do kaple, u něhož je přidělaná mramorová pamětní deska s nápisem: "KALVÁRIU A KOSTOL POSTAVILI K SLÁVE UKRIŽOVANÉHO SPASITEĽA OŠČADNICKÍ R. K. VERIACI V ROKOCH PÁNA: 1945-1948. ŽEHNAJ IM BOŽE NA VEKY! NAVRHLI A PREVIEDLI: ŠT. KRAUTMANN-MARTIN BERNÁT. KANONIK-FARÁR - VEDÚCI NOTÁR PLÁNOVAL: ARCH. ANT. MEDRICKÝ." nalezneme navíc ještě trojici dřevěných křížů, přičemž 2 krajové jsou prosté kříže a prostřední je ozdoben Ukřižovaným Ježíšem Kristem. Směrem od nich k zastavením kalvárie je umístěný ještě Boží hrob, který má připomínat kamennou jeskyni s betonovou polychromovanou plastikou mrtvého Ježíše Krista, přichystaného k jeho vstoupení na nebesa.

Ač došlo k dokončení kalvárie již po únoru 1948, tak to nemělo na ni velký vliv, protože nejen místní duchovní i věřící se pečlivě starali o její údržbu a nedopustili, aby se s ní něco stalo, kolikrát se tak dostali i do křížku se světskou mocí, ale ta vždy nakonec raději ustoupila, neboť tento kraj byl velmi zbožný a komunisté si nemohli dovolit vyvolávat velké různice a náboženské třenice, když se zprvu chtěli ukazovat jako ti, kdo přistupuje i k náboženským otázkám s rozvahou a k věřícím s určitou úctou a pochopením. Velká obnova tohoto areálu proběhla v roce 1997 (jako zrekonstruovaná poprvé posloužila 17. srpna téhož roku při Oščadnické pouti na Kalvárii) a na závěr musíme ještě dodat to, že zdejší poutě se konají první neděli po svátku Nanebevzetí Panny Marie (15. srpna; viz https://www.cirkev.cz/slavnost-nanebevzeti-panny-marie_41607), jež bývají mnohem větší při kulatinách existence křížové cesty, jako např. v roce 2008.