Kaple sv. Kateřiny Alexandrijské na hradě Kunětická hora

Na katastru obce Ráby západně od vsi Kunětic se nachází v jinak rovinaté krajině čedičový vrch, resp. jeho těžbou „ohlodaná“ část. Na něm se nachází hrad Kunětická hora. Kdy přesně vznikl, není jasné. Některé prameny tvrdí, že mohl stát již ve 13. století, ale k tomu nejsou jednoznačné důkazy. Podle památkářů měl být hrad založen v letech 1421-1423 (podle všech přímých i nepřímých dokladů a zmínek je jistě staršího původu) a rozšířen v letech 1491-1509 (údajně na základě svolení krále Vladislava z 3. listopadu 1492). Většina dochovaných objektů by měla pocházet z roku 1509 zakončené přestavby od Viléma z Pernštejna a z pozdních úprav hradního areálu.

Problémem hradu v pozdějších dobách byl však velký nezájem o něj a jeho stav. Předzvěstí všech zlých věcí bylo jeho zpustošení prudkou větrnou bouří v roce 1556. Od vypálení švédským generálem Lennartem Torstensonem 17. října 1645 chátral (roku 1681 se o něm zmiňuje Bohuslav Balbín jako o zpustlém) a jeho stavu nepomáhal ani na úbočí kopce se nacházející erární lom, který byl zrušen až v roce 1897, přičemž kámen se tu lámal již roku 1513. Zaznamenání hodné je zřícení části skály a hradu 5. září 1884.

Sice po své návštěvě hradu roku 1820 císař František I. nařídil jeho kompletní opravu, ale došlo pouze na opravu kaple a konzervaci rytířské síně se svou podivuhodnou diamantovou klenbou zakrytím pomocí šindelové střechy. Mnohem větší, i když stále nedostatečná, byla oprava v roce 1859, kdy byl na jižní straně hradního paláce vystavěn silný opěrný pilíř, hlavní brána paláce byla podchycena cihlovým zdivem a opatřena střechou, rovněž věž, v níž byla i sklenuta okna.

O skutečnou záchranu zchátralého areálu se však zasloužil až Musejní spolek pardubický, který roku 1917 najal hrad od vídeňského podnikatele a jeho vlastníka Richarda barona Drascheho z Wartinbergu (pardubický velkostatek i s Kunětickou horou získal 18. června 1881), aby zahájil záchrannou činnost. 19. prosince 1919 Kunětickou horu s přilehlými pozemky za 86 000 Kč zakoupil a v roce 1920 založil Kunětické družstvo, spolek, jehož úkolem bylo opatřovat finanční prostředky a podporovat stavební odbor Musejního spolku v jeho práci, kterou věnoval zejména záchraně zřícením ohrožených míst hradu a obnově vzácné klenby v rytířském sále. Ještě roku 1920 byla vyčištěna část hradu od rumu, v místnosti 1. patra nad ohroženou klenbou palácového průjezdu byl zřízen strop a nad ním dřevocementová střecha s odpadem pro vodu a provedena byla taktéž střecha ve 2. patře nad schody k věži. V následujícím roce firma Hrůza a Rosenberg obnovila z betonu gotickou sklípkovou klenbu rytířské síně v paláci podle nárysů Ing. Antonína Žabky, který vycházel z té původní, jež se zřítila již roku 1871. Dále byly zřízeny pískovcové schody do 1. patra paláce, v místnostech položeny podlahy, zchátralé a sesuté klenby nad okny ve 2. patře paláce, v místnosti vedle kaple a v západní části hradu byly opět znovu vyzděny, v přízemí paláce a ve 2.-3. patře věže byla osazena ostění, vnitřek rytířské síně, průjezdu a místnosti v 1. a 2. patře věže byly znovu omítnuty. V roce 1921 při návštěvě přednosty památkového oddělení ministerstva školství Dr. Zdeňka Wirtha bylo ještě stanoveno zřízení betonového ochozu nad 6. branou a nad ním stanové střechy prejzové. Vše bylo završeno zrestaurováním celého hradu podle projektu architekta Dušana Jurkoviče v letech 1921-1928. Nebýt této organizace a později též státní, zemské i komunální pomoci, nejspíše by z něj zůstaly pouze sutiny a ne kulturní památka (od 3. května 1958 kulturní památka, jež byla zapsána do seznamu 16. března 1964; od 1. ledna 2002 národní kulturní památka podle nařízení vlády č. 132/2001 Sb. z 28. března 2001 o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky), jež je cílem mnoha našich i zahraničních turistů.

Na nádvoří se nachází dochovaná hradní kaple sv. Kateřiny, která byla několikrát přestavována a následně posvěcena, např. 17. srpna 1698 P. Janem Adamem Lorentzem, farářem sezemickým a dřítečským, spolu s vedlejší kapličkou; a 9. září 1857 královéhradeckým biskupem Mons. Karlem Hanlem. Tato nevelká pozdně gotická kaple obdélného půdorysu s odsazeným pravoúhlým presbytářem je zapojená do severního obvodu předhradí a její diamantová (sklípková) klenba je nejvzácnější z interiérů tohoto hradu. Jak vypadala v minulosti nám nejlépe předestře článek J. Nechvíleho, který byl uveřejněn v „Methodovi“ 30. října 1880:

„Hradní kaple sv. Kateřiny v zámku Kunětickém.

Západně od vsi Kunětic, asi ½ hodiny, zdvihá se z roviny vrch 1020' vysoký útvaru plutonického, na kterém stojí zřiceniny hradu zvaného „Kunětická Hora“, v nynější podobě vystaveného od p. Viléma z Pernštýna r. 1508 dle nápisu na bráně ve hradu samém. Na nádvoří po pravé ruce jest dobře zachovalá hradní kaple svaté Kateřiny, jejížto dvéře jsou gotické, oblouk lomený z pískovce, ale z doby zkažené gotiky. Kaple sama jest 18 kroků dlouhá, 6 kroků široká, bez oken, má oltář copový sv. Kateřiny s tumbou kamennou a obrázkem na plátně malovaným bez ceny. Podle strany epištolní jest mramorová tubulka ve zdi s nápisem latinským: „Die 9. Maji 1820 ascenderunt montem hunc Franciscus I. Aust. Imperator cum Carolina Imper. et Clementina filia in societate Aulicorum Comitis D. Wrbna, D. Wurmbrandt et Comtssae D. Lažanský. Comitatia: K. Distr. Chrud. Aug: Jahn. C. D.: Com. Joa: Do: Kolovrat Krakowsky Oeconomiae Silvarumque Officialis D. F. Hein et D. Fr. Vl. Kanova. Die 21. Julii 1820. aeque scandit in praefatum collem Ferdinandus haeres imperii austriaci cum aulicis comitibus D. Bellegarde et D. Tiedge ducti a suprafatis. Scripsit Joannes Springer, localista loci.“ – Mimo to jsou tu na stěně obrazy na papíře černou křídou malované: 1. Trest prodávajících v chrámu. 2. Kazba Jana, oba od Kokeše ze Škrovádu. 3. Fariseus a publikán od Müllera z Podhůří. 4. Lazar od Papáčka z Chrudimi. Všechny tyto obrazy dělány jsou dle Schnorra z Karlosfeldu. Klenba toho chrámečku jest prohloubená, sklípková, na způsob diamantové. Nad kaplí jest vížka s 2 zvonky dřevěná.

Původ kaple této sahá jistě do doby vystavění zámku r. 1508. Farní památní kniha Kunětická dí, že kaple tato byla zbudována přičiněním Pardubického děkana Michaloviče, a sice dvakráte r. 1476 a 1698 svěcena, r. 1783 zavřena, na to zase roku 1857 znovu posvěcena. Bývá v ní dvakráte do roka mše svatá. Nynější malba v ní zhotovena jest nákladem hostinského na Kunětické Hoře pana Formana. – Jména míst pod Kunětickou Horou: Obora Dančí, Kladivo, Vlkanovka, za Třídni. Plebán Kunětický platil papežského desátku od r. 1369 do r. 1405 ročně 15 gr.“

Kaple byla upravena nejen podle výše zmíněného Jurkovičova plánu, ale již v roce 1939 byla Kunětickým družstvem v Pardubicích přestavěna znovu. K jejímu slavnostnímu vysvěcení královéhradeckým biskupem Mons. ThDr. Mořicem Píchou došlo 9. července 1939.

Dnes je slabě lomené ostění jižního vstupu do lodi profilováno pruhy rozštěpenými ve výši náběhu oblouku a ve vrcholu se přetínajícími. Soklíky prutů zdobí diamantování a nad vrcholem portálu je vyhloubena segmentová nika. Vpravo pod hlavní římsou je též prolomeno nízké obdélné okno s okoseným ostěním do podkroví kaple. Ve východní části lodi je prolomeno nevelké okno smjen nepatrně lomeným záklenkem. Jednoduchou kružbu okna tvoří náznaky plaménků. Pruty jsou však po přestavbě ze 20. let 20. století zčásti odsekány. Další okénko s podobně poškozenou kružbou je prolomeno na boční straně presbyteria. Zde dodejme, že před již zmíněnou Jurkovičovou úpravou byla kaple bez oken. Fasádu ukončuje bohatě profilovaná římsa. Valbová střecha je kryta prejzy. Ze západní strany vede do podkroví kaple porušený vchod v obdélném ostění s přetínavou profilací.

V sklípkovou klenbou zaklenutém interiéru nalezneme mj. barokní oltářní obraz zpodobňující sv. Kateřinu. Podle lidové tradice byl tento obraz získán odněkud z Kutné Hory nebo Sedlce. Zajímavostí je mramorová deska v triumfálním oblouku připomínající návštěvu císaře Františka I. s manželkou Karolinou a dcerou Klementinou z 9. května 1820 a odkryté nápisy na stěnách, pocházející většinou z konce 17. století (různé letopočty a nápisy). Ke kapli přiléhá barokní kaplička sv. Barbory s nízkým trojúhelníkovým ořímsovaným štítem z roku 1698. Z terasy u kaple je krásný výhled na Pardubice, Chrudim a Železné hory.

Původní zvon sv. Kateřiny z roku 1715 je vystaven v 1. patře hradního paláce u vstupu do expozice parforsních honů. Nový zvon Vojtíšek byl odlit v roce 2014 ve zvonařské dílně Leticie Vránové-Dytrychové v Brodku u Přerova podle návrhu herce a výtvarníka Pavla Novotného z Pardubic a námětu manželů Jirouškových. Na plášti zvonu nalezneme slova: „VDĚČNOST, SOUCIT, ODPUŠTĚNÍ, POCHOPENÍ, ODVAHA“. Vyzvání se s ním od 23. dubna 2015, a to v každou celou hodinu od 8.00 do 20.00 hod. Více o hradu a kapli zde: https://www.hrad-kunetickahora.cz/cs.