Jak si co nejvíc vychutnat předvánoční Budapešť

Budapešť si užijí milovníci gastronomie, lázní, nákupů i romantiky.

Nejhezčí pohled na metropoli je podle mě z Rybářské bašty, která stojí hned vedle Budínského hradu. A to hlavně večer. Z této osvětlené vyhlídkové terasy se sedmi věžičkami a s hradbami jak z nějaké pohádky, vidíte nasvícený Řetězový most, rozzářený monumentální Parlament u řeky nebo třeba centrum města se slavnou Bazilikou sv. Štěpána.

Vyhlášené vánoční trhy

Právě u baziliky, a na náměstí Vörösmarty, najdete centrum vyhlášených vánočních trhů (několikrát zvítězily v anketě Nejlepší vánoční trh v Evropě, kterou pořádá web European Best Destinations). Na čelní stěnu chrámu tu za zvuků hudby promítají působivé projekce, mají tady všude spoustu světel a vánočních ozdob, ale také poměrně vysoké ceny místních specialit. Jídlo tu u stánků běžně vyjde i na víc než 400 Kč.

Proto si řada lidí vychutná v centru spíš jen vánoční atmosféru a dá něco na zahřátí (svařák nebo krampampuli: okořeněné červené s kouskem pomeranče, citrónu nebo sušeného ovoce, nad které tu umístí kostku cukru nasáklou rumem a zapálí ji, takže karamel odkapává do nápoje). Maďarské speciality a vánoční dobroty pak ochutnají na vánočních trzích mimo centrum nebo v restauraci s přátelskými cenami anebo v některé z tržnic.

Výhodnější než ta centrální, kde kvůli přívalu turistů bývají také vyšší ceny, je třeba tržnice u stanice metra Lehel tér nebo Újbuda-központ. Pro srovnání, relativně dostupný smažený langoš (křupavá pšeničná placka), stojí na Vörösmarty 137-245 Kč, zatímco v těchto tržnicích 95–130 Kč a 65–80 Kč. U jídel jako je guláš, perkelt nebo třeba paprikáš bývají rozdíly v cenách ještě výraznější. Hlavně pak pro čtyřčlennou rodinu.

Češi nakupují v tržnicích populární uzeniny, sušené papriky, tokajské, pálenky apod. S průvodcem, který se vyzná v cenách a v kvalitě, výhodně pořídí také šafrán nebo husí játra.

Sto termálních pramenů

V Budapešti je víc než 20 lázní a wellness zařízení, která využívají termální prameny (těch tu vyvěrá minimálně sto). Nejznámější jsou slavné Széchenyiho lázně s 18 bazény. V těch bývá rozdílně teplá voda, nebo voda s jiným složením. Můžete v nich plavat, relaxovat, případně se nechat masírovat vodním proudem. Nabízí tu i různé procedury, ale třeba také kuriozity typu nočního koupání s hudbou nebo tanečních akcí v bazénu.

Navštívit tyto lázně mi připadne výhodné i proto, že leží u stejnojmenné stanice metra, v populárním městském parku Városliget. Hned vedle najdete kluziště a dvě velice originální stavby, které získaly řadu cen, včetně prestižních mezinárodních. Muzeum hudby má neobvyklý tvar houby, výborné akustické řešení a napojení na okolní přírodu (například některé stromy prorůstají střechou budovy). Etnografické muzeum připomíná prastarou loď jejíž příď i záď se zdvihají z podzemí směrem k obloze. Na střeše muzea se zelená zahrada jakoby napojená na okolní městský park. Obě budovy jsou výjimečné a stojí za to si je prohlédnout nebo je i navštívit.

„To je unikát!“ zvolal císař

Psal se rok 1790 a lékárník József Zwack připravil pro císaře Františka Josefa I extrakt ze 40 bylin rozpuštěných v alkoholu. Měl mu pomoct s jeho zažívacími potížemi. Když se ho císař napil, údajně zvolal: „To je unikát.“ Tak prý vznikl bylinný likér Unicum, který se vyrábí dodnes. Je takovou maďarskou Becherovkou a lidé ho pijí obvykle po jídle. Nejlepší mi připadá ochutnat ho přímo ve sklepení likérky, ve svérázné atmosféře přímo mezi dubovými sudy, a to hned v několika chuťových variantách. Dozvíte se tady víc o jeho výrobě a historii rodinné firmy.

Pokud na cestách rádi zkoušíte něco nového, navštivte Time Out Market, v čerstvě zrenovovaném Korvínově paláci, obchodním domě z dvacátých let minulého století. Najdete tu výběr 11 restaurací, které nabízejí moderní varianty místní kuchyně, ale i těch exotičtějších (tchajwanská, japonská, vietnamská, ale také jídla z Blízkého východu nebo z východní Asie). V Budapešti je jinak celkem 36 restaurací oceněných nebo doporučených Michelinským průvodcem, a to v různých cenových hladinách. Pokud se chcete dovědět víc, napište na guide.michelin.com do vyhledavače heslo Budapešť.

Romantická plavba

Voda Dunaje tiše šplouchá o bok lodi, která míjí rozsvícený Budínský hrad a Rybářskou baštu, podplouvá Řetězový most a míří k rozzářenému Parlamentu. Je to romantická večerní plavba, při které můžete popíjet čaj, sekt nebo si dát večeři. I z hladiny Dunaje vidíte, že spousta zdejších památek vznikla v 19. a na začátku 20. století. Důvodem byla jednak obrovská povodeň (1838), které padlo za oběť víc než 2000 budov, a jednak ekonomický vzestup země po rakousko-uherském vyrovnání (1867). S novými stavbami vznikla potřeba nového uspořádání města. V ledasčem se podobalo tomu pařížskému. Také proto se o Budapešti občas mluví jako o „Paříži na Dunaji“ a třeba Andrássyho třídu s luxusními obchody tu přirovnávají k Champs-Élysées.

Z té doby pochází i Sál sv. Štěpána na Budínském hradu, který byl vystavený na Světové výstavě v Paříži (1900), kde získal hlavní cenu, ale také Parlament, Opera, Muzeum užitého umění, restaurace Gundel, Palác Gresham a další významné památky, které stojí za vidění. Jsou ovlivněné secesí, neoromantismem a dalšími styly. Město, tehdy metropole Uher, vzkvétalo totiž i díky své otevřenosti vůči novým myšlenkám a lidem různých národností, kultur nebo vyznání. Stopy tohoto rozmachu jsou patrné dodnes.

Petr Veselý, foto autor