Honkova ulice v Hradci Králové

Tato ulice, jež se nachází na pomezí katastrů městských částí Kukleny, Pražské Předměstí u Hradce Králové a Plačice, začíná železniční tratí Hradec Králové-Pardubice, odkud vede jihozápadním směrem až k bývalým kuklenským sádkám a odtud k bývalému Temešvárskému mlýnu čp. 555, v němž dnes nalezneme Centrum zábavy a sportu FOMEI. Pak ještě pokračuje kolem sběrného dvora čp. 214 a mezi rybníkem Panelárna a Voženílkovým písníkem až k plačické panelárně.

Své pojmenování obdržela v roce 1958 po Antonínu Honkovi (28. listopadu 1904 Rokytnice, okr. Třebíč - 26. března 1943 koncentrační tábor Osvětim), komunistickém funkcionáři a protifašistickém bojovníkovi, který byl od roku 1922 vůdcem skautů FDTJ v Kuklenách (Skauti Spartakovi), v letech 1937-1941 působil ve Španělsku a Francii, poté byl vyslán do protetorátu, aby organizoval ilegální činnost, brzy však byl zatčen gestapem, aby zahynul v osvětimském pekle. Předtím bývala nazývána jako Plačická (od roku 1929; pouze pražskopředměstská část), a to od toho, že těmito místy vedla již přinejmenším v pozdním středověku cesta do Plačic a dále na Vlčkovice a Praskačku.

Do historie se příliš nezapsala, stejně tak není bohatá na nějaké výrazné pamětihodnosti. Pokud do ní přijdeme přes železniční přejezd z ulice Prokopa Holého, uvidíme na levé straně dominantu v podobě objektu Odlehčovací služby čp. 1780, který byl realizován v letech 2020-2022 nákladem 130 000 000 Kč, z nichž 47 696 247 Kč (včetně DPH) činila dotace z operačního programu ministerstva práce a sociálních věcí "Rozvoj a obnova materiálně technické základny sociálních služeb 2016-2022". Jeho úkolem je pobytová služba poskytovaná osobám se sníženou soběstačností z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, o které je jinak pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí a tímto si pečující osoby mohou v mezidobí odpočinout. Toto zařízení není na tomto místě prvním svého druhu, dříve se tu nacházel dům s pečovatelskou službou, jenž byl v letech 1982-1983 zrekonstruován a s 11 bytovými jednotkami byl uveden do provozu 1. dubna 1984, ale později byl opuštěn, takže chátral a v jeho interiéru se usazovali bezdomovci a narkomané. Nakonec byl spolu s přilehlými budovami čp. 96 a 817, v nichž bývaly od roku 2005 městské holobyty, zbourán a na jeho místě vznikla právě Odlehčovací služba.

Za ní se pak nachází moštárna a sušárna, které vybudovala v akci Z 2. základní organizace Českého zahrádkářského svazu v Hradci Králové 2 a zkušební provoz v nich zahájila v roce 1975. O vybudování víceúčelového zařízení s moštárnou, skladištěm a místností pro schůze se začalo uvažovat již v 60. letech 20. století, ale jasné obrysy tohoto plánu se objevily až roku 1969, kdy bylo též rozhodnuto o tom, že rozpočet na něj by měl činit kolem 100 000 Kčs.

Na opačné straně silnice se táhnou zahrádkářské kolonie, jinak je celá zástavba složena z přestavěných prvorepublikových domů a z těch původních, kterých tu bývalo několik, nezbylo do dnešní doby nic. Kolem Kuklenské a Pardubické ulice se naopak nacházejí louky a pole, na nichž se do budoucna uvažuje o případné zástavbě, přičemž první plány se objevily již za komunistického režimu, kdy mělo vzniknout sídliště i v místech mlýna Temešváru.

Samo propojení již dříve upravených částí místních komunikací pak proběhlo v letech 1967-1968, ale jejích změn proběhla celá řada, např. v letech 1984-1985 šlo o stavbu kanalizace. Dalším výrazným místem je tenisový areál Tenisového klubu VČE Hradec Králové, jenž byl vybudován v akci Z pro tehdejší Dynamo Hradec Králové, jež zde zahájilo provoz v roce 1981. U domů čp. 105 (bývalo zde truhlářství Rudolfa Mádleho) a 108 je třeba říci, že bývaly dříve řazeny do ulice Prokopa Holého (někdy však bývala tato lokalita nazývána Za pardubickou tratí), naopak již čp. 172 s holičstvím Aloise Štengla byla Plačická ulice (pozůstatek původní Plačické ulice po vzniku ulice Prokopa Holého). Podobně tomu bylo např. s čp. 233-234 a 273-274, tyto domy náležely do kuklenské ulice U nádraží.

Nejvýraznějším objektem je pak již zmíněný Temešvárský mlýn čp. 555, který vznikl u stejnojmenného rybníka, založeného kolem roku 1228 opatovickým beneditinským klášterem, jemuž tehdy náležela celá okolní krajina. V těch dobách však ještě nosil název Vlčí Hrdlo. Právě u něj stával v 15. století šosovní dvůr královéhradeckého konšela Petra Huneše, jenž se zde rozhodl založit mlýn. Právě od něj a jeho syna byl rybník nazýván jako Hunšovský a od dalšího vlastníka Mikoláše Vraždy jako Vraždovský. Ve 2. polovině 18. století byl za Matěje Maršona vybudován nový náhon do Březhradu, dnešní Malý Labský náhon, jehož původní tok se Temešváru vyhýbal. Do roku 1948 náležel mlýn Josefu Voženílkovi. Po jeho zabrání státem se tu posléze přestalo mlet a mlýn sloužil zejména ke skladováníb a co je zde dnes, to bylo zmíněno na počátku této stati, k čemuž je třeba ještě dodat to, že v roce 2025 tu byla otevřena expozice Svět plazů (viz https://www.svet-plazu.cz/).