Heřmánkovice – hřbitovní areál Všech svatých (kostel, fara a smírčí kříž)

Heřmánkovický kostel Všech svatých je jedním ze slavné skupiny broumovských kostelů. V tomto případě však jeho přitažlivost výrazně zvyšuje fakt, že jej obklopuje hřbitov s několika velmi zajímavými náhrobky, do jehož ohradní zdi je vsazen krásný smírčí kříž. Přesněji smírčí kříže dva … a ještě navíc s dalším pozoruhodným bonusem.

Tím hlavním zde ale zůstává „hřbitovní“ kostel Všech svatých, který stojí na mírném návrší nad vesnicí a představuje tak dominantu okolní krajiny. Základní kámen současného kostela byl sice položen v listopadu roku 1722, ale dřevěný kostel zde stával již ve 14. století (v roce 1672 byl – opět jako dřevěný - obnoven). Stavbu nového kostela inicioval opat Otmar D. Zinke a za autora jeho projektu vybral slavného barokního architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Stavitelem kostela byl některý z domácích zednických mistrů.

Kostel byl sice postaven již v roce 1723, ale další 3 roky se pak ještě pracovalo na dokončení interiéru. Kostel má protáhlý půdorys s konkávně prohnutými stěnami. Na kruchtu navazuje hranolová věž se zaoblenými rohy, na konci lodi se nachází úzký presbytář, za nímž je umístěna sakristie. Exteriér člení lizénové rámce s profilovanou podstřešní římsou.

V málokdy přístupném jednolodním interiéru na první pohled zaujme strop, který je malbou stylizován do podoby „výhledu do nebe“. Zobrazuje Shromáždění Všech svatých a vidět zde můžeme i čtyři evangelisty a postavy andělů. Původní malbu místního malíře Johanna Hausdorfa však zakryla přemalba z roku 1865. Freska v presbytáři je zdobena rokajovým ornamentem, pochází z roku 1736 a představuje Pohled na Broumov.

Kolem lodi obíhá kaplový ochoz, který je v zadní části patrový a přecházející v kruchtu. Loď je kryta plochým dřevěným a omítaným stropem, kněžiště sklenuté plackou. Vnitřní mobiliář pochází většinově z období baroka a empíru, ale všechny cennější kousky odsud zmizely – naštěstí převážně do depozitářů, protože i v broumovských kostelech se po roce 1989 začalo krást ve velkém.

Svého času se uvádělo, že v kostele zůstal hlavní oltář z počátku 18. století se sochami sv. Benedikta a sv. Scholastiky a obrazem s Kristem a sv. Tomášem, barokní boční oltáře se sochou sv. Benedikta a mariánským obrazem Augusta Kracyka z roku 1853 a empírová kazatelna.

Za pozornost jistě stojí také sousední budova fary. Jedná se o původní, pozdně barokní stavbu, u které není známa přesnější datace vzniku (občas se uvádí rok 1784). Kvalita provedení však naznačuje, že by se i zde mohlo jednat o stavbu, na které se Dientzenhofer výrazně podepsal.

Velkou chybou by ovšem bylo projít bez povšimnutí kolem ohradní zdi kostelního areálu. Její součástí jsou totiž dva smírčí kříže a kamenná maska. Tyto artefakty mají navždy připomínat legendu, podle které se v době Třicetileté války u kostela potkali dva vojáci. Jeden byl Čech, druhý Švéd - spolu se pobili a vzájemně zabili. Čech zemřel hned u kostela, Švéd se odplazil o 50 metrů dál. Oba byli pohřbeni na místě své smrti a na jejich památku pak byly vztyčeny dva kříže (každou válčící stranou jeden), které švédský velitel doplnil kamennou hlavou.

Hlava je umístěna uprostřed, vlevo od ní (z pohledu pozorovatele) se nachází kříž kompletní, vpravo kříž poškozený a jen částečně dochovaný. První kříž je vysoký 65 cm a široký 54 cm, druhý kříž byl původně zřejmě o malý kousek větší.

Celý areál Všech svatých - v čele s vrcholně barokním kostelem postaveným K. I. Dientzenhoferem podle návrhu jeho otce Kryštofa - byl zařazen na seznam našich chráněných kulturních památek hned v květnu roku 1958. Kostelní areál je umístěn na mimořádně malebném vyvýšeném místě a doplňuje jej architektonicky zajímavá, ale památkově nechráněná, budova fary. 

Součástí tohoto nesmírně půvabného areálu je ještě stará márnice, která se nachází ve zrušené - tedy dolní - části hřbitova a zřejmě i na místě původního dřevěného kostela, a těsně pod areálem hřbitova umístěné sousoší Kalvárie z 18. století.

Obec Heřmánkovice leží severovýchodně od Náchoda a severně od Broumova. Nedávno ji „zpopularizoval“ případ, kdy na pokyn starostky obce byla odstraněna část náhrobků původních německých starousedlíků. Podle ní šlo ale o omyl, ke kterému došlo ve snaze učinit hřbitov důstojnějším ...

Závěrečné PS: Článek o tomto krásném areálu vznikl v podstatě jen proto, že jsem zalistoval starými alby fotografií a chtěl jsem takto ukázat, jak to zde vypadalo v květnu roku 2008. Celá fotogalerie je tak úmyslně tvořena výhradně skeny fotografií 13 x 9 cm z tohoto období.