Habartice • Neposkvrněné početí Panny Marie (kostel)

Současné Habartice jsou jen stínem relativně velké vsi. Sláva začala zanikat po odsunu většiny obyvatel po roce 1945. Že nešlo o zcela bezvýznamnou ves svědčí i fakt, že v centru najdeme kostel a dokonce tu bývala i fara. Správně dnes patří vesnice pod blízký Jindřichov, farně pod Hanušovice.

První zmínky o Habarticích jsou doloženy rokem 1351, kdy byl postaven původní kostel není zcela známo. Je ale jasné, že nějaký svatostánek tu stával minimálně na přelomu 16. a 17. století a šlo patrně o nějakou protestantskou modlitebnu. Po Bílé hoře ovšem takové stavby musely opět sloužit katolickým bohoslužbám.

Doložená je přestavba kostela do zhruba současné podoby v roce 1842. Kostel tvoří obdélníková hlavní loď s předsunutou hranolovou věží před kterou je ještě další předsíň se vstupem do interiéru (další vstup je opět předsíní u jižní strany kostela). Ty předsíně mohou mít praktický účel, Habartice jsou položeny na takové náhorní otevřené plošině Branenské části hanušovické vrchoviny, kde může v zimě dosti foukat a sníh tu tvoří slušné závěje.

Vnější podoba kostela je poměrně strohá, vnější omítky jsou povětšině hladké, věž je členěna několika pásy v úrovních pater.

Kolem vstupních dveří přední předsíně s půlkulatými oblouky jsou štukové portály. Půlkruhové záklenky jsou i na bočních oknech, tři po každé straně. Střechy předsíní i hlavní lodě jsou stanové, na severní straně kostela je sakristie s pultovou střechou. Závěr kostela je plochý.

Hlavní oltář má obraz Neposkvrněného početí Panny Marie, další obraz je zasvěcen sv. Janovi a Pavlovi.

Hlavní loď bude mít patrně plochý strop, víc zpráv o interiéru není uváděnou. Kostel je po většinu roku zavřený, jednou jsem jel kolem a vevnitř byla nějaká modlitební skupinka, kterou jsem nechtěl rušit, takže si podobu musíme jen domýšlet…

Nedávno dostal kostel novou fasádu. I díky ní je dnes věž kostela zajímavým orientačním prvkem, viditelným z okolních, i vzdálenějších kopců.

U kostela je hřbitov, který je oficiálně veden jako hlavní hřbitov Jindřichova. V údolí položený Jindřichov totiž býval jen menší osadou, která se rozrostla až po vystavění železnice z Hanušovic do Jeseníků (Slezský Semmering). Rozvoj Jindřichova podpořila i papírna, která je ovšem v současnosti zavřená a v areálu jsou jen menší firmy.

Habarticemi dříve projížděly vozy formanů do kotliny u Starého Města. V současné době se většina provozu odehrává v údolí Krupé, které má místy kaňonovitý charakter a často rozvodněná řeka neumožnila bezpečný průjezd, který byl jistější až po dobudování regulací a hrází kolem vodního toku. Ovšem současná silnice byla značně poničena jak při velké povodni 1997 i v září 2024 (trošku méně).