Habartice • Neposkvrněné početí Panny Marie (kostel) Současné Habartice jsou jen stínem relativně velké vsi. Sláva začala zanikat po odsunu většiny obyvatel po roce 1945. Že nešlo o zcela bezvýznamnou ves svědčí i fakt, že v centru najdeme kostel a dokonce tu bývala i fara. Správně dnes patří vesnice pod blízký Jindřichov, farně pod Hanušovice. První zmínky o Habarticích jsou doloženy rokem 1351, kdy byl postaven původní kostel není zcela známo. Je ale jasné, že nějaký svatostánek tu stával minimálně na přelomu 16. a 17. století a šlo patrně o nějakou protestantskou modlitebnu. Po Bílé hoře ovšem takové stavby musely opět sloužit katolickým bohoslužbám. Doložená je přestavba kostela do zhruba současné podoby v roce 1842. Kostel tvoří obdélníková hlavní loď s předsunutou hranolovou věží před kterou je ještě další předsíň se vstupem do interiéru (další vstup je opět předsíní u jižní strany kostela). Ty předsíně mohou mít praktický účel, Habartice jsou položeny na takové náhorní otevřené plošině Branenské části hanušovické vrchoviny,… Současné Habartice jsou jen stínem relativně velké vsi. Sláva začala zanikat po odsunu většiny obyvatel po roce 1945. Že nešlo o zcela bezvýznamnou ves svědčí i fakt, že v centru najdeme kostel a dokonce tu bývala i fara. Správně dnes patří vesnice pod blízký Jindřichov, farně pod Hanušovice. První zmínky o Habarticích jsou doloženy rokem 1351, kdy byl postaven původní kostel není zcela známo. Je ale jasné, že nějaký svatostánek tu stával minimálně na přelomu 16. a 17. století a šlo patrně o nějakou protestantskou modlitebnu. Po Bílé hoře ovšem takové stavby musely opět sloužit katolickým bohoslužbám. Doložená je přestavba kostela do zhruba současné podoby v roce 1842. Kostel tvoří obdélníková hlavní loď s předsunutou hranolovou věží před kterou je ještě další předsíň se vstupem do interiéru (další vstup je opět předsíní u jižní strany kostela). Ty předsíně mohou mít praktický účel, Habartice jsou položeny na takové náhorní otevřené plošině Branenské části hanušovické vrchoviny,…