Gruyères – hrad (Château de Gruyères)

Turistické cíle • Hrad

hrad v Gruyères • Fotografie (11) • Foto: markyz63

Vstoupit do fotogalerie (11 fotografií)

hrad v Gruyères

vstupní část

Vstoupit do fotogalerie (11 fotografií)

Někdejší středověký hrad z 13. století je nejen dominantou nádherného panoramatu městečka Gruyères, ale také pozoruhodným Hradním muzeem, které své návštěvníky provede osmi staletími umění, historie a legend. Zjednodušeně se dá hradní historie shrnout takto: hrad postavila hrabata z Gruyère, což v té době byl jeden z nejvýznamnějších šlechtických rodů západního Švýcarska, a poprvé je písemně zmiňován roku 1244. Poté - tedy v letech 1555 až 1848 - byl sídlem (postupně asi padesáti) fribourgských rychtářů, správců a prefektů, aby jej od roku 1849 vlastnily ženevské rodiny Bovyů a Ballandů. Teprve v roce 1939 hrad odkoupil kanton Fribourg a zpřístupnil jej veřejnosti. Dnes se jedná o švýcarskou národní kulturní památku, ve které sídlí prestižní sbírky Hradního muzea.

Hrad tedy byl postaven – na kopci tyčícím se 115 metrů nad okolní terén - ve 13. století a podle typových architektonických plánů známých jako Savojské hrady. Jednalo se tedy o pevnost chráněnou dvěma hlavními věžemi (čtvercovou a pětibokou), hradební zdí i strážními nárožními věžicemi. V průběhu 15. století pak hrabě Ludvík proměnil opevněný hrad v honosné šlechtické sídlo. Elegantní kamenná galerie s velkými okny nahradila svou dřevěnou předchůdkyni a k hlavnímu paláci byla přistavěna schodišťová věž. Ve staré obranné věži navíc nechal zřídit hradní kapli.

Dynastie hrabat z Gruyère skončila v roce 1554 díky Michelovi, který zkrachoval a veškerý rodový majetek byl následně zabaven jeho hlavními věřiteli, tedy městy Bern a Fribourg. Hrad připadl Fribourgu a jeho správci zde pak vykonávali funkci soudců, finanční správy, majitelů panství i výběrčích daní. Současně také rozšiřovali alpské pastviny, zvyšovali produkci sýra a vyváželi ho na zahraniční trhy, zejména do Francie. Jejich činnost zde pokračovala až do roku 1848, kdy byla v Bulle zřízena prefektura nového okresu Gruyère a kdy byl hrad – coby nákladný symbol starých pořádků – prodán v dražbě. Tu v roce 1849 vyhráli tři bratři Bovyové z Ženevy, kteří zde vzápětí provedli rozsáhlou rekonstrukci a z hradu se stalo umělecké centrum, kde se (ne)pravidelně setkávali malíři, sochaři, spisovatelé i hudebníci. Bratry v roce 1861 vystřídal jejich zeť a synovec Louis-Émile Balland, který tak byl posledním soukromým majitelem tohoto šlechtického sídla.

Současné hradní sbírky si můžete prohlédnout s tištěným průvodcem (ve 12 jazycích) nebo za pomoci audioprůvodce (ve francouzštině, němčině a angličtině). Lze si ale objednat i prohlídky s klasickým průvodcem, navíc ve středověkém kostýmu. V rámci prohlídky hradu uvidíte nejen jednotlivé sály a pokoje, ale také zahrady a – při troše štěstí – nějakou krátkodobou výstavu.

Hrad je pro veřejnost otevřen každý den, a to včetně Vánoc a Nového roku. V období duben až říjen je otevírací doba od 9,00 do 18,00 hod., v období listopad až březen od 10,00 do 17,00 hod. (zahrada je přístupná jen od Velikonoc do konce září). Za vstupenku zaplatíte 13 CHF, zlevněné vstupné pro důchodce a studenty přijde na 9 CHF. Lze ovšem využít i kombinovaných vstupenek pro hrad a některé ze zdejších muzeí.

Na závěr ještě několik zajímavostí a doplňujících informací:

V rámci stavebních úprav, které zde byly provedeny ve II. polovině 15. století, získal hrad i druhý pás hradebního opevnění. Mezi hradby pak byla v 18. století umístěna kruhová studna.

Současná kaple sv, Jana Křtitele (Saint-Jean-Baptiste) byla do věže začleněna v období okolo roku 1480. Její vitrážová okna byla vyrobena ve Vevey a v roce 1482 .

Podoba hradních zahrad prošla v průběhu staletí několika proměnami. Původní středověká zahrada se později stala renesanční promenádou, která se v 19. století změnila na klasickou zahradu francouzskou.

Již zmíněná pětiboká věž sloužila dočasně jako prachárna. Severní věži se říká Vězeňská věž. Přitom není prokázáno, že by tomuto účelu někdy sloužila. Naopak je téměř jisté, že se zde nacházela latrína. Schodišťová věž byla postavena v 15. století a propojovala různá patra hradu.

V přízemí se nacházela strážnice, zbrojnice a sklady (dnes se v těchto prostorách konají dočasné výstavy) a také kuchyně, přestavěná koncem 15. stoletíl Její pozoruhodná oblázková podlaha ovšem pochází až z 19. století.

V I. patře je potřeba upozornit zejména na Burgundský pokoj (vidět zde můžete kořist z bitvy u Moratu v roce 1475), Corotův salon (pojmenován po malíři, který na hrado-zámku opakovaně pobýval a jehož obrazy je vyzdoben) nebo Hraběcí sál (s gotickým nábytkem). Expozice ve II. patře je zaměřena hlavně na rodiny Bovyů a Ballandů a jejich zviditelnění Gruyères. V Medailonovém sále s malovaným stropem můžeme obdivovat díla medailéřů a sochařů Antoina a Huguese Bovyových, podobu Rytířského sálu navrhl Daniel Bovy a Galerie Baud-Bovy je celá věnována malíři Augustovi Baud-Bovymu.

Poslední aktualizace: 13.11.2025

Nadmořská výška:

830 metrů nad mořem

Gruyères – hrad (Château de Gruyères) na mapě