Florencie - Rajská brána (Porta del Paradiso)

Rajská brána (Porta del Paradiso) je jedním ze tří vstupů do křestní kaple sv. Jana Křtitele (Battistero di San Giovanni), která se nachází přímo proti průčelí katedrály Santa Maria del Flore ve Florencii. Tato kaple na půdoryse osmiúhelníku byla postavena ve 4.-5. století, její dnešní podoba však pochází ze století 11.-12.

Rajská brána je ze všech tří bronzových vstupních dveří nejznámější, zřejmě i nejkrásnější a technicky nejdokonalejší. Je současně také nejmladší a nazývá se, dle umístění, též Východní bránou.

Jedná se o mistrovské dílo sochaře a architekta – ovšem současně i vyučeného zlatníka – Lorenza Ghibertiho. Tento umělec již vytvořil druhé (Severní brána) vstupní dveře (v soutěži o tuto zakázku porazil např. i Filippa Brunelleschiho), ale až zde dostal volný prostor pro svou práci, včetně možnosti výběru námětu.

Zvolil téma biblických výjevů ze Starého zákona, které „perspektivně“ zobrazil na deseti zlacených reliéfních panelech. Setkáváme se tak zde s motivy jako je Vyhnání z ráje (Adam a Eva) nebo Předání starozákonních desek (Mojžíš).

Práci na tomto díle pro mecenášský cech zahájil v roce 1425 adokončil ji, za významné pomoci svého syna Viktora, v roce 1452.

Informační Prameny se rozcházejí v rozměrech Porta del Paradiso, v různých materiálech se objevují hodnoty od 506 x 287 cm až po 599 x 462 cm. Liší se i verze, jak vznikl samotný název. Podle jedné, zřejmě pravděpodobnější, se jedná o využití starověkého názvu místa. Podle té druhé, romantičtější, ji takto v údivu nazval sám velký Michelangelo. Je ovšem potřeba říci, že druhou verzi poprvé použil Michelangelův současník a první životopisec Giorgio Vasari.

Další informace už jsou shodné ve většině dostupných informačních zdrojů. Zlacené reliéfy na dveřích (i celé dveře) byly provedeny natolik kvalitně, že po dobu několika staletí je nebylo potřeba ani čistit, natož pak restaurovat. Tmavnout začaly až v průběhu 18. století a k většímu poškození došlo až při povodních v roce 1966. Samotné restaurování proběhlo za spoluúčasti francouzských a japonských odborníků a dveře na baptisteriu byly nahrazeny dokonalou kopií. Originál je dnes k vidění v Muzeu Dómu (Museo dell´ Opera del Dumo).