Florencie (Firenze) a její nejkrásnější památky (světské stavby a muzea)

Florencie, toskánská renesanční perla na řece Arno, nenabízí jen nádhernou katedrálu a množství krásných kostelů s cennými díly renomovaných umělců, ale i množství monumentálních městských a rodových paláců, půvabných náměstí, zdobných fontán a sousoší nebo zajímavých mostů. Florencie je současně i městem mnoha světoznámých muzeí a galerií, z nichž zmíním jen ty, které nejsou součástí některé ze sakrálních staveb.

Číslování památek opět navazuje na předchozí, tedy druhou, část popisu toho nejzářivějšího, co nám Florencie nabízí ….

10) Vládní náměstí (Piazza della Signoria)

Jedno z nejkrásnějších náměstí celé Itálie vzniklo na přelomu 13. a 14. století. Náměstí vévodí Starý palác, ale každý objekt na náměstí je cennou historickou památkou. Kromě slavné a krásné Loggia dei Lanzi se zde nachází i Ammannatiho Fontana di Piazza nebo del Nettuno (tedy kašna, pojmenovaná po náměstí, popř. po centrální soše Neptuna) z let 1563-1575, Giambolognova jezdecká socha Cosima I. Medici z roku 1594 a několik dalších středověkých paláců. Další klenoty renesančního sochařství můžeme obdivovat před průčelím Palazzo Vecchio.

11) Starý palác (Palazzo Vecchio)

Městská radnice - původní sídlo vlády městské republiky – byla postavena v letech 1294 až 1310 (dokončení štíhlé, 94 metrů vysoké, věže) dle návrhu Arnolfa di Cambio. Třípatrová budova byla částečně přestavěna už v letech 1343 a 1592. Na fasádě budovy můžeme vidět městské znaky a erby nebo portálový tympanon s Kristem a lvy. Hodiny ve spodní části věže pocházejí z roku 1667. Před průčelím paláce se tyčí socha Michelangelova Davida (1501-1504, od roku 1873 kopie) a nedaleko od ní mramorové Bandinelliho sousoší Herkules a Kákos (1525-1534). Za pozornost stojí i interiér paláce. Upoutá již Michelozzova vstupní část s Vasariho freskami nebo Verrocchiovou fontánou. Nádherné jsou vnitřní sály, v čele s monumentálním Salone dei Cinquecento (Sál 16. století), které nabízejí zlacené štuky, freskovou výzdobu i sbírky obrazů a soch. Vnitřní prostory jsou velmi zdobné, největší pozornost však zřejmě stále přitahují sochy od Michelangela, Donatella nebo Giambologni.

12) Podloubí Loggia della Signoria (též Loggia dei Lanzi)

Podloubí, jehož podobu navrhl Orcagno, postavili da Cioni a Talenti v letech 1376-1382 jako místo veřejných shromáždění. Krásná stavba ve stylu florentské gotiky, kterou zdobí sochy Ctností a dvou lvů, je dnes jednou velkou galerií sochařství. Zdejším „exponátům“ vévodí Celliniho bronzový Perseus s hlavou Medúzy (1544) a Giambolognova sousoší Únos Sabinek (1583) a Herkules a Kentaur (1599). Křížová klenba s dekorativními konzolami s figurálními motivy jsou bonusem navíc.

13) Biřicův palác s národním muzeem (Palazzo del Bargello)

Pevnostní stavba z roku 1255, původně sídlo „policejního velitelství“. Dnešní podoba zmenšeniny Starého paláce odpovídá – zejména interiérovým – úpravám, provedeným ve 14. století. Od roku 1859 zde sídlí vysoce ceněné Národní muzeum, které nabízí sbírky významných uměleckých děl různých období a renesanční sochy. Z vystavovaných umělců upoutají nejvíce jména Bandinelli, Ammannati, Tino di Camaino, Giambologna, Cellini, Brunelleschi nebo Donatello. A vidět zde můžeme, samozřejmě, i „pár kousků“ od Michelangela.

14) Galerie Uffizi

Nejslavnější galerie Itálie, pro mnohé i světa. Je zaměřena na různé florentské malířské školy, ale k vidění zde jsou i obrazy benátské školy nebo díla vlámských mistrů. Cenné jsou také sbírky gobelínů a antických soch. Zadavatelem stavby budovy galerie byl rod Medici a původně zde měly být soustředěny všechny florentské úřady. Objekt postavil Giorgio Vasari v letech 1560-1580. Přízemí budovy je tvořeno nábřežními arkádami a nádvořím s podloubím a je zdobeno výklenky se sochami významných osobností Florencie a Toskánska. Tyto sochy pocházejí z 19. století. Horní dvě poschodí jsou uzavřena. Galerie zabírá celkem 45 velkých sálů (v čele s kabinetem kreseb a rytin), rozdělených do dvou sekcí. A která jména zde můžeme vidět? Cimabue, Giotto, Lorenzetti, da Vinci, Ghirlandaio, Botticelli nebo Michelangelo patří k těm nejznámějším.

15) Starý most (Ponte Vecchio)

Původně měla Florencie šest mostů, dnes je jich již deset. Kromě Ponte Vecchio byly všechny ostatní mosty zničeny nebo po II. světové válce zcela přestavěny. Starý most, pocházející z roku 1345, přežil všechny a všechno. Tříobloukový most je dílem Neridi Fioravanteho a říká se mu také Most zlatníků. Toto jméno získal díky pitoreskním krámkům ze 16. století po obou stranách mostu. Nad nimi se nachází Corridoio Vasariano (Vasariova chodba), spojující most s paláci Vecchio a Pitti.

16) Palác rodiny Strozzi (Palazzo Strozzi)

Šlechtický rod Strozzi (v překladu něco jako rodina Škrtičů) byl svého času nejbohatší rod ve Florencii a později velký soupeř rodu Medici. Jejich sídlem byl typický renesanční palác, navržený Benedettem da Maiano a postavený v letech 1489-1538.

17) Palác rodiny Medici (Palazzo Medici nebo Palazzo Richardi)

Michelozzova stavba z let 1444-1464 je nádherným a vznešeným renesančním sídlem. Palác byl upraven v 17. století. Klenotem dnešního sídla prefektury je palácová kaple s nádhernou Gozzoliho freskovou výzdobou z let 1459-1460.

18) Náměstí sv. Anunciáty (Piazza ss. Annunziata)

Krásné náměstí před stejnojmenným kostelem zdobí zejména devítiarkádové průčelí Bruneleschiho a Lunovy stavby zv. Ospedale degli Innocenti (Špitál neviňátek). V objektu z roku 1446 se dnes nachází Galerie a Sbírka fresek. Na náměstí můžeme vidět i jezdeckou sochu Ferdinanda I. Medicejského (Giambologna a Taccy) a dvě fontány (rovněž Pietro Tacca). Všechna tato díla pocházejí z počátku 17. století.

19) Galerie Akademie (Galleria dell´Accademia)

Další z místních úžasných galerií, tentokrát se zaměřením na Michelengelovy sochy. Jim vévodí monumentální socha Davida. Nachází se zde i díla dalších významných sochařů a některé originály z Loggia dei Lanzi. V galerii však můžeme vidět i obrazy významných florentských malířů 13. a 14. století v čele s Botticellim a Filippo Lippim. Za zmínku stojí určitě i další jméno, Rafaelův učitel Perugino.

20) Archeologické muzeum (Museo Archeologico)

Jedno z největších italských muzeí tohoto typu se nachází v Palazzo della Crocetta. Hlavní část exponátů pochází ze soukromých sbírek Medicejů. K cenným exponátům z období antického Řecka a Říma nebo Etrusků přibylo roku 1824 i oddělení egyptské kultury.

21) Palác rodiny Pitti se zahradou Boboli (Palazzo Pitti e Giardino di Boboli)

Palác bankéřského rodu Pitti je jedním z nejhodnotnějších florentských paláců a pochází z roku 1487. Autorem návrhu velkolepé budovy byl Bruneleschi, jeho dílo dokončil rozšířením paláce v 16. století Ammannati. S palácem sousedí od roku 1549 zahrady Boboli, navržené na přání Cosima I. Tribolem. V zahradě se nachází množství uměleckých děl, např. Jeskyně od Buontalentiho (1583) nebo Jezírko se sochou Neptuna a sochou Hojnosti (Giambologna a Tacca, 1563).

22) Galerie (Galeria) Palatina

Největší florentské muzeum po galerii Uffizi. Jedná se o velmi významnou obrazovou galerii, založenou Ferdinandem II. Medici. v polovině 17. století. Nacházejí se zde obrazy, které patří k nejdůležitějším dílům historie světového malířství. Nejvíce je zřejmě zastoupen Raffaello neboli Rafael Santi.

Z prostorových důvodů jsou vynechány všechny další – byť významné – rodové paláce, mosty přes řeku Arno, synagoga, Městské opevnění s pevností Belvedere nebo „vyhlídková terasa“ Il Piazzale Michelangelo (https://www.turistika.cz/mista/florencie-michelangelovo-namesti-piazzale-michelangelo