Dům čp. 91 na Valdštejnově náměstí v Jičíně

Na tomto místě stával již gotický objekt a podle místa můžeme uvažovat, že předtím mohl být v románském slohu a do toho gotického pouze přestavěn. Z něho se dochoval pouze gotický sklep s valenými klenbami a portálem a možná i část zdiva při pozdějších přestavbách, kterých bylo nepočítaně. Ať tak, či onak, byl původní dům zničen požáry v letech 1572 a 1589. Ve 2. polovině 16. století získala nemovitost renesanční podobu, v polovině 19. století byla přestavěna zčásti do barokního vzhledu, kdy byla rovněž zvýšena o 1 patro, takže dnes jde o dvoupatrový objekt se 4 okenními osami, jenž má sedlovou střechu a v průčelí dvojici podloubních arkád.

Zmínku o původním domě a jeho vlastnících nalezneme v knize "Dějiny města Jičína. Díl I. Od založení Jičína až do roku 1620", v níž o něm Ferdinand Menčík píše: "Čtvrtý dům v tom pořadí (č. 91) vzdal roku 1461. Jan šrotéř Řehákovi. Paní Jana odevzdala jej roku 1471. muži svému Duchku Buňatovi. Ten jej postoupil (1494.) Jiříkovi Brzkovi, od něho přišel na Jana Cikána, potom na Šimona, řečeného Máslo, od něhož byl roku 1531. zapsán Janu Legátovi, krejčímu. Po něm náležel Havlu Obešlovi, roku 1578. Martinu Srncovi z Varvažova, úředníku Kumburskému. Anna Srncova prodala jej léta 1604. Josefu Naverovi, krejčímu, za 310 kop gr." V roce 1630 ho koupil Pavel Třešňák od jičínských obecních starších, jež zastupovali nezletilé děti Josefa Navery. Ti za něj získali 307 1/2 kopy českých grošů. Nový vlastník si ho dlouho nepodržel, protože již v roce 1645 ho za 400 kop získal Jan Hlavatý, když ho koupil od Jana Rýra, jemuž kupní cena byla postupně splácena až do roku 1664. Nový vlastník se zachoval jako jeho předchůdci a nedlouho po splacení oněch 400 kop se ho rozhodl zbavit, asi i v té době už lidé znali pojem "investiční", i když tomu ještě tak neříkali, takže v roce 1672 koupil dům za 390 kop míšeňských jirchář Václav Rörycht. Jakmile doplatil onu částku roku 1677, tak hned v následujícím roce prodal dům za 455 kop míšeňských Jiřímu Pergamenovi, jenž si ho podržel oproti jiným delší dobu, neboť kupní cenu splatil v roce 1681, kdy postihl Jičín velký požár, a změna vlastníka nastala ne koupí, nýbrž jeho úmrtím. Jeho dědicové, zastupovaní obecními staršími, ho prodali roku 1691 Anně Pergamenové za 530 1/2 zlatých. Ta se provdala za Eliáše Hempla (občas se objevuje i tvar Hampl), jemuž dům prodala v roce 1708 za 530 zlatých a 50 krejcarů. Roku 1720, když zemřel Eliáš Hempl, tak objekt připadl v rámci dědictví jeho dceři Anně. Ta však brzy zemřela a v roce 1721 zdědila dům její sestra Majdalena (Magdalena), provdaná za Františka Vlčka. V té době byl dům odhadnut na 530 zlatých. Roku 1757 zdědila objekt Anna Ulrichová, roz. Vlčková, jež byla dcerou předem jmenované Magdaleny Vlčkové. Pak přišel o 11 let později obrovský požár. V roce 1773 ho Anna Wirczová prodala Josefu a Josefě Kiglerovým, přičemž v kupní listině byl zapsán jako "od prvního ohně ještě dům dokonale nevystavěný". Právě tito manželé se pustili do jeho kompletní obnovy, která pokračovala ještě za dalších vlastníků, jimiž roku 1795 byl Josef Weinert, za něhož byl poškozen v roce 1808 požárem, roku 1828 Václav a Marie Roudní a o 2 roky později František a Anna Sehnalovi. Za nich došlo k úpravě zadního traktu s plackovými klenbami a sloupovým schodištěm a objekt získal pozdně empírovou fasádu, připomínající sousední čp. 90. Mělo se tak stát kolem roku 1840 a snad za účasti stavitele Josefa Opolzera, jenž je např. známý svou přestavbou Valdické brány.

V roce 1858 získal polovinu domu Ferdinand Sehnal, jenž nechal dům upravit pro účely vinárny. Tu vlastnil a řídil až do své smrti 18. srpna 1880, kdy přešla do rukou nájemce Antonína Rosulka. Ten byl tak podnikavý, že mu jen vinárna nestačila a 25. listopadu téhož roku otevřel spolu s ní také plzeňskou pivnici, což v té době bylo velmi populárním krokem po celých Čechách, natož v tak známém výletním místě Českého ráje, kde si lidé v hostincích podávali doslova kliku u dveří a o hosty opravdu nebyla nouze i z řad místních obyvatel, jež se sem chodili posilnit. Navíc třeba zmínit, že jako jeden z mála podniků byla vinárna s pivnicí vybavena plynovým osvětlením. Na jeho místo pak přišel o rok později další nájemce - Rudolf Prášinger ze Železného Brodu, takže se zdejšímu podniku říkalo "U Prášingerů" a 1. ledna 1883 se stal nájemcem Václav Pavienský ze Sobotky, jenž měl nelehký úkol, aby znovu nalákal hosty do čp. 91, protože za předchozího nájemce se místní hostinec stal pouze místem, kam chodili klerikálové z Občanské besedy a ostatní byli trnem v oku, takže začali chodit jinam. A opravdu se mu toto podařilo! Po něm pak v roce 1887 přišel Ferdinand Puchwein, syn královéhradeckého vinárníka a vlastník vinic v Maffersdorfu v Dolních Rakousích, jenž nejen obnovil vinárnu, nýbrž zároveň otevřel v 1. patře kavárnu o 2 salonech s výhledem do náměstí a s hernou s francouzským kulečníkem. De facto šlo o první skutečnou jičínskou kavárnu, neboť inspirace i vybavení pocházelo přímo z těch nejlepších pražských podniků. Není bez zajímavosti, že krátce na to, 2. června 1887, slavil sňatek s Jiřinou Steinwaldovou z Jičína. Tak se mu zalíbil Jičín, že se v něm rozhodl již zůstat navždy!

Některé z těchto změn byly zaviněny tím, že roku 1878 získal polovinu domu Ladislav Sehnal, který byl po Antonínu Čapkovi dlouholetým majitelem a redaktorem zdejších novin "Krakonoš". Sem také přenesl ke 24. červnu 1883 i Čapkovu knihtiskárnu, jež se nacházela předtím v Palackého ulici. Nebyla to však jediná věc, co ovlivnila osud domu, protože se změnil rovněž jeho vzhled z náměstí, když bylo v roce 1874 nastavěno na dům 2. patro, což provedl zdejší stavitel Josef Pluhař. Ale ještě se vraťme k oné vinárně a hostinci. Abychom viděli, o jaký podnik šlo, tak musíme zmínit jeho velikost. Když byl k 1. únoru 1884 vyhlašován jeho nový nájem, tak měl v přízemí 2 hostinské místnosti, kuchyň, veškeré sklepy a byt o 2 pokojích. To vše pak bylo zcela v rukou nájemce. Naopak v patrech pak byly činžovní byty, pokud nepočítáme byt vlastníka domu. Později nastala řada velkých změn. 29. prosince 1908 Ladislav Sehnal zemřel ve svém bydlišti na Královských Vinohradech a 19. listopadu 1910 byl objekt předán Ústřední matici školské, a to na základě Sehnalovy poslední vůle. Když totiž neměl vlastní potomky, tak chtěl, aby byl jeho majetek využit ve prospěch ostatních, a to zejména ve vlasteneckém duchu. V té době byl dům známý díky krejčovskému závodu a prodejně všech pánských suken Václava Šmejce, jehož mnozí znají jako náčelníka TJ Sokol Jičín. Předem jmenovaná organizace si však dům dlouho nepodržela a již 20. května 1919 ho prodala Emilu a Marii Maštalířovým, přičemž Emil Maštalíř si zde již předtím v roce 1908 zřídil drogerii "U bílého anděla" (převzal totiž bývalý obchod materialisty Karla Hermanna), známou velkým výběrem fotografických potřeb. Ta tu působila po celou dobu německé okupace i po ní, kdy byl známý nedostatek mnoha věcí, ale zdejšímu drogistovi se řadu věcí podařilo díky jeho píli a umu sehnat na rozdíl od jiných konkurentů. Ne nadarmo si tak začal svému podniku říkat velkodrogerie a díky její výnosnosti si mohl dovolit roku 1930 velké adaptační úpravy domu.

Radikální proměny pak nastaly po tzv. Vítězném únoru 1948, kdy bylo náměstí pojmenováno jako Gottwaldovo a ještě předtím byla Maštalířova drogerie znárodněna (viz https://www.totalita.cz/sektor/zivnosti.php) a dům byl následně obhospodařován Podnikem bytového hospodářství Jičín. Kvůli havarijnímu stavu proběhla v letech 1964-1966 generální oprava čp. 91, a to zejména v souvislosti s tím, že se jednalo o památkový objekt, neboť dům byl 6. února 1964 zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://www.pamatkovykatalog.cz/mestansky-dum-12851842). Tato renovace se opravdu povedla, neboť "hlásná trouba" OV KSČ v Jičíně "Předvoj" napsala 24. února 1967, že dům je "jinak po všech stránkách velmi vkusně renovován". Po sametové revoluci se opět vrátil do soukromých rukou, v roce 2010 byly komerční prostory opětovně upraveny na kavárnu a dnes má dům pětici majitelů (Květa Bucharová, Jan Hájek, Ing. Ivana Šafandová, PhDr. Jan Trnka a Ing. Jiří Trnka), přičemž v přízemí můžeme navštívit obchod Fabio Ochutnejte Region (viz https://www.ochutnejteregion.cz/) s potravinářskými produkty Českého ráje, Podkrkonoší a Krkonoš i Jizerských hor.

Dům čp. 91 na Valdštejnově náměstí v Jičíně na mapě