Dům čp. 9 v Homyli

Toto stavení bylo vystavěno původně na panské půdě, kde nejprve stával lužní les, který byl někdy na přelomu 16. a 17. století vykácen a přeměněn v pastviny. Původně náleželo rodině Vančurově, někdy zapisované jako Vančůrově, kde jde však za záměnu kroužku za vlnovku, která se dříve psala nad písmenem u ve švabachu a vůbec neznamenala dlouhé písmeno u. Držitelé tohoto i jiných gruntů na něm hospodařili prakticky do smrti a poté ho obyčejně převzal nejstarší syn (od roku 1787 nejmladší syn), jenž vyplácel ostatním sourozencům jejich dědické podíly v malých ročních splátkách.

Posledním majitelem z tohoto rodu byl Václav Vančura a po něm ujal tuto chalupu 4. ledna 1778 Václav Pechánek, a to za 100 kop míšeňských. Následně se stavení dostalo do rukou šenkýře Václava Košťála, který nejprve pronajímal k bydlení různým podruhům a nakonec ho 25. června 1801 prodal Josefu Hájkovi za 150 kop.

Netrvalo dlouho a nastala další změna vlastníka, protože 1. října 1819 zakoupil čp. 9 Josef Šanda, který za ně zaplatil 850 zlatých. V té době bylo jeho stavení bráno jako baráčnické, čímž byl zavázán 13 dny roboty pro stěžerskou vrchnost. Na rozdíl od jiných nedokázal získat dostatek peněz, aby se z této povinnosti vyplatil, takže ještě v roce 1822 ji konal v plném rozsahu, zatímco jiní ji měli dávno reluovanou. Kateřina, vdova po 7. dubna 1843 zemřelém Josefu Šandovi, odešla na onen svět 23. března 1866. To již dávno vedla zdejší hospodářství jejich dcera, protože syn Jan zemřel jako čtyřletý již 13. února 1823 a jeho bratr Václav v témže věku v roce 1834.

7. dubna 1843 tedy převzala stavení čp. 9 Anna Šandová, a to za 200 zlatých, ale již 18. ledna 1844 se stal majitelem chalupy Josef Vyčítal. 15. října 1846 přejala Anna Vyčítalová, roz. Šandová, její polovinu od manžela Josefa Vyčítala. Ti sice nebyli tak bohatí, ale dokázali ji udržet ve svých rukách, na rozdíl od sousedního čp. 8, jež se již v roce 1871 dostalo do dražby. Dokonce se jim podařilo ji částečně zrekonstruovat. Anna Vyčítalová zemřela 26. srpna 1870 na úplavici a její polovina následně připadla opět Josefu Vyčítalovi.

Tesař Josef Vyčítal zemřel 18. prosince 1883 a protože neměl dědice, jeho stejnojmenný syn totiž zemřel 12. března 1874 ve věku pouhých 8 hodin a dcera Františka již 22. března 1873 jako dvoudenní, získali dům 14. března 1884 František a Anna Krusmanovi (původně se psali jako Grusmanovi), přičemž František Krusman zde provozoval obuvnictví a nastěhoval si sem i svého otce Jana, jenž tu zesnul 15. května 1887. Anna Krusmanová zemřela jako vdova a výměnice 9. května 1901. Tehdy řídil hospodářství v čp. 9 Martin Široký z Boharyně a stavení bylo pronajímáno k bydlení různým lidem. Příkladem toho budiž Františka Hanušová, vdova po obuvníku a domkaři Antonínu Hanušovi, jež zde zemřela 13. ledna 1901.

29. října 1903 připadlo stavení manželům Josefu a Marii Tichým a 19. září 1940 Jaroslavu a Marii Šulcovým. Tehdy bylo při tomto stavení 1 hektar a 68 arů pozemků a nahlédnutím do indikační skici stabilního katastru od adjunkta 2. třídy Franze Rösslera a geometra 4. třídy Josepha Klabzuby z roku 1840 můžeme vidět, že se zde nic nezměnilo a bylo jak před 100 lety. Pouze došlo k tomu, že polovina domu byla změněna ve zděné stavení. V roce 1988 byli jeho vlastníky František Dolanský a Anežka Haneyová a dnes náleží Lence Jelínkové.