Dobroty od Waddenského moře

Pokud na svých toulkách po Evropě cestujete rádi i po talíři a ochutnáváte místní speciality, chtěla bych vás upozornit na dvě, které stojí za to okusit na pobřeží Waddenského moře, které je součástí Severního moře.

Tou první jsou drobné, ale velmi chutné krevety, které rybáři loví právě v Severním moři (Nordseekrabben). Na rozdíl od větších krevet, z teplejších vod a oceánů, mají jemné, lehce nasládlé maso s výrazným mořským aroma.

V pouličních stáncích nebo v přístavech je obvykle koupíte v housce (Krabbenbrötchen). Často v ní bývá i majonéza a salát. V restauracích je nabízejí spíš s míchanými vejci, v krémové polévce se smetanou a s bylinkami nebo v dalších úpravách.

Proč zajet do přístavu

Cenové dostupné, a hlavně velmi čerstvé, bývají zejména v přístavech. Koupíte je tam obvykle ve stáncích, ve kterých prodávají tradiční dobroty z ryb a z plodů moře nebo v místních restauracích. V severozápadním Německu, na poloostrově Butjadingen, který jsme navštívili, je takovým přístavem třeba Fedderwardersiel. V něm můžete potkat i rybáře a jejich lodě, kteří se vracejí právě z lovu krevet.

Speciální jehněčí

Druhou specialitou, kterou můžete ochutnat u pobřeží Waddenského moře, je speciální jehněčí, takzvané Salzwiesenlamm. Jde o maso z místních ovcí, které se pasou na travnatých mořských hrázích a přilehlých slaniskách. Tedy na jemně slaných loukách kolem těchto hrází, kde půda obsahuje i hodně různých minerálů.

Na nich se daří speciálním slanomilným rostlinám. Třeba slanorožci, mořskému jeteli, mořské levanduli a dalším takzvaným halofytům. Jehněčí díky nim získá jedinečnou, jemně kořenitou a lehce minerální chuť. Je považované za regionální delikatesu.

To, že se ovce pasou na hrázích a jejich svazích, má i praktický význam. Udržují trávu nízkou a hustou. Pomáhají tak zpevňovat hráze a chránit je před erozí způsobenou větrem, deštěm i mořskými vlnami.

Bývá jen v sezóně

Jehněčí z hrází a slanisek bývá ale dostupné jen v sezóně (zhruba od léta do podzimu). Důvod je jednoduchý: jehňata se většinou rodí na jaře a nějakou dobu se pasou na slaných loukách. Toto jehněčí mají na jídelních lístcích většinou dražší podniky, moderní bistra s lokálními surovinami anebo restaurace napojené přímo na chovatele ovcí.

Některé podniky a farmy nabízejí i maso dospělých ovcí. To však bývá tužší a mívá výraznější chuť. Proto ho kuchaři upravují jako pomalu dušenou plec nebo ragú. Častěji ho ale využívají řezníci, a to do klobás nebo uzenin. V restauracích se objevuje spíš příležitostně, například ve zmíněných dušených pokrmech.

Co ochutnat ještě

Pokud by vás zajímala i další jídla typická pro místní kuchyni, je to například platýs na másle se slaninou, s cibulí a často s krevetami ze Severního moře (Finkenwerder Scholle). Tradiční delikatesou se stal také úhoř, i když dnes už ne tak běžnou jako kdysi. Dělají tu z něj polévku Aalsuppe, občas ho i dusí nebo pečou, nejčastěji ho však nabízejí jako uzenou specialitu.

U Waddenského moře, nebo kousek dál od pobřeží, kde mají na jídelním lístku i jídla z fríské kuchyně, bývá klasikou Grünkohl mit Pinkel. Tedy dušená kadeřavá kapusta se šťavnatou vepřovou klobásou (Pinkel) a s naloženým, lehce uzeným vepřovým (Kassler). Jako přílohu k nim podávají vařené brambory.

Oblíbené jídlo místních

Mezi jídla, která mají rádi místní lidé, patří také Labskaus. Ve zdejším regionu ho vnímají podobně, jako my vnímáme vepřo knedlo zelo. Jde o směs rozmačkaných vařených brambor, která se promíchá s nasoleným hovězím masem, cibulí a červenou řepou. K této směsi se obvykle podává volské oko, kyselá okurka a někdy také filet ze sledě. Jde o jedno z tradičních námořnických jídel.

Jana Veselá, Foto: autorka