Na procházku po dně Waddenského moře
Vidět odliv Waddenského moře, které omývá břehy Německa, Nizozemska a Dánska, je neobvyklý zážitek. V jednu chvíli vám mořská voda šplouchá téměř u nohou, ale během šesti hodin zmizí do vzdálenosti pěti, deseti nebo i patnácti kilometrů. To se děje dvakrát denně.
Navštívili jsme pláže kolem Duhnen, lázeňské čtvrti přístavu Cuxhaven. Tam, kde před pár hodinami pluly lodě, se před námi objevilo obnažené mořské dno. Řadu zvědavců láká k túře nebo aspoň k procházce. Ne každý si ale uvědomí, jaká to skrývá rizika. Pokud nejdete po značené stezce, můžete například zabloudit, zvlášť v mlze. Snadno pak prochladnete a záchranáři mohou mít plné ruce práce s tím, aby vás našli a pomohli vám.
Zrádné je i to, že po dně lze obvykle chodit, jenže ne úplně všude. Někde můžete uvíznou třeba v bahně. Pokud se z něj nevyprostíte před přílivem, hrozí vám utonutí. Rizikové jsou i strouhy (priely), které se za přílivu naplní mořskou vodou dříve než okolní mořské dno a mohou vám třeba odříznout cestu zpět. A tak bychom mohli pokračovat. S průvodcem se nebezpečným situacím snadno vyhnete. Zdejšímu prostředí rozumí, navíc zná většinu zdejších zajímavostí, takže si s ním výlet i víc užijete.
Výlet za tuleni
Zatímco někteří lidé prožívají výlet po plážích jako adrenalinový zážitek, jiní ho berou jako „poznávací zájezd“. Dozvědí se třeba, že zdejší obnažené dno se spoustou měkkýšů a dalších živočichů, je prostřeným švédským stolem pro 10 až 12 miliónů nejrůznějších stěhovavých ptáků, kteří putují mezi Arktidou a Afrikou (lze je tu i pozorovat). Nebo že nevzhlední mořští červi, kteří požírají organické usazeniny v mořském dně, zároveň vodu provzdušňují. Vytvářejí tak podmínky pro další život a tedy důležitý ekosystém.
Kdo chce ale vidět zvířata, která jsou přitažlivější, než mořští červi, ten se může vydat z Cuxhavenu na výlet za tuleni a sviňuchami (kytovci podobní delfínům). Obzvlášť tulení mláďata budí velký zájem.
Velký vzestup a pokles moře vytváří z mělkého pobřeží Waddenského moře jeden z největších systémů přílivových mělčin a slanisek na světě. A zároveň unikátní ekosystém. I proto ho najdete na Seznamu světového dědictví UNESCO. Pokud se o zdejším pobřeží a jevech chcete dozvědět víc klikněte na www.nationalpark-wattenmeer.de/nds.
Kam se hrabe Bermudský trojúhelník
V Muzeu vraků a rybolovu v přístavním a lázeňském městě Cuxhaven rychle pochopíte, proč pověst tajuplného Bermudského trojúhelníku poněkud bledne ve srovnání se Severním mořem. V hustě využívaných vodách tohoto moře se během několika staletí potopily stovky lodí, tedy více, než kolik se obvykle uvádí u Bermudského trojúhelníku.
Příčiny jsou zřejmé. Waddenské a Severní moře patří už stovky let mezi nejvytíženější námořní oblasti na světě. Vedly tudy hlavní obchodní trasy mezi Británií, Skandinávií, Nizozemskem a Německem. Bouře, zejména ty zimní, tady dokážou být opravdu dramatické. Navíc tu jsou silné přílivové proudy, hodně mělkých vod a na řadě míst i proměnlivý profil dna. Proto se tady během staletí potopilo mnoho set, a podle odhadů některých archeologů, dokonce několik tisíc, lodí.
Z působivé expozice muzea také pochopíte, jak těžký a drsný býval život rybářů.
Majáky zvládaly i orkány
Jednou z věcí, která podstatně snižovala počet ztroskotání, byly majáky. Kolem Waddenského moře jich je opravdu dost. Hamburský maják v Cuxhaven má metr silné stěny. Tak jako většina klasických majáků, upozorňoval lodě za bouří hlavně na přítomnost pobřeží, i když v tomto případě také na ústí řeky Labe. Většina zdejších majáků měla ale jinou funkci. Byly naváděcí. To znamená, že pomáhaly lodím, aby se držely v plavební dráze a vyhnuly se tak mělčinám nebo místům s proměnlivým profilem dna.
Typickým navigačním majákem byl například červeně natřený Oberfeuer Preußeneck. Když vystoupáte na jeho vyhlídkovou plošinu (34 metrů), otevře se před vámi panorama, které vám pomůže pochopit zdejší krajinu lépe než jakákoli mapa. Na jedné straně uvidíte mozaiku zdejších pobřežních hrází, ale také pastvin a mokřadů poloostrova Butjadingen, na druhé straně vidíte hladinu zálivu řeky Jade, která se tu vlévá do Waddenského moře. Zdejší majáky musely za bouří zvládnout vítr i o rychlosti přes 120 km/h, tedy o síle orkánu. Takový vichr dokáže vyvrátit strom vysoký 20 až 30 metrů nebo povalit na bok kamión.
Desítky kilometrů cyklostezek
Dnes už jsou majáky jenom turistickou atrakcí. Jednou z celé řady, na které můžete narazit u zdejšího pobřeží Waddenského moře. Kolem něj vedou desítky kilometrů cyklostezek, téměř výhradně po rovině. Takže se nemusíte zajímat o profil tratě, spíš o počasí a větrnou předpověď. Vítr tu občas fouká opravdu pořádně.
Cyklostezky vás přivedou do řady malebných vesniček nebo do rybářských přístavů.
Jana Veselá, foto autorka
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Cuxhaven
Půjčovna autPříspěvky z okolí Na procházku po dně Waddenského moře
