Dobroměřický rybník

Stejně jako mnohé jiné vodní plochy všude po bývalém království Českém, tak i tento rybník na Dobroměřickém potoce na sever od Červeného vrchu vznikl původně jako panský majetek. Původně však byl zván jako Velký rybník a má být pozůstatkem dávného rybníka Podkovy, alespoň podle knihy "Louny" od Bohumíra Roedla a Antonína Hluštíka. O něm jsou záznamy již před rokem 1547, ale dá se předpokládat, že vznikl o mnoho let dříve, i když rybníkářství nebylo preferovaným lounským zaměřením, protože šlo o to, že náklady na údržbu a provoz byly vysoké, ale příjmy z rybníků byly mnohdy kolísavé, někdy přinášely do městské pokladny řadu příjmů, někdy byly spíše na škodu a vrchnost se jich chtěla zbavit, což se někdy řešilo jejich likvidací a náhradou na pole, louky nebo lesy.

Pokud o něm chceme nalézt nějaké podrobnosti, tak musíme otevřít nějaká knižní díla, jichž však není mnoho. "Encyklopedie vodních ploch Čech, Moravy a Slezska" od Stanislava Štefáčka přináší tuto informaci: "Dobroměřický rybník (22 ha) SČ u Dobroměřic 3,3 km S od Loun na Dobroměřickém potoce, levém přítoku Ohře v CHКО České středohoří, je průtočný a rybochovný. Plocha má tvar stopy lidské nohy, břehy s místním ozeleněním mají na Z a J menší lesíky. Nedaleko Z břehu vede silnice Louny - Bílina. Okolí: Červený vrch/Stříbrník (275 m), Podivák (272 m), Oblík (509 m), Raná (457 m). Lokality: Dobroměřice (1 308) kostel sv. Matouše. Oblík, výrazný čedičový vrch (509 m), od roku 1967 je státní PR (20,5 ha), bohatá teplomilná květena, hojný výskyt plžů; na vrcholu světelný maják pro letecký provoz. Raná (240) kostel Všech svatých; v okolí hora (457 m) u Loun tvořená čediči; letiště Aeroklubu, výcvik plachtařů a rogalistů; rezervace stepní květeny, NPR Raná vyhlášena od roku 1951 (1,5 ha); ochrana teplomilného stepního společenstva, Milá (510 m), Tobiášův vrch (355 m)" Ovšem tato kniha spíše připomíná turistický průvodce, než knihu o vodních plochách, neboť nějakou podrobnost, natož historii tohoto rybníka zde nenalezneme.

Ohledně historie Dobroměřického rybníka je třeba hledat v lounských knihách a listinách, protože Dobroměřický statek náležel vždy k Lounům, i když nebylo nikdy jisté, zda byl v majetku zdejšího špitálu, nebo naopak přímo v rukou městské obce, což bylo nakonec dořešeno až v roce 1797. Jednoznačně můžeme potvrdit, že Dobroměřický rybník byl zmíněn roku 1547, kdy byl Lounům spolu s ostatním majetkem zabaven, protože se tehdy přidaly ke stavovskému odboji proti králi Ferdinandovi I., avšak následně se jim v roce 1561 dostal nazpět. Na rozdíl od mnoha rybníků, jež byly zrušeny na přelomu 18. a 19. století, kdy se rybníkářství přestalo kvůli ceně ryb vyplácet, tak tento rybník zrušen neměl být, což můžeme vidět v I. vojenském mapování z let 1764-1768, resp. v jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz https://chartae-antiquae.cz/cs/maps/12808/?view=-74.88260065497906,57.26205727662086,5). Stejně tak se nezměnil ani jeho vlastník, což nám zase přináší indikační skica stabilního katastru z roku 1843 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=ZAT029018430), v níž je zakreslen jako "Welkeý Rýbnik", i když např. v mapě lounského katastru z roku 1765 je pojmenován jako "Vrchnostenský", k čemuž však spíše došlo omylem a mělo ukazovat jeho vlastnickou podobu.

K jeho přetrvání mohly mluvit zdejší poměry, protože ve zdejší krajině se vždy nedostávalo vody. Když vznikaly v okolí časté vinice, musela se také najít voda k jejich zalévání, a to zvláště v sušších údobích a zde tedy máme vysvětlení toho, proč tato vodní plocha přetrvala výše zmíněné likvidační údobí. Potoky totiž neměly tolik vody, takže se museli majitelé vinohradů spolehnout právě na zadržování vody v krajině takovýmto způsobem. V 16. století totiž mezi Oblíkem a Stříbrníkem existovalo několik vinic a jejich množství se stále rozšiřovalo, a tudíž právě i potřeba vody byla stále větší. Tím také péče o něj byla vzorná, což dokazuje řada tehdejších účetních záznamů a jiných zmínek o tom, že zpravidla dvojice poddaných žen vynášela z rybníka tzv. výšinu, tj. sedimenty a plevel, jež byly získány při čištění této vodní plochy. Navíc když se narovnaly poměry v rybníkářství ve 2. polovině 19. století, tak se začal opět chov ryb značně vyplácet, takže bychom mohli říci, že existencí rybníka mohly být řešeny hned 2 problémy, jež lounská městská obec měla. Ovlivnit tento krok mohlo též to, že v roce 1795 si pronajal lounské obecní hospodářství Jakub baron Wimmer. V současnosti je pak ještě brán jako zlepšení klimatických poměrů v okolí, svébytný biotop na vodu navázané fauny a flóry a může být využit i k zachycení přívalových dešťů.

V rozporu s tím, že rybník nebyl zrušen je však tvrzení Vojtěcha Krupky v publikaci "Lounsko. Kulturní obraz na základě zeměpisném, statistickém a dějepisném" z roku 1872, kde můžeme nalézt toto: "Rybníkův dnešního času v okresu není, t. j. velikých nádržek vodních k zvláštnímu chovu ryb. Jindy býval tím rybník "nebeský" či velký na Dobroměřicku, v úvalu středohorském o 100 měrách výsevku, ale dnes jest vysušen a památkou po něm cmírá se potůček dle Dobroměřic do "staré řeky". Ještě větší býval rybník novohradský za středověku, na samých hranicích okresu, jenž se r. 1589 přes Zeměcha protrhl a celé předměstí lounské vytopil. Dnes nemáme leč drobných rybníkův mlýnských, z nichž jest podhrázský a svatoblažejský největší." Takže pokud existoval ještě při zhotovování stabilního katastru v roce 1843 a nebyl již roku 1872, tak můžeme dovodit to, že byl vysušen počátkem 19. století. Problémem však je, že zanesen je i do reambulace stabilního katastru z roku 1874, takže přesně nevíme, kdy a jak k tomu došlo, či zda nedošlo, i když v mapě z roku 1901 ho připomíná pouze místní jméno "Na rybníku" (viz https://chartae-antiquae.cz/cs/maps/76217/?view=-56.81173088610331,127.73796052371338,7). Snad jen můžeme vidět to, že zatímco v roce 1845 zde bylo 19 ha, 32 arů a 48 m2 rybníků, tak roku 1948 je uváděna nulová výměra vodních ploch na katastru Dobroměřic. Prostě rozporů ohledně této vodní plochy je velká řada, ale ať tak, či onak, když se podíváme do leteckých měřicích snímků, zjistíme, že v roce 1938 neexistoval (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1938.LOUN31.05926&bz=-782399.66,-1003422.78), stejně tak roku 1952 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1952.LOUN30.08198&bz=-782399.66,-1003422.78), avšak již v roce 1958 se nachází v současném položení (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1958.LOUN21.10785&bz=-782399.66,-1003422.78), což znamená, že současná vodní plocha je produktem obnovy z počátku 50. let 20. století, jež se chystala již od předchozího desetiletí, pokud ne ještě mnohem dříve. Krátkou zmínku o tom nalezneme v "Rudém právu" z 18. října 1954, kde je v článečku "V Ústeckém kraji obnovují rybníky" napsáno následující: "Obnovená vodní plocha na Lounsku v Dobroměřicích bude mít plochu 70 hektarů." A od té doby také nese své moderní pojmenování, přičemž v roce 1960 byla jeho maximální hloubka udávána na 2,5 m, což může potvrdit vojenská topografická mapa z roku 1963 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=topo1952&idrastru=D7_2__M-33-52-D-c-1).

Rybník, ještě na přelomu 19. a 20. století stále zvaný jako Velký (II. vojenské mapování z roku 1847 ho uvádí pod názvem Grosser Teich; viz https://chartae-antiquae.cz/cs/maps/13348/?view=-72.79472492327648,77.31810132103556,5), byl tedy předtím vypouštěn nejspíše zejména kvůli tzv. letnění, případně v souvislosti s jeho opravami. Změnou neprošel ani v rámci I. čs. pozemkové reformy, kdy zůstaly tyto převážně podmočené luční pozemky součástí majetku města, teprve počátkem 50. let 20. století se dostaly do rukou státu a tento krok ovlivnil též současnost této vodní plochy, svého času užívané k závlahám JZD Středohor se sídlem v Dobroměřicích, protože díky tomu náleží v současné době firmě Rybářství Třeboň Hld. a. s., která rybník pronajímá rybářství Mariánské Lázně, s. r.o. jakožto plůdkový, potažmo hlavní rybník (viz https://www.casopis.ochranaprirody.cz/vyzkum-a-dokumentace/vyhodnoceni-zanaseni-dobromerickeho-rybnika-sedimenty/).

Na závěr ještě dodejme, že se tento 21,8 ha velký rybník s homogenní zemní sypanou hrází o délce 110 m (šířka koruny hráze je 3,5 m a šířka hráze v patě činí 31 m; viz https://www.edpp.cz/dobr_odtokove-pomery/) dostal i do filmu, když se objevil ve snímku "Něco lehčího" z roku 1992, ale za zmínku stojí také to, jak byl napuštěn. Protože čekání na zaplnění potoční a dešťovou vodou by bylo příliš zdlouhavé, bylo v září 1954 položeno dálkové vedení hadic od břehu Ohře v Lounech až do vybudovaného rybníka a tím byla na vzdálenost kolem 2 km dopravována voda až do naplnění této nově upravené a vyčištěné vodní plochy. Holt, když se chce, jde mnohé!

Dobroměřický rybník na mapě