Loading...
Dlouhý potok je jedním z prvních pravobřežních přítoků říčky Oskavy a jeho pramen můžeme situovat někam do svahu mezi Kamenným vrchem (964 m) a Skálami (933 m). které patří k hlavním vrcholům Hraběšické hornatiny. I tato část Jeseníků vždy oplývala celkem rozsáhlými lesními porosty, které chtěli jejich majitelé těžit a zužitkovat. Valná část území v minulosti (a vlastně i nyní) spadala pod správu lesníků v Janovicích (u Rýmařova). Dnes je to ovšem státní podnik Lesy ČR, v minulých dobách ale bychom uvažovali o soukromé majitele. Nebudeme ale zase pátrat až někam na úsvit dějin, ale budeme se pohybovat v historii méně dávné, tedy někam k 19. století do poloviny století 20. Tehdy panství spadalo do držení janovických Harrachů.
Podobně jako jejich příbuzní z Krkonoš i tato větev rodu ve zmíněném období celkem úspěšně hospodařila i v jejich lesích.
V dnešní době si nedovedeme představit činnost v lese, zejména tu těžební bez použití širokého výčtu mechanizace a techniky. Dnes lesy brázdí leckdy mohutné dopravní prostředky, stromy často těží velkolepé harvestory, které klády rovnou upraví na požadovanou velikost i naskládají na dopravní prostředek. Nic takového naši předchůdci neměli a museli si vypomoci co bylo k dispozici. Velmi často to byla voda a plavení dříví po vodě. Plavilo se i na Dlouhém potoce. Samozřejmě ten je celkem malým tokem, aby se dala provozovat nějaká větší doprava po vodě. S tím si ovšem dřevorubci pomáhalo stavbou vodních nádrží, které zadržovaly větší objem vody a umožňovaly nalepšit průtok a tím umožnit lacinou dopravu i většího množství dříví. Na Dlouhém potoce byla klausa (tak se označovaly vodní přehrádky) pod vrchem Jestřábí, asi 150 m před dnešní odbočkou turistické modré značky k Rabštejnu.
Dřevo se sem stahovalo koňmi z okolních strmých svahů a dál se plavilo zhruba k soutoku s Oskavou, kde už bylo možno dřevo naložit i na povozy, případně je využít k různým účelům v samotné Oskavě nebo blízkém Bedřichově, kde v 19. století vzniklo i několik průmyslových provozů.
Na Janovickém polesí bývalo podobných klaus povícero, celkem pěkné zbytky nádrže se dochovaly např. na Podolském potoce, ve vedlejším údolí je dokonce obnovená klausa na Splavském potoce. Na Dlouhém potoce byla ale hráz nižší a měla spíše charakter zemního valu. Ten ovšem nevydržel a časem byl odplaven. Nicméně místo zůstalo zachované a místo zbytků klausy je vodní plocha součástí mělké protipovodňové hráze, která je tvořena masivními kameny. Manipulace a ovlivňovaní vodního průtoku zde sice není možná, ale třebas zde nějaký zlatokop objeví něco jiného.