Čertův kámen u Zahrádky

Nad Nalžovskými Horami, přesněji na částí Nalžovy, leží obec Zahrádka. Asi 300 metrů od ní východně se na lukách zvedá nevysoký pahorek s lesíkem. Leží tam plno velkých balvanů, které si zaslouží pozornost. Pahorek dnes může posloužit jako představa, jak mohla zdejší krajina vypadat před odstraněním kamenů, které bránily zemědělskému využití krajiny. Tedy před odtěžením větších balvanů a vysbíráním menších balvanů. 

Dříve bylo lidem jasné, jak se sem kameny dostaly. Musel v tom mít prsty čert. A tak i tenhle pahorek má svoji pověst s čertem. Nelíbíla se mu stavba poutního kostela v Nicově a tak si usmyslel, že na stavbu shodí obrovský kámen a zničí ji. Čert už byl s balvanem na zádech zhruba 7,5 kilometru od Nicova, když zakokrhal kohout. To čerti nemají rádi a tak i tenhle čert se lekl a upustil kámen u Zahrádky. Pak zmizel v pekle. Na jednom z velkých balvanů je dodnes patrný otisk čertových zad. 

Jsme tady v krajině žuly. To znamená mírně zvlněná krajina s převahou luk a pastvin. A sem tam nízké kopečky s lesíkem a v něm balvany. V lesíku u Zahrádky najdeme konkrétně amfibol-biotitický granodiorit, červenský typ.

Kde se tam ty balvany vzaly? Dnes je jasné, že je sem neupustil čert, ale tyto kamenné útvary vznikly zvětráváním a následným odnosem zvětralé hmoty. Na povrchu pak zůstaly odolnější jádra horniny, která chemickým i mechanickým zvětráváním dostala svůj většinou zaoblený tvar. 

Vrátím se ještě krátce k poutnímu kostelu v Nicově. To je ten, který měl být zlými silami, tedy čertem, zničen. Ale nebyl, a v celé své kráse tam i dnes můžeme obdivovat barokní dílo věhlasného architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Uvnitř je zázračná soška Panny Marie Nicovské (dnes jen kopie). Necelých 500 metrů západně, při silnici směrem na Plánici, je kaplička s léčivým pramenem Panny Marie. 

Na závěr pak jen to, že Nalžovské Hory, ze kterých se dostamene k Čertovu kameni u Zahrádky, leží v okrese Klatovy. Najdeme je na hlavní silnici spojující Klatovy s Horažďovicemi.