TURISTIKU PODPORUJÍ
57 907 turistů a cestovatelů
91 251 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
889 194,- odměny za články
Jižní Čechy

Oblast Jižních Čech leží v budějovickém kraji, na jihu tvoří státní hranici s Rakouskem, na západě navazuje na Šumavské podhůří, na východě na Třeboňsko a od severu je ohraničena Táborskou pahorkatinou. Jižní Čechy byly v dávné minulosti samostatnou vodopisnou jednotkou a vodní toky odvodňovaly oblast směrem na jih do řeky Dunaje.

Partner lokality
Hlavní partneři stránek Turistika.cz
Podporují vývoj stránek a přispívají na odměny přispěvatelům. 
 
Turistika.cz doporučuje
Jižní Čechy
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Jižní Čechy
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Žlab
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Ostatní vybrat: vše / nic
Babyfriendly
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Prima Port
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Bouda
Boží muka
Chata
Chrám
Drobné památky
Dům, budova
Farma
Hrad
Hradby
Hrádek
Hradiště
Hřbitov
Hřebčín
Kaple
Kašna
Klášter
Kostel
Kříž
Lapidárium
Letohrad
Mešita
Měšťanský dům
Muzeum
Památník
Panský dvůr
Pevnost, opevnění
Pomník
Radnice
Rotunda
Rychta
Salaš, koliba
Skanzen
Socha
Statek
Synagoga
Trosky
Tvrz
Zámeček
Zámek
Zřícenina
Příroda vybrat: vše / nic
Bažina, mokřady
Hora
Hřeben
Jeskyně
Jezero
Jezírko
Kámen
Kaňon
Kopec
Krasový útvar
Louka
Minerální pramen
Ostrov
Památný strom
Park
Planina
Pláž
Pleso
Pobřeží
Pohoří
Poloostrov
Potok
Poušť
Pramen
Propast
Přírodní památka
Přírodní park
Rašeliniště
Rokle
Rybník
Řeka
Říčka
Sedlo
Skalní útvar
Slatě
Sopka
Soutěska
Studánka
Štít
Travertíny
Tůň
Údolí
Údolí, dolina
Vodní nádrž
Vodopád
Vrchol
Zahrada
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Aquapark
Cyklisté vítáni
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Golf
Koňská stezka
Koupaliště
Lázně
Ledovec
Letovisko
Potápění
Půjčovna kol
Půjčovna lodí
Rekreační oblast
Ski areál
Zábava, atrakce
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Články redakce vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky
Změnit oblast
Vyhledat oblast:

Hrad Rabí

Turistické cíle Památky a muzea Hrad

Na hradním nádvoří na Vás dýchá historie ze všech stran

Hrad Rabí

Znovu sedíme v naší škodověnce „Feďovi“ a pokolikáté už míříme na milovanou Šumavu, majíce pocit, že se jí snad nikdy nenabažíme. Strakonice jsme už nechali za sebou, projeli malebnými Horažďovicemi. Krajina se kolem nás vlní více a více a pokaždé, když vyjedeme na vrcholek kopce, zjeví se nám pohraniční hory šumavské Stále blíž a blíž. Ovšem správný turista má být tvor zvídavý. Proč se tedy nezastavit na nějakém zajímavém místě šumavského podhůří. A hleďme! Jedno takové se právě blíží. Takřka na dohled městečka Sušice se na malém vápencovém kopci vypíná starobylé hradní sídlo, ze kterého zub času už notnou část uhryzl.

Um a chytrost našich předků, i to je Rabí

Zanechme tedy auto na návsi, kde se zrovna vše chystá na pravou vesnickou pouť a vystoupejme pár desítek metrů k hradní bráně. Ta je sice otevřená, ale stejně tak otevřené je bohužel i okénko u zdejší pokladny. Teprve když penízky změní majitele, je nám dovoleno vstoupit do minulosti, do časů, kdy silnice pod hradem neexistovala a krajinu křižovali jezdci na koních. A každý z nich většinou vystačil s jedním, neskrýval jich pod sedlem hned několik desítek.

Projděte branou a vstupte do minulých časů

To co vidíme kolem sebe, většinou spadá do 13. století, kdy na místě dnešního hradu stávala strážní a zároveň obytná věž, mající za úkol chránit nejen obchodní stezku mezi Sušicí a Horažďovicemi, ale i ve své době bohatá Rýžoviště zlata na Otavě. První majitelé Rabí nejsou dokladováni žádným písemným záznamem a tak jen dohadovat se můžeme (či spíše naši páni historici), že snad hrabata z Bogenu mohla investovat do výstavby zdejšího hradu. V „německé“ éře pokračoval rod Wittelsbachů a teprve koncem 13. století se na území Sušicka začíná opět mluvit česky (nebo spíše tím, co spisovné češtině předcházelo). Ani o prvních českých majitelích nemáme písemné důkazy, všeobecně se však usuzuje, že by mohlo jít o pány z Velhartic. Ostatně měli to sem kousek,že. Pro pochybovače máme písemný důkaz o osídlení Rábí až z roku 1380, kdy majiteli zdejšího území byly prokazatelně Rýzmberkové. Je otázkou, zda rod Švihovských z Rýzmberka Rabí získal koupí, nebo spíše díky příbuzenským vztahům s pány z Velhartic. To není podstatné! Důležité je, že hrad na tom každopádně vydělal, protože byl na přelomu 14. a 15. století přestavěn a opevněn do té míry, že se stal jedním z nejlépe chráněných hradů v Čechách. Bylo tomu třeba, neboť tehdejší držitel Břeněk Švihovský si nějak nepadl do oka se stoupenci Karla IV. a boje mezi nimi nebyly nijak vzácné. Sotva si Rabí trochu „odfrklo“, byli tu husité. Prsty v tom měl Jan z Rýzmberka, od roku 1407 majitel Rábského panství, který se s husity zrovna moc nemusel. Ti se s hradem taky moc nemazlili a pro jistotu ho hned dvakrát, v letech 1420 a 1421 oblehli a dobyli. Nebýt toho, že při druhém obléhání tu Jan Žižka přišel o oko, vyhráli by husité vysoko na body. Husitský vojevůdce zde přišel o oko, hrad zase lacino k popularitě. Dodnes se tím pyšní!

S jarem rozkvétají i strohé kamenné zdi

Ale pojďme dál! Po Vilému mladším z Rýzmberka se tu zabydluje Půta II. Švihovský (no samozřejmě že taky z Rýzmberka) a začíná se znovu stavět. Teď to jde rychle. Tenhle „fešák“ si totiž užíval postu nejvyššího zemského soudce a peníze nebyly žádným problémem. Je zajímavé, jak některé posty neztratí na své lukrativnosti ani během staletí! Když tehdejší přední architekt Benedikt Rejt zjistil, že peněz na stavbu je dost, tak se pochopitelně rád a ochotně ujal budování mohutné obranné zdi vč. předsunutých dělových bašt. Synkové hradního pána se však moc nepotatili, více jak hodně se zadlužili a roku 1548 logicky přišel na řadu i prodej Hradu Rabí. Pak se střídání majitelů trochu zrychlilo, aby po Jindřichovi Kurcpachovi z Trechenberka, Divišovi Malovci z Libějovic a Vilémovi z Rožmberka se tu v roce 1570 na delší čas usadil Adam Chanovský z Dlouhé Vsi. Tomuto téměř domorodci přirostlo panské sídlo natolik k srdci, že si jej jeho rod podržel až do prvního desetiletí 18. století. Ke konci svého panování se však Hradu Rabí již zřejmě příliš nevěnovali, neboť ten přechází do vlastnictví rodu Lamberků značně zpustlý. Ale buďme objektivní. Svou roli tu sehrálo i nelehké období třicetileté války.

K dovršení všeho na hradě Rabí v roce 1720 zakokrhal ohnivý kohout a z kdysi pyšného sídla se stal laciný zdroj stavebního kamene. Co dělat se zříceninou? Darovat! A tak roku 1920 putuje hrad za symbolickou 1- Kč do rukou Spolku pro zachování uměleckých, historických a přírodních památek z nedalekých Horažďovic. Oč delší měl tento spolek název, o to akčnější byli jeho členové, kteří bezodkladně zahájili záchranné práce na hradním torzu. I proto se Rabí dostalo v již podstatně lepším stavu do rukou státu a v roce 1978 bylo prohlášeno Národní kulturní památkou.

Foto: JanaGajda

Trošku jsme si „promrskali“ historii hradu, tak teď snad ještě pár zajímavostí. Získat stavební materiál na stavbu hradu nebyl velký problém. Vápenec s velkým obsahem křemene byl prostě vytěžen na místě budoucích hradních příkopů. Část stavebního materiálu vykutali stavitelé i z tesané hradní studny na prvním nádvoří, která se řadí k těm nejhlubším studnám českých hradů. Máme tu i jednu novinku – odpadní jímku, do níž byl sváděn mimojité i odpad ze dvou hradních prevétů (dámy prominou) – záchodů. Až do hloubky devíti metrů se prokopali stavebníci, při budování rozsáhlého sklepení. Na Rabí je vůbec všechno jaksi větší. Vždyť i hrad samotný je svou rozlohou největší zříceninou na území Čech. Počítat délku zdí hradeb a budov, dostaneme se k délce 3 kilometrů.

Určitě doporučíme věnovat pozornost Kostelu Nejsvětější Trojice, který byl možná tak trochu paradoxně součástí hradního opevnění. Jeho poslední secesní úpravy se sice datují do dvacátého století, dochovaly se však záznamy o jeho úpravách již z roku 1684. Ona vůbec procházka zdejším

Hradem je Takovým malým listováním v dějinách. Tato lokalita se může pyšnit řadou cenných nálezů, jen přesné určení jejich stáří bylo trošku problémem. Ještě že se tu všude našla řada zbytků dřevěných trámů, jejichž dendrochronologickým průzkumem se podařilo upřesnit stáří jednotlivých objektů a stavebních prvků.

Foto: JanaGajda

Rabí každoročně přitahuje pozornost tisíců návštěvníků. Bylo by tedy s podivem, kdyby si jej nevšimli filmaři. Hned dvakrát se tu zastavil František Vláčil při natáčení svých filmů „Markéta Lazarová“ a Údoli včel“. A po něm se tu s filmaři doslova roztrhl pytel. Weigl s „Radúzem a Mahulenou“, Krejčík s „Božskou Emou“, Juraj Herz s „Galošemi štěstí“. I v jednom z dílů francouzského seriálu „Bídníci“ si spolu s Gepardem Depardieum zahrál zdejší hrad, stejně tak jako v ruském sci-fi filmu Alexeje Germana „Je těžké být bohem“ nebo Zelenkově „Roku Ďábla“ v roce 2001. Zdejší hrad je opravdu pohádkově krásný a tak není divu, že účinkoval hned v několika pohádkách. Zmiňme alespoň Bočanovu „O zapomnětlivém černokněžníkovi“, česko-německý film „Hurá na medvěda“, americkou pohádku „O dracích a hladomornách nebo českou „klasiku“ „O jabloňové panně“.

Tak a teď snad o tom, kolik nás bude celá „sranda“ stát. Točili tu světoví filmaři, hrad je opravdu krásný a výhledy z něho také, takže zadarmo to být nemůže. To je jasné! Chcete-li zvládnout oba vyhlídkové okruhy a jste dospělí, připravte si 80,- Kč. Jednotlivé vyhlídkové okruhy pořídíte za 45,- Kč a pokud se spokojíte s nádvořím (bez výkladu), vystačíte s 25,- resp. 20,- korunami. Děti do 6 let se na hrad dostanou za symbolickou 1,- Kč, dítě z mateřské školky za 20,- a rodina za 120,- Kč. Zdarma se na Rabí dostanou zdravotně postižení a jejich průvodci, pracovníci národního památkového úřadu, průvodci více jak dvacetičlenných skupin a novináři (ti ovšem po předchozí dohodě se správou památkového objektu).

Rabí je nejrozsáhlejší česká hradní zřícenina,

No a na závěr ještě jedna důležitá informace. Hrad je přístupný od začátku dubna do konce října. Po celé období je zavíracím dnem pondělí, v době státních svátků se volno přesunuje na úterý. Areál je Vám otevřen od 9.00 do 17.00, resp. od 10.00 do 16.00 hod. Hradní brána se Vám však může otevřít i po předchozí dohodě, ovšem jen pro skupiny s více jak deseti členy.

A na úplný závěr ještě jedna dobrá zpráva – na hradě je fotografování i filmování povoleno jak exteriérech, tak interiérech hradu bez poplatku. Takže vzhůru na Rabí!

Podobné příspěvky
Rabí

Hrad Rabí představuje největší hradní zříceninu v Čechách. Celková délka jeho zdiva je 9 kilometrů. Rozsáhlá zřícenina hradu Rabí s dochovaným mohutným opevněním na návrší blízko řeky Otavy se nachází v Plzeňském kraji asi 10 kilometrů severovýchodně od Sušice. Zříceninu hradu Rabí lze navštívit v dubnu a říjnu o víkendech a svátcích a od května do září denně kromě pondělí. Nejstarší část Rabí je obytná a zároveň obranná věž, tzv. donjon, s přilehlou hradbou. V hradním sále je umístěna expozice středověkých kachlů s replikou pozdně gotických kachlových kamen a také archeologické nálezy z přelomu 15. a 16. století. V hradní konírně se často konají výstavy obrazů, fotografií či soch a také svatební obřady.

Kde přišel Žižka o oko?

Rabí ? nejrozsáhlejší hradní zřícenina v Čechách ? zdobí skalnatý vršek nad stejnojmennou vesničkou asi 120 km od Prahy. Dostat se sem můžete autem, busem, vlakem? a nebo taky na kole po značené cyklostezce, pěšky po turistické trase či na loďce po řece Otavě, která se vine zalesněným krajem a připomíná někdejší slávu místních zlatokopů. Historie hradu Rabí je dlouhá a spletitá a důležitou roli v ní sehrál vojevůdce Jan Žižka z Trocnova. V jeho době patřila rozsáhlá pevnost pánům z Rýzmberka, kteří byli velkými odpůrci husitů. Kališníci Rabí dobývali dvakrát a nutno podotknout, že nakonec úspěšně. Nicméně Žižka si odsud odnesl nepříjemnou památku. Přišel zde o oko. Jak přesně k tomu došlo není známo. Jedna teorie tvrdí, že šíp zasáhl hrušeň nad Žižkovou hlavou a slavného vojevůdce oslepila tříska ze stromu. Podle jiné verze mu oko cíleně vystřelil jistý Přibík Kocovský. Ať už to bylo jakkoli, největšího věhlasu se hrad dočkal až koncem 15. století za Půty Švihovského. Tehdy bylo Rabí povýšeno na město a získalo mnohá důležitá práva. Jenže Půtovi synové už tak šikovní hospodáři nebyli a zadlužili se tak, že museli panství i s hradem rozprodat. Poté se zde vystřídalo několik majitelů. Za Lamberků, kteří Rabí získali na počátku 18. století, se pak již hrad pomalu měnil ve zříceninu. Napomohli tomu i samotní vesničané, kteří zdejší kamení rozebírali na své stavby. Kvůli stavebnímu materiálu prý padla také zdejší brána, na níž byl vymalován obraz, znázorňující, jak Žižka přišel o oko. Od roku 1954 je hrad Rabí v péči státu. Byl prohlášen za národní kulturní památku a zpřístupněn veřejnosti. Každoročně sem na prohlídku zavítají desetitisíce turistů. Poté jejich kroky směřují do přilehlé vesnice Rabí, v níž stojí za vidění třeba gotický Kostel Nejsvětější Trojice či pseudogotická budova radnice na návsi. Abyste se utvrdili v tom, že se nacházíte v jižních Čechách, rozhlédněte se kolem. Jistě si všimnete nejednoho domku s typickým štítem, reprezentujícím takzvané selské baroko. text: Michaela ?Mysha? Košťálová (www.myshaweb.cz)

Historie

Hrad vybudovali pravděpodobně na počátku 14. století páni z Velhartic. V 2. polovině 14. století hrad získali páni z Rýzmberku. Na začátku 15. století bylo Rabí rozšířeno a opevněno. Při druhém obléhání hradu husity v roce 1421 zde vojevůdce Jan Žižka z Trocnova přišel o druhé oko. V 2. polovině 15. století, kdy hrad vlastnil šlechtický magnát Půta Švihovský z Rýzmberku, byl hrad značně přestavěn a rozšířen, vzniklo velké nádvoří s mohutným systém hradeb s dělostřeleckými baštami a důmyslný systém šesti bran. V polovině 16. století se majitelem hradu stal Vilém z Rožmberka, který ho však již v roce 1563 prodal. Hrad začal postupně chátrat a později sloužil jako zdroj stavebního kamene. Poslední šlechtičtí majitelé Lamberkové prodali v roce 1920 Rabí za symbolickou cenu Spolku pro zachování památek v okresech pošumavských v Horažďovicích. V 1954 hrad převzal stát. V roce 1978 bylo Rabí vyhlášeno národní kulturní památkou. V současnosti je Rabí ve správě Národního památkového ústavu v Plzni.

GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (49.281, 13.618)
Poslední aktualizace: 23.6.2011
Autor: pavka07
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Jižní Čechy

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
1,5km od místa

Příspěvky z okolí Hrad Rabí

Turistická známka č. 108 - Hrad Rabí
Turistická známka č. 108 - Hrad Rabí
Turistická známka
Nejrozsáhlejší hradní komplex v České Republice.
0.1km
více »
Rabí - židovský hřbitov
Rabí - židovský hřbitov
Hřbitov
Židovský hřbitov v Rabí se nachází na okraji obce, asi  100 m  od obytné budovy, která bývala původně židovskou Synagogou a přiléhá přímo k hradbám „dolního předhradí“. …
0.1km
více »
Nejrozsáhlejší česká hradní zřícenina Rabí
Nejrozsáhlejší česká hradní zřícenina Rabí
Tipy na výlet
Jakožto milovníci hradů, zámků a zřícenin navštěvujeme další český klenot, a sice zříceninu Hradu Rabí. Hrad se tyčí nad stejnojmennou vesnicí, asi 8 km severovýchodně od města Sušice…
0.1km
více »
Na Rabí, za zříceninou hradu Rýzmberků
Na Rabí, za zříceninou hradu Rýzmberků
Tipy na výlet
Dodnes si pamatuji, jak jsme se ve škole učili, že Rabí je druhou největší hradní zříceninou v Československu. A protože ten největší komplex je umístěn „kdesi na dálném východě“,…
0.2km
více »
Rabí - sklepení pod hradem
Rabí - sklepení pod hradem
Zřícenina
"Pozůstatky" Hradu Rabí (jádro hradu pochází z počátku 13. století, ale výraznější písemné zmínky o hradu máme až z období kolem roku 1380) nad stejnojmennou obcí jsou považovány…
0.2km
více »
Rabí
Rabí
Vesnice
Rabí leží v Západních Čechách, západním směrem od města Strakonice. Městečko se rozkládá v oblasti Středočeské pahorkatiny. Rabí najdeme ve východní části přírodního parku Buděticko. Jižním směrem…
0.2km
více »
Hrad Rabí - nejrozsáhlejší hradní zřícenina v ČR
Hrad Rabí - nejrozsáhlejší hradní zřícenina v ČR
Zřícenina
Hrad Rabí bývá označován jako největší hradní zřícenina v České republice. Nachází se v okresu Klatovy, asi 8 km severovýchodně od Sušice, na skalnatém vrchu nedaleko řeky Otavy. Hrad s románskými základy měl důležitou roli při ochraně obchodní stezky Sušice-Horažďovice a bohatých rýžovišť zlata na řece Otavě. Hrad Rabí byl založen nejspíše již ve 13 století,…
0.2km
více »
Hrad Rabí
Hrad Rabí
Tipy na výlet
Naše společná cesta začíná v Horažďovicích na silnici č. 22 (Vodňany, Horažďovice, Klatovy). Za Horažďovicemi odbočíme doleva a pokračujeme skrz Bojanovice až dorazíme do obce Rabí. Hrad je vidět již z velké dálky…
0.2km
více »
Žichovice
Žichovice
Vesnice
Víska Žichovice leží na pravém břehu řeky Otavy asi 8 km jihozápadně od Horažďovic a 1 km jižně od hradu Rabí v nadmořské výšce 450 m. Historie obce zasahuje do období panování knížete Břetislav…
1.5km
více »
Sušice
Sušice
Město
Sušice leží v Západních Čechách, západním směrem od města Strakonice. Město se rozkládá na okraji Šumavského podhůří a na soutoku Otavy s Roušarkou. Městečko je známé továrnou na výrobu zápalek značky Solo. Sušice bylo hornické město a v jeho okolí byly naleziště zlata. Město obklopují zalesněné stráně kopců zvedajících se nad městem. U jižního a severního okraje města jsou…
9km
více »
Turistická známka č. 565 - Sušice
Turistická známka č. 565 - Sušice
Turistická známka
Stará slovanská osada na zlatonosné řece Otavě, od 13.století královské město, centrum Prácheňska.
9km
více »
Svatobor
Svatobor
Kopec
Vrch Svatobor se vypíná asi 3 km západně od Sušice do výšky 845 m. Svatobor je místem, které bylo zřejmě osídleno již v dávné historii. Na jeho úpatí byly objeveny stopy po primitivní polozahlou…
10.8km
více »
Rozhledna Svatobor u Sušice
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Rozhledna Svatobor u Sušice
Rozhledna
Rozhlednu Svatobor nalezneme 5 km od Sušic. Až na vrchol můžete dojet autem, které je možné zaparkovat 100 metrů od rozhledny. Rozhledna se tyčí do výšky 31,6 m a na její vrchol vede 182 schodů. Po zdolání všech schodů se vám naskytne pohled na Hřebeny Plesné, Polední hory, Ždánidla a při dobré viditelnosti můžete spatřit i hřeben Boubína. Na vrcholu rozhledny se můžete…
10.8km
více »
Turistická známka č. 207 - Kašperk
Turistická známka č. 207 - Kašperk
Turistická známka
Středověký strážní hrad jižně od Sušice se zachovanými věžemi a opevněním.
13.3km
více »
Hrad Kašperk
Hrad Kašperk
Hrad
Dobře zachovaná zřícenina gotického hradu se tyčí na skalnatém ostrohu na horním toku řeky Otavy ve Svatoborské vrchovině 3 km severně od Kašperských Hor. Svojí polohou 886 m n. m. je nejvýše položeným královským …
15.4km
více »
Kašperk
Soutěž 20 bodů
www.turistikaprozivot.cz
Kašperk
Zřícenina
Zříceniny rozlehlého gotického hradu Kašperk stojí na vysokém skalnatém ostrohu nedaleko Kašperských Hor v Plzeňském kraji. Kašperk je otevřen denně kromě pondělí od dubna do října.…
15.8km
více »
Kašperské Hory
Kašperské Hory
Městečko
Kašperské Hory leží v Jižních Čechách, jižním směrem od města Sušice. Kašperské Hory jsou podhorské město rozkládající se na rozhraní mezi Šumavou a Šumavským podhůřím. Město je významným střediskem…
15.9km
více »
Velhartice
Velhartice
Hrad
Pozdně gotický Hrad Velhartice patří k ojedinělým dílům české hradní architektury. Hrad se nachází na Klatovsku v Plzeňském kraji. Hrad Velhartice lze navštívit v dubnu a říjnu pouze o víkendech a svátcích a v kvě…
16.7km
více »
Čeňkova pila
Čeňkova pila
Osada
Čeňkova Pila leží na soutoku říčky Křemelné s řekou Vydrou 4 km od Rejštejna v Šumavských pláních v okrese Klatovy v nadmořské výšce 670 m. Soutokem Křemelné a Vydry tu vzniká řeka Otava. V 19. století byla při …
21.1km
více »
Povydří
Povydří
Rezervace
Kaňonovité údolí Vydry s peřejnatým řečištěm, obřími hrnci vymletými v žulových balvanech unášením drobného písku a štěrku proudem říčky. Odvedením části vod do Vchyninsko-Tetovského kanálu je síla toku Vydry zn…
22.9km
více »
Srní
Srní
Osada
Horská obec a rekreační středisko Srní leží v nadmořské výšce 858 m 16 km jižně od města Sušice v okrese Klatovy na Šumavských pláních v Povydří v Národním parku Šumava. Původně dřevařs…
23.7km
více »
Antýgl
Antýgl
Rekreační oblast
Dvorec Antýgl, dřevěná rázovitá usedlost, leží na počátku Naučné stezky Povydří ve výšce 928 m nad mořem při silnici ze Srní do Modravy v klatovském okrese v Šumavském národním park…
26.4km
více »
Jezerní slať
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Jezerní slať
Slatě
Jezerní slať je velmi pěkné rozvodnicové vrchovištní rašeliniště, které se rozprostírá v horském sedle mezi Kvildou a Horskou Kvildou. Jezerní slať je součástí národního parku Šumava. Rašeliniště bylo vytvořeno…
27km
více »
Pancíř
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Pancíř
Hora
Hora Pancíř (1.214 m) je jedním ze tří vrcholků známé šumavské hřebenové trasy Prenet, Můstek, Pancíř. Tyčí se nad Železnou Rudou vzdálený asi 6 km severovýchodním směrem od středu města. Hora tvoří evropský vod…
28.9km
více »
Modrava
Modrava
Osada
Obec a rekreační středisko Modrava leží v nadmořské výšce 980 m v údolí při soutoku Modravského, Roklanského a Filipohuťského potoka. Nachází se v okrese Klatovy asi 20 km západně od Vimperka. Původně dřevařsk…
29.9km
více »
Chalupská slať
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Chalupská slať
Slatě
Chalupská slať je vrchovištní rašeliniště, které najdeme na okraji národního parku Šumava. Oblast leží nedaleko obce Borová Lada severním směrem. Obec Borová Lada se rozkládá jihovýchodním směrem od městečka Kvi…
30.9km
více »
Černé a Čertovo jezero
Černé a Čertovo jezero
Tipy na výlet
Naším cílem jsou Černé a Čertovo jezeru na Šumavě. Auto zaparkujeme u hotelu na Špičáckem sedlu. Odtud je to k Černému jezeru 3,5 kilometru po asfaltové silnici. Cestou míjíme Pramen svobody, jdeme místy pod který…
33km
více »
Černé jezero
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Černé jezero
Jezero
Přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero (175 ha) byla vyhlášená již roku 1911 k ochraně dvou z osmi šumavských jezer ledovcového původu na úbočích Jezerní hory (1343 m). Černé jezero (zvané též Bystřické, Dešenické,…
33.5km
více »
Boubín
Boubín
Hora
Jedna z nejznámějších šumavských a jihočeských hor vůbec se vypíná v prostoru mezi Vimperkem ležícím severně od Boubína a Lenorou na jeho jižním úpatí. Společně se sousedním Bobíkem (1.264 m) tvoří výraznou domi…
35.1km
více »
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace